SPD v problémech. Je „poslední patrona demokracie“ v Německu slepá?

Série zemských a místních voleb u našich největších sousedů přinesla fiasko pro tamní sociální demokracii - koaličního partnera CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Jejich radikální protivník, Alternativa pro Německo, naopak stále sílí. Proč se německá SPD vydala na sestupný kurz, který připomíná osud české sociální demokracie?

V Německu začal tzv. supervolební rok, který zahájila hlasování v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci. Strany vládní koalice - SPD a v jistém ohledu také CDU/CSU - z nich nevyšly v nejlepší kondici a kabinet kancléře Friedricha Merze tak musí řešit, co dál.

Zejména u sociální demokracie, patřící desetiletí k pilířům německého politického systému, se ukázalo, že voliči o její současnou politiku ztrácejí zájem. Partaj například přišla o nadvládu v jedné ze svých bašt, už zmíněném Porýní-Falci, a to přestože získala 25 procent hlasů. „Ztráta každé z těchto důležitých spolkových zemí sociální demokracii výrazně oslabuje,“ říká Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Germanistka také podotýká, že i na celostátní úrovni už lidé straně nevěří, a to ani v klíčových tématech. „Nevěří, že dokáže zajistit pracovní místa, že dokáže prosadit své koncepty v sociální oblasti, že dokáže reformovat německé školství,“ vysvětluje Lizcová.

To ale není jediným problémem sociálních demokratů, obávat by se prý měli také konkurence. Alternativou pro jejich voliče mohou být zaprvé Zelení, kteří oslovují zejména progresivní městské voliče, a také strana Levice, která se před časem právě ze sociální demokracie vyčlenila. „Trochu mi to připomíná, bohužel, příběh české sociální demokracie, u které už na konci vůbec nebylo zřejmé, čí zájmy chce zastupovat,“ podotýká expertka.

Na druhou stranu ale část někdejších příznivců sociální demokracie přechází také ke krajní pravici, kterou v Německu reprezentuje zejména Alternativa pro Německo (AfD). Vidět to bylo i v posledních volbách v Porýní-Falci, kde se tato strana umístila na třetím místě s 20 % hlasů a svůj předchozí výsledek tak zdvojnásobila.

„AfD hodně čerpá z toho, že lidé jsou frustrovaní z působení tradičních politických stran, jako je sociální demokracie, a to i na komunální úrovni,“ popisuje Lizcová. Podle germanistky například voliči mluví o tom, že jim vadí úpadek průmyslové výroby, vylidňování center měst nebo přílišný důraz na klimatickou krizi.

„To je voda na mlýn AfD, která zaprvé kritizuje to, co se do současné doby stalo, a zadruhé není pod tlakem, aby nabízela realistická řešení. Zkrátka lidem slibuje, že se vrátí k tomu, co bylo dříve, k těm takzvaným starým dobrým časům,“ říká politoložka.

Tyto voličské přesuny ovšem neznepokojují jen sociální demokraty, ale také jejich koaličního partnera. CDU/CSU totiž nemá na celostátní úrovni žádného jiného partnera, se kterým by mohla spolupracovat. Teoreticky by jediným možným partnerem byla AfD, to ale CDU/CSU odmítá.

A oslabování německé SPD kancléři Friedrichu Merzovi nevyhovuje podle Lizcové také proto, že sama CDU/CSU není zrovna ve vrcholné formě. Ukázaly to před čtrnácti dny i volby v Bádensku-Württembersku, kde vyhráli Zelení a křesťanští demokraté skončili druzí. Jen pro doplnění: SPD se v této spolkové zemi jen těsně dostala do Sněmu a AfD svůj zisk oproti minulému hlasování téměř zdvojnásobila.

Sociální demokracie se podle Lizcové přesto nechce ani v tuto chvíli příliš vymezovat vůči svému koaličnímu partnerovi a štěpit vládní koalici, a to i proto, že část komentátorů současný kabinet nazývá „poslední patronou demokracie“. „To znamená, že pokud ta vláda jako celek selže, tak jediný, komu to prospěje, bude pravicově populistická Alternativa pro Německo. A může to otřást německou politickou scénou ještě více, než se děje nyní,“ říká germanistka.

Zároveň by podle Lizcové navíc SPD rozhodně neprospělo, kdyby vyvolala předčasné volby. „Takže ano, může zostřit svoji rétoriku, může naléhavěji žádat prosazení reforem, které chce, ale nebude to mít vůbec snadné,“ dodává expertka.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, proč post mnichovského primátora po dvanácti letech opouští sociální demokrat Dieter Reiter a nahradí ho vůbec poprvé kandidát strany Zelených. A také, na co dalšího si během tzv. supervolebního roku v Německu dávat pozor. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.