Hlavní obsah

Operace Matrjoška. Falešné vraždy a ruská stopa před německými volbami

Foto: Annegret Hilse, Reuters

V Německu běží kampaň před trojími zemskými volbami. V Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku je favoritem AfD.

Několik týdnů před německými zemskými volbami zaplavily sociální sítě desítky falešných videí vydávajících se za reportáže renomovaných médií. Podle expertů jde o ruskou operaci Matrjoška.

Článek

Jeden měl údajně vraždit seniory, aby se zmocnil jejich nemovitostí. Jiný podle falešných tvrzení lákal nezletilé na tajné gay večírky s kokainem.

Takové příběhy o některých kandidátech do zářijových zemských voleb v Německu se v posledních týdnech začaly šířit na sítích X, Bluesky nebo TikToku.

Klipy vypadají jako reportáže deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, týdeníku Die Zeit, veřejnoprávní ARD nebo magazínu Spiegel. Ve skutečnosti jde o falešná videa, která podle investigací několika německých médií vznikla v rámci koordinované dezinformační kampaně, za kterou s vysokou pravděpodobností stojí ruská vlivová operace známá jako Matrjoška.

Nejedná se přitom jen o další kolo dezinformační války. Podle německé civilní kontrarozvědky BfV jde o „nepřípustnou zahraniční manipulaci s informacemi“. Cílem má být ovlivnění výsledků voleb.

Své nové zemské sněmy vyberou letos v září voliči v Berlíně, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V Německu se podzimní hlasování považuje za další test vlády kancléře Friedricha Merze a síly antisystémové opozice.

Podle výzkumnice Julie Smirnovové z berlínského think tanku Cemas tak nekončí pokusy, které byly patrné už v loňských volbách do Spolkového sněmu. Jde o pokračování dlouhodobé ruské strategie podporovat politické síly se vstřícnějším postojem k Moskvě a oslabovat jejich soupeře.

„Nové je, že jsou terčem konkrétní kandidáti na úrovni zemských voleb,“ řekla Smirnovová serveru Deutsche Welle.

V hanlivých klipech se objevují fotografie kandidátů SPD, Levice a Zelených, jejich jména a dramatický hudební podkres. V některých videích je navíc podle Die Zeit vložený milisekundový snímek s nápisem na tyrkysovém pozadí připomínajícím barvy CDU: „100 % členů CDU jsou pedofilové! Nevolte je!“

Záběr je při běžném přehrávání prakticky nepostřehnutelný a zřejmě má na diváka působit podprahově.

Stranou kampaně zůstává Alternativa pro Německo (AfD). To je patrně nejvýraznější politický moment celé operace.

Podle institutu Cemas i německých bezpečnostních úřadů se falešná videa týkají kandidátů CDU, SPD, Zelených, Levice nebo FDP. Kromě AfD v nich chybí i Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). „Strany, jejichž kandidáti nejsou touto dezinformační kampaní diskreditováni, z ní mohou těžit,“ vysvětluje sasko-anhaltská kontrarozvědka BfV.

AfD i BSW dlouhodobě prosazují vůči Rusku vstřícnější postoj. Odmítají další dodávky zbraní Ukrajině a volají po obnovení diplomatických vztahů s Moskvou.

Německé volby 2026 a šance AfD

Rok 2026 je pro AfD přelomový. Jarní zemské volby potvrdily, že strana výrazně posiluje i na západě Německa. Zářijové hlasování v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku pak může rozhodnout o tom, zda poprvé převezme vedení některé spolkové země.

  • březen 2026: Bádensko-Württembersko. AfD získala 18,8 procenta hlasů, téměř zdvojnásobila svůj výsledek z roku 2021 a potvrdila, že už není jen fenoménem bývalé NDR. Vládu ale znovu sestavila koalice Zelených a CDU.
  • březen 2026: Porýní-Falc. AfD s přibližně 20 procenty dosáhla svého dosud nejlepšího výsledku v západoněmecké spolkové zemi a stala se hlavní opoziční stranou. Vládu však převzala CDU, která vytvořila koalici se sociálními demokraty.
  • září 2026: Sasko-Anhaltsko. Nejdůležitější zemské volby roku. Průzkumy přisuzují AfD kolem 40 procent hlasů a reálnou šanci získat post prvního zemského premiéra v historii strany. O výsledku může rozhodnout i to, kolik menších stran překročí pětiprocentní hranici.
  • září 2026: Meklenbursko-Přední Pomořansko. Také zde je AfD favoritem voleb. Výsledek ukáže, zda dokáže svou dominanci potvrdit i v další východoněmecké spolkové zemi.
  • září 2026: Berlín. V hlavním městě AfD sice posiluje, podle průzkumů ale zůstává výrazně za ostatními velkými stranami a s největší pravděpodobností skončí v opozici.

