Článek
Čerpací stanice v Kamenici nad Lipou podala minulý týden k Městskému soudu v Praze žalobu na ministerstvo financí kvůli zastropování cen pohonných hmot. Žaloba, do níž mohly Seznam Zprávy nahlédnout, se opírá o dva zásadní argumenty. Opatření ministerstva podle žalobce poškodilo malé čerpadláře, a navíc nebylo nezbytné.
„Ministerstvo zvolilo výpočet, který nás třeba jako drobné čerpací stanice během pár dní dostal do ztrát. Na trhu došlo k velkému ceny. ale my jsme kvůli tomu byli nuceni prodávat se ztrátou,“ říká jednatel kamenické čerpací stanice Jaroslav Kubiska.
Ministerstvo financí stanovilo cenové stropy pro naftu a benzín počátkem dubna v reakci na prudký růst cen. K tomu došlo v důsledku americko-izraelského útoku na Írán a uzavření Hormuzského průlivu, jímž proudí přibližně pětina denní světové spotřeby ropy.
Výpočet maximální prodejní ceny založilo ministerstvo na průměru velkoobchodních cen spolu spolu s cenami na světové burze z předchozího dne. K této částce si čerpací stanice mohly přirazit maximální povolenou marži ve výši 2,50 Kč na litr nafty.
Jedním z problémů bylo, že hlavně menší čerpací stanice nakupují paliva méně často a za cenu, kterou si dohodly v daný okamžik. Když ale v dalších dnech mají nařízenou maximální cenu, může se stát že je nižší než za kterou nakupovaly.
Podle žaloby ministerstvo samo uznalo, že byl výpočet diskriminační, když počátkem května začalo maximální cenu počítat z třídenních průměrů. „Pokud odpůrce již po necelém měsíci účinnosti původní regulace přistoupil k podstatné změně metodiky a sám ji odůvodnil potřebou snížit denní volatilitu a zmírnit dopad na malé subjekty, jde o významnou indicii, že napadený cenový výměr nebyl v části týkající se motorové nafty nastaven zákonně, rozumně a přiměřeně již v době svého vydání,“ píše se v dokumentu.
Ministerstvo však u vyhlášených cen dominantních hráčů odečetlo dnešní spotřební daň a připočetlo daň platnou pro zítřek. Tím cenu uměle snížilo. V jejich cenovém rozhodnutí však o takovém postupu není ani zmínka, nemají právo do výpočtu tímto způsobem zasahovat.
„Mechanismus funguje tak, že prodejní cena pro následující den se počítá jako průměr indexových cen společností Čepro, Orlen a MOL, k nimž se připočítá burzovní cena Platts, fixní příplatek 90 dolarů za tunu nafty, spotřební daň, marže 2,50 Kč a DPH,“ řekl pro Seznam Zprávy šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček v době, kdy vláda opatření zaváděla.
Cenový výměr byl navíc podle žaloby nezákonný, protože nešlo o mimořádnou tržní situaci, která by ospravedlnila podle zákona o cenách. Po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022. Tehdy byla podle žalobce situace na trhu pohonných hmot „prokazatelně tíživější“ než po útoku na Írán.
„Ceny benzinu i nafty tehdy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu vyšplhaly až k 55 Kč za litr. Stát přesto postupoval výrazně mírněji a zvolil pouze cestu daňových a dalších podpůrných nástrojů,“ argumentuje žaloba.
Kubiskova čerpací stanice se vedle zrušení cenového výměru ministerstva financí domáhá náhrady škody a ušlého zisku, který vyčíslila na 80 117 korun a doložila fakturami a srovnáním se stejným obdobím loňského roku.
Ministerstvo financí na dotaz Seznam Zpráv uvedlo, že o žádné žalobě zatím neví. „Ministerstvu financí není k dnešnímu dni známo, že by byl některý z cenových výměrů o regulaci cen pohonných hmot napaden správní žalobou, a proto se nemůžeme k věci podrobněji vyjádřit,“ napsal mluvčí úřadu David Polák.
Ministerstvo zároveň upozornilo, že žalobou bylo možné napadnout pouze cenové výměry Ministerstva financí, které byly vydány formou opatření obecné povahy. „Poslední z těchto cenových výměrů pozbyl reálně účinnosti uplynutím dne 19. května 2026. Aktuální cenové výměry, vydávané vládou formou nařízení, není možné správní žalobou napadnout,“ dodal Polák.
Později totiž vláda změnila právní formu úpravy cen.
„Doposud byly maximální ceny pohonných hmot stanoveny cenovým výměrem Ministerstva financí, vydávaným formou opatření obecné povahy. Minulý týden nabyl účinnosti zákon o regulaci pohonných hmot, který vládě nově svěřil pravomoc regulovat ceny PHM v případě mimořádné tržní situace. Nařízení vlády tak formálně nahrazuje opatření obecné povahy Ministerstva financí. Platnost cenového výměru je stanovena do 31. května 2026, tedy shodně s účinností vládního opatření, kterým se promíjí část spotřební daně. Nařízení vlády nabude účinnosti v úterý 19. května 2026,“ píše se na stránkách ministerstva.
Šéf Unie nezávislých čerpadlářů Ivan Indráček o žádných dalších podobných žalobách neví, doufá ale, že ta Kubiskova bude úspěšná. Upozorňuje také, že právní kroky vůči cenovým výměrům ministerstva financí zbývá několik posledních týdnů.
Podle informací Jaroslava Kubisky o žalobě uvažují další dvě čerpací stanice. „Děláme to za všechny slušné a poctivé čerpadláře,“ dodává.
