Alternativa pro Německo (AFD)

Alternativa pro Německo (AfD) je populistická krajně pravicová strana, která byla založena v únoru 2013. Předsedové jsou Alice Weidel a Tino Chrupalla.

V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, které proběhly v neděli 6. září 2026, zvítězila drtivě a s velkým náskokem Alternativa pro Německo (AfD) - získala 43,8 procenta hlasů a to za rekordní volební účasti přes 75 procent. O tento výsledek se zasloužil i její regionální lídr Ulrich Siegmund.

AfD zvítězila také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, získala 38,2 % hlasů. Volby v Berlíně vyhrála s náskokem Levice s 25,7 % hlasů.

V květnu 2024 rozhodl vrchní správní soud po několikaletém sporu, že může německá kontrarozvědka vést stranu jako podezřelou z pravicového extrémismu, což znamená, že ji může nadále sledovat. Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak zní celý název civilní kontrarozvědky, vede stranu jako podezřelou z extrémismu už od roku 2021. Strana je navíc podezřelá, že mezi svými členy skrývá ruské i čínské agenty. Přes to všechno zaznamenala úspěch ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Vyloučili ji ale z frakce Identita a demokracie (ID), a tak s dalšími stranami založila frakci Evropa suverénních národů.

Alternativu pro Německo v roce 2013 jako euroskeptickou stranu spoluzaložil ekonom Bernd Lucke. V počátcích zaznamenávala spíše dílčí úspěchy, změna však přišla po změně politiky strany na protiimigrační. V roce 2017 byla zvolena do Spolkového sněmu. Frakci ve Sněmu si udržovala i následující roky až dodnes.

Když v roce 2015 zasáhla Evropu migrační vlna, AfD využila sílící xenofobie a nacionalistických tendencí a populisticky začala oslovovat nové voliče. Její původně euroskeptické zaměření se proměnilo v protiimigrační a otevřeně se vyjadřovala proti islámu. Její popularita začala růst a první úspěchy zaznamenala už ve volbách v roce 2016. Se změnami ve směřování strany nesouhlasili někteří její členové, kteří ji začali opouštět.