Kandidát Levice pod útokem

Jedním z hlavních terčů se stal Eric Stehr, který kandiduje za Levici na poslance zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. Pětadvacetiletý politik se angažuje za práva LGBT+ lidí a podporuje pořádání průvodů Pride.

Jedno z falešných videí využívá jeho fotografie s fialově obarvenými vlasy a spojuje jeho podporu LGBT+ lidí s údajným zneužíváním dětí.

Stehr po zveřejnění videa okamžitě podal trestní oznámení.

Foto: Repro SZ

Jedna z dezinformací, která očerňuje kandidáta v Sasku-Anhaltsku.

Objevila se ale i další videa, podle nichž měl kvůli bytu zavraždit vlastní babičku, pořádat tajné sexuální večírky s nezletilými nebo na univerzitě ve Výmaru zařizovat studentům ze západního Německa lepší známky.

Nic z toho není pravda. Policie potvrdila, že proti Stehrovi nevede žádné vyšetřování.

Některá videa jdou ještě dál. Berlínského primátora Kaie Wegnera (CDU) například pomocí hlasu vytvořeného umělou inteligencí falešně spojují s vraždou profesionálního tenisty, která se nikdy nestala.

Další kandidáty CDU, SPD, Zelených, Levice nebo FDP pak dezinformátoři zasypávají smyšlenými obviněními z korupce, užívání drog nebo sexuálních skandálů.

Kromě útoků na kandidáty se šíří i falešná videa o údajném pohrdání západních Němců obyvateli bývalé NDR nebo dokonce o plánech na nové rozdělení Německa. Podle Smirnovové je cílem prohlubovat napětí mezi východem a západem země.

Koordinovaná akce

Analytici Deutsche Welle napočítali od 24. června přes 180 falešných příspěvků. Zajímavostí je, že se objevují téměř výhradně ve všedních dnech. O víkendech aktivita prakticky ustává.

Podle technické analýzy týdeníku Die Zeit byly účty, které falešná videa šířily, součástí koordinované sítě botů. Jeden operátor je podle listu znovu aktivoval během pouhých dvou minut, přesně v poledne moskevského času.

Autoři využívají loga médií jako FAZ, Süddeutsche Zeitung, Die Zeit, Bild, Spiegel TV nebo veřejnoprávní ARD. Videa kopírují jejich grafiku i znělky. Podle expertů jde o takzvaný media spoofing, tedy zneužití identity známých médií. Právě tento způsob provedení dělá kampaň nebezpečnější než dřívější dezinformace.

Německé bezpečnostní úřady v tom vidí podobnosti s dřívějšími ruskými vlivovými akcemi.

Například operace Doppelgänger, kterou v roce 2024 popsala americká FBI, využívala falešné weby známých médií, boty i podvržené účty k šíření proruských narativů a ovlivňování veřejného mínění před volbami.

Podle FBI za ní stojí ruská agentura Social Design Agency (SDA) financovaná Kremlem a napojená na vojenskou rozvědku GRU.

Stopy ukazují na Moskvu

Současná operace Matrjoška podle německých úřadů používá podobný scénář.

Přímé spojení s Kremlem se zatím veřejně neprokázalo. Na ruskou stopu ale upozorňují analytici Cemas, londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD), který se zabývá zahraničními vlivovými operacemi, i projektu Gnida, jenž pomocí metod otevřeného zpravodajství (OSINT) mapuje ruské dezinformační kampaně.

Jedna ze stop působí až komicky. Ve španělsky psaném příspěvku byla německá FDP označena zkratkou SvDP, tedy ruskou transliterací názvu strany.

Projekt Gnida navíc spojuje operaci Matrjoška s jednotkou Storm-1516, která je podle předchozích zjištění napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU.

Julie Smirnovová z berlínského think tanku Cemas proto míní, že jde „s velmi vysokou pravděpodobností o ruskou kampaň realizovanou na objednávku prezidentské administrativy“, tedy Kremlu.

V Sasku-Anhaltsku už státní zastupitelství a policie zahájily vyšetřování kvůli pomluvě neznámého pachatele.

Spolková kontrarozvědka BfV zároveň uvedla, že kampaň vykazuje výrazné podobnosti s dřívější operací Matrjoška, kterou bezpečnostní služby zaznamenaly už na konci června. Německé ministerstvo vnitra letos kvůli podobným hrozbám zřídilo společné centrum pro obranu proti hybridním útokům.

Doporučované