Článek
Vláda připravila návrh opatření, která by měla zdražování benzinu i nafty zmírnit. Jejich podobu oznámí po pondělním jednání kabinetu. Ceny pohonných hmot v posledních týdnech prudce rostou kvůli eskalaci války na Blízkém východě. Problémem jsou ale i nedostatečné kapacity rafinerií.
Řada evropských zemí v posledních dnech sáhla k novým opatřením, kterými chce tlak na spotřebitele zmírnit. Ke státním zásahům se rozhodly ať už vlády v Polsku, Německu či Itálii. Česko se hodlá k těmto státům připojit.
„Po celou dobu říkáme, že v momentu, kdy začnou okolní země na zdražování reagovat, nebudeme na nic čekat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v nedělním vysílání televize CNN Prima News. Před jednáním vlády ale neupřesnil, co hodlá kabinetu navrhnout.
Každý stát volí trochu jinou cestu. V mnoha z nich sotva končí opatření, která reagovala na jarní zdražení paliv spojené s uzavřením Hormuzského průlivu. Řidiči tak teprve v posledních týdnech zažívají návrat k tržním cenám, které začaly brzy ještě růst kvůli novým úderům ze strany Íránu a jeho stoupenců.
Například v Polsku k 1. září skončilo zastropování cen, které Varšava neprodlouží. Místo toho chce uvalit 60procentní daň na nadměrné zisky ropných firem, přičemž nejvíc to pocítí státní koncern Orlen. Ze získaných peněz se má dotovat další vlna úlev, jejichž podoba bude ještě upřesněná.
Německo mezitím sníží daň z pohonných hmot v přepočtu asi o 4,20 koruny na litr benzinu i nafty. S ropným byznysem zároveň jedná o zavedení cenových stropů, které by ale začaly platit až od příštího roku.
V některých zemích ale Česko inspiraci hledat nemůže, protože dané nástroje již nemá. Příkladem je Itálie, která většině řidičů odpustí silniční daň pro celý rok 2027. Zároveň ale snížila i spotřební daň na naftu stejně jako Španělsko, kde se teď každý litr dieselu může prodávat v přepočtu asi o pět korun levněji oproti běžné daňové zátěži.
Ceny paliv jsou v mnoha státech na mnohaletých maximech a platí to taky o Česku. Litr benzinu Natural 95 podle společnosti CCS stál minulý čtvrtek průměrně 45,55 koruny a litr nafty zhruba 49,13 koruny. Takto vysoké ceny byly v Česku naposledy v roce 2022 během prvních měsíců plnohodnotné války na Ukrajině.
Tehdejší vláda Petra Fialy na to reagovala dočasným snížením spotřební daně, koncem povinné biosložky v palivech, kontrolou marží na pumpách a úplným zrušením silniční daně pro všechna auta s výjimkou velkých nákladních vozidel.
Problémem jsou i marže rafinerií, soudí petrolejáři
„Současná situace je složitá a mimořádná. Nejde pouze o problém s dostupností ropy, ale stále více o problém s dostupností produktů z ropy (nafta, benzin, letecký petrolej),“ upozorňuje Václav Louda z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Problémem jsou podle něj i marže rafinérií, které kvůli výpadkům dodávek, nedostatku zásob a zároveň rostoucí poptávce dosahují historicky vysokých úrovní. Ve svých zprávách to tak popisuje i Mezinárodní energetická agentura.
Na evropské úrovni se tak mimo jiné jedná o možném uvalení daní z mimořádných zisků, které by cílily na rafinérský sektor.
Spotřeba fosilních paliv totiž i přes krizi na Blízkém východě a přechod k elektromobilitě dál roste. „Automobilový benzin i motorová nafta stále představují klíčové energetické komodity pro dopravu, průmysl, logistiku, ale i zemědělství či stavebnictví,“ dodává Louda.
Asociace to úzce spojuje s vývojem ekonomiky, který se odráží zejména na naftě. Její spotřebu podle asociace zhruba z 80 procent ovlivňuje právě ukazatel vývoje HDP. Tím, že je nafta klíčová pro celou řadu odvětví, bývá zároveň mnohem citlivější na výkyvy cen ropy než benzin.
