Deště, krupobití, vichřice a tornáda… živly útočí, pojistky na to nestačí

Podle průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) zhruba polovina domů v Česku není vůbec pojištěna. A zhruba 70 procent rodinných domů na českém trhu je pak pojištěno na nižší částku, než je jejich skutečná hodnota.

Zásadní problém nastává zejména při rozsáhlých škodách nebo totální destrukci.

Jak si pojištění nastavit správně a nenechat ho zestárnout? A komu se ho zřizovat nevyplatí? Redakce Seznam Zprávy Byznys připravila přehledný článek.

Pojištění nemovitosti kryje stavbu jako takovou a její součásti – zdi, stropy, střechu, podlahy. Vztahuje se ale také na pevně zabudované součásti, jako jsou kuchyňské linky nebo vestavěné skříně. Co se týče rizik či pojistných nebezpečí, je nemovitost obvykle kryta proti riziku požáru, proti živelním rizikům typu povodeň, sníh, záplava, vichřice, krupobití a také pro případ vandalismu a dalším rizikům.

„Nejčastěji naše klientky a klienti sjednávají vyšší varianty, kde je zahrnuté krytí škod typu povodeň a záplava, přepětí, zkrat nebo havárie rozvodů. Výjimečná na českém trhu je varianta ‚All Risk‘, která má nejširší krytí a vztahuje se i na škody, které si pojištění způsobí na svém majetku sami,“ popisuje Pavlína Adámková z Generali Česká pojišťovna.

Podle produktové specialistky platformy Ušetřeno.cz Lucie Fučíkové navíc některé pojišťovny dělí rizika na základní a přírodní, většina rizik je podle ní zahrnuta automaticky.

„S výjimkami se mohou setkat majitelé nemovitosti v tzv. záplavových oblastech, kde si obvykle za krytí proti povodním musí v rámci pojištění připlatit,“ upozorňuje.

Podle Tomáše Pavlíka z České asociace pojišťoven je přibližně sedmdesát procent nemovitostí podpojištěných. Ačkoli podle něj o problematice ví 72 procent lidí, jen necelá třetina lidí si smlouvy k pojištění nemovitosti v poslední době aktualizovala. 

„Díky těmto chybám lidé ročně přicházejí o miliony korun. Stále totiž převládá situace, že lidé mají svou nemovitost pojištěnou pouze na 60 procent její skutečné hodnoty,“ vysvětluje.

Proč lidé pojistku neaktualizují? Téměř třetina dotázaných podle něj jako hlavní důvod uvedla přesvědčení, že mají pojistku nastavenou správně. Dalších 16 procent lidí se obává zdražení pojistného nebo nemá na řešení dostatek času.

Například jen na požárech pojišťovny evidovaly v minulém roce 5 730 pojistných událostí za víc než pět miliard korun, přičemž průměrná škoda dosáhla 996 tisíc korun. Právě na přírodních katastrofách Češi kvůli podpojištění ročně přijdou až o 700 milionů korun. Celkový objem škod z požárů přitom meziročně výrazně vzrostl a rok 2025 patřil z hlediska požárů k nejvyšším za poslední dekádu.

Pavlík navíc dodává, že charakter škod se v posledních letech díky změnám počasí a dopadům klimatických změn dramaticky proměňuje. Výrazně narůstá četnost i finanční objem škod způsobených živly, jako jsou přívalové deště, krupobití, vichřice a tornáda.

Problém nízkých pojistných částek, které neodpovídají ceně majetku, je podle Milana Káni z pojišťovny Kooperativa i při řešení menších škod. V těchto případech má podle něj pojišťovna právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě nemovitosti.

„Tedy je-li podpojištění 50 procent, například majetek za pět milionů korun pojištěn pouze na 2,5 milionu korun, vyplatí pojišťovna i při menší škodě pouze 50 procent pojistného plnění. Kdyby vyplatila 100 procent byť menší škody, logicky by znevýhodnila klienty, kteří mají odpovídající pojistnou částku (a tedy také platí dvojnásobné pojistné), což je nepřípustné. Když si pojistíte dům na polovinu, je to vlastně, jako když si pojistíte jen polovinu cihel či polovinu střechy,“ vysvětluje.

Aby se lidé podpojištění vyhnuli, doporučuje se nastavit smlouvu s automatickou indexací. To znamená, že pojišťovna bude pravidelně aktualizovat pojistné částky a limity plnění podle inflačního vývoje.

Správnou výši pojistné částky pomůže určit pojišťovací poradce, případně může být vodítkem i kalkulačka - ať už na stránkách ČAP nebo konkrétní pojišťovny. Po zadání základních parametrů domu - rozloha, adresa, počet pater a podobně - vypočítá minimální pojistnou částku, na kterou by měl být dům pojištěn.

Podle Adámkové se pojistná částka nastavuje i podle typu nemovitosti:

Aktualizaci pojistky nebo její revizi je vhodné provádět pravidelně, nejméně jednou za dva roky. Zároveň je vhodné se k ní vrátit po větší rekonstrukci nebo modernizaci - instalaci solárních panelů, tepelného čerpadla a podobně. To zajistí, že pojistné krytí odpovídá aktuálním hodnotám a potřebám.

Podle Pavlíka by měl vlastník řešit především pojištění samotné nemovitosti. Zároveň je vhodné pojistit i vybavení, které v ní zůstává například při pronájmu, a to prostřednictvím pojištění domácnosti. Důležitou součástí je také pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti, které bývá součástí občanského pojištění.

U nájemníků je situace odlišná. Ti by měli primárně chránit své vlastní věci, které si do bytu přinesou, typicky právě pojištěním domácnosti. Pokud ale do pronajaté nemovitosti investují, například do nové podlahy nebo vestavěného nábytku, je vhodné tyto úpravy do pojištění zahrnout jako stavební součásti odpovídající hodnotě investice.

Pojištění odpovědnosti je pak podle něj zásadní i pro nájemce, protože kryje situace, kdy způsobí škodu na majetku pronajímatele, například vytopením bytu.

„U pojištění domácnosti je vždy vhodné zkontrolovat, zda obsahuje i pojištění věcí uskladněných ve sklepě nebo v garáži, je-li součástí nemovitosti. U pojištění odpovědnosti je zase důležité ověřit, zda je pojištěn i domácí mazlíček, pokud jej máme. Potom jsou totiž kryté i škody, které mazlíček způsobí například sousedovi či někomu dalšímu,“ doplňuje.