Článek
Na konferenci o demokracii a svobodě slova, kterou na konci června v Berlíně pořádá strana Alternativa pro Německo (AfD), vystoupí předseda české Sněmovny Tomio Okamura i exprezident Václav Klaus. Vyplývá to z programu, který zveřejnila frakce AfD ve Spolkovém sněmu. AfD loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, strana se proti tomu soudně brání.
Konference v budově německého Spolkového sněmu nazvaná „1. demokratický kongres frakce AfD v Německém spolkovém sněmu“ se uskuteční 26. a 27. června. Zvou na ni předsedové strany AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Debatovat se má o svobodě projevu, o médiích a o lidských právech.
Podle programu v pátek 26. června nejprve Weidelová a Chrupalla přítomné uvítají, úvodní projev pak pronese bývalý český prezident Klaus. Přednáška nese název „EU jako nebezpečí pro svobodu slova v Evropě“. Následovat bude přednáška předsedy české Sněmovny Okamury na téma „Omezování parlamentní svobody: Evropská perspektiva“.
Klaus a Okamura v pátek také společně vystoupí na pódiové diskuzi o svobodě slova v Evropské unii a v sobotu se zúčastní debaty na téma parlamentarismus a svoboda slova.
Společně s českými politiky se konference mimo jiné zúčastní německý europoslanec českého původu Petr Bystroň, kolem kterého v roce 2024 vypukla aféra kvůli podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky. Dalším řečníkem bude Hans-Georg Maassen, bývalý ředitel německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby. Maassen musel z funkce v čele BfV v roce 2018 odstoupit poté, co bagatelizoval násilí ze strany krajní pravice v Saské Kamenici (Chemnitz), kde se po vraždě Němce uskutečnily pravicové demonstrace.
„Pan prezident se opakovaně zúčastňoval různých akcí AfD a rád se zúčastní i této akce,“ potvrdila Klausovu účast mluvčí Institutu Václava Klause Michaela Žalská. Okamurovo vyjádření se zatím nepodařilo získat.
Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu.
V loňských předčasných volbách do Spolkového sněmu dostala AfD 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou v Německu. Současné průzkumy veřejného mínění jí připisují 27 až 29 procent hlasů. Volby by tak vyhrála. V Evropském parlamentu zasedají poslanci AfD ve stejné frakci jako členové Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomia Okamury.
Konference ve Spolkovém sněmu se uskuteční týden před celostátním sjezdem strany AfD v Erfurtu. Výběr termínu konání sjezdu čelí kritice, protože to bude přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Na sjezdu se bude AfD připravovat mimo jiné na trojici zářijových zemských voleb - v Sasku-Anhaltsku, v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou zmiňovaných zemích AfD podle průzkumů zvítězí s 35 až 41 procenty hlasů.
