Článek
Více než 1800. Tolik rekrutů z afrických zemí bojuje na Ukrajině v řadách ruské armády.
Alespoň podle odhadů ukrajinské vojenské rozvědky HUR, která svůj výpočet opírá o výpovědi informátorů v ruských ozbrojených silách a sledování komunikace ruské Federální bezpečnostní služby (FSB).
Žoldnéři pocházejí z celkem šestatřiceti afrických zemí, ne všichni se přitom domnívají, že půjdou do války.
Španělský deník El País ve své březnové investigativní reportáži citoval některé Afričany, kteří do Ruska přijeli na studentské vízum, případně na inzerát lákající na civilní práci. Následně ale skončili se zbraní na Ukrajině.
„Lamín Yatta z Gambie přijel v roce 2023 do Běloruska studovat. Pak hledal práci v Rusku, kde ho policie zatkla za nelegální překročení hranice. Donutili ho podepsat kontrakt o službě v ruské armádě a musel odjet na Ukrajinu. Od července 2024 je pohřešovaný a pravděpodobně mrtvý, ačkoliv jeho tělo se nenašlo,“ popsal jeden z mnoha případů reportér José Naranjo.
Lákavé odměny
Řada žoldnéřů pochází z Egypta, Kamerunu, Ghany a Keni.
„Nehledal bych za tím nějakou ideologii nebo jinou motivaci než peníze. Ti lidé prostě vidí příležitost vydělat si,“ řekl Seznam Zprávám afrikanista Jakub Vávrovský, výkonný editor časopisu Modern Africa.
„Obecně platí, že Rusko je víc uchycené svým vlivem v bývalých francouzských koloniích než v britských - ve Středoafrické republice, v Mali, Burkině Faso, Kamerunu. Z těchto zemí nejsou dostupné informace, kolik lidí odešlo bojovat do Ruska. V těch britských méně a třeba vlády Ghany, Keni a Jihoafrické republiky své občany od podpisů kontraktu s ruskou armádou odrazují,“ vysvětlil.
Rusové slibují rychlé vyřízení víza, dobrý plat a později ruské občanství jako odměnu za službu.
„Nějak zvlášť se o tom v Rusku nemluví a nepíše, ale na druhé straně se to netají. I oficiální ruská média občas zveřejní příběh nějakého Afričana, proč se rozhodl vstoupit do ruské armády,“ uvedl novinář Jiří Just, který žije v Moskvě.
Ukrajinští vojáci několik Afričanů zajali. Během loňského roku dva Kamerunce, Senegalce, Jihoafričana či muže z Toga.
Mediálně známý je také případ Keňana, který tvrdil, že do Ruska přijel na sportovní akci. Dali mu ale podepsat nějaké papíry, kterým nerozuměl, protože neumí rusky a neovládá azbuku. Pak ho poslali na Ukrajinu. Na frontě utekl z ruských pozic a dobrovolně se vzdal Ukrajincům.
Moskva nabízí občanům afrických zemí měsíční mzdu ve výši zhruba 190 tisíc rublů, tedy v přepočtu necelých 53 tisíc korun. Objevily se zprávy, že v Keni nebo Ghaně působí agentury, které lákají muže na práci v Rusku. Po příjezdu jsou tito lidé donuceni sloužit v okupační armádě na Ukrajině.
„Z údajů, které máme k dispozici, vyplývá, že obrovsky narostl počet žoldnéřů z Keni. Ale nejde jen o Afriku, výraznou skupinu už v ruské armádě tvoří například Bangladéšané,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský expert na geopolitiku Dmytro Kornijenko z výzkumného centra Resurgam.
Keňský ministr zahraničí Musalia Mudavadi přijel v březnu do Moskvy a dosáhl dohody, podle níž už ruské ozbrojené síly nebudou občany Keni přijímat.
„Ghaňané bojující na ruské straně jsou obětí manipulace a dezinformací obchodníků s lidmi, kteří jim slibují práci v Rusku. Do války se zapojilo 272 Ghaňanů, z nichž 55 zemřelo. Jako odpovědná vláda nemůžeme před těmito šokujícími statistikami zavírat oči,“ uvedl ministr zahraničí Ghany Samuel Okudzeto Ablakwa. V únoru navštívil Kyjev a vyjednal propuštění několika Ghaňanů z ukrajinského zajetí.
