Článek
Ve čtvrtek 29. října krátce po deváté večer našeho času začaly z peněženek burzy Binance odtékat kryptoměny v neobvyklém množství. Za útokem byly měsíce, možná roky příprav, takže jakmili byli hackeři uvnitř, měli vše předem rozmyšlené. Během dvaceti minut útočníci iniciovali odeslání všeho, k čemu získali přístup.
A nebylo toho málo. Celkem útočníci z burzy odsáli aktiva za 6,36 miliard dolarů (asi 138 miliard korun). Část se podařilo následně zmrazit – k tomu se dostaneme dále – a zbytek vejde do historie jako největší jednorázová krádež v historii. Americká FBI označila za útočníky známou hackerskou skupinu TraderTraitor ze Severní Koreje. Dává proto smysl porovnat lup například se severokorejskou ekonomikou: je to asi desetina toho, co tato autoritářská země vyprodukuje za rok.
Binance ve svém vyjádření uvádí, že vkladatelé se nemusejí obávat o své prostředky: „Binance zcela přibírá finanční dopad odcizených prostředků na sebe, nic nedopadne na naše uživatele. Na pokrytí ztráty jsme již vyčlenili více než 100 % potřebných prostředků.“
Přesto podobný incident zákazníky vyděsil. „Tohle se nemělo stát,“ připustila firma. Zakladatel pak přímo uvedl, že detaily, které vycházejí na povrch, jsou pro Binance „ostudné“.
Když burza 1. listopadu znovu umožnila výběry, lidé si za jediný den vyzvedli 3,6 miliard dolarů ze svých vkladů (78 miliard korun).
Pro ostatní může incident sloužit jako důležitá lekce, jak podobné útoky fungují. Časem budeme určitě znát více detailů, ale už nyní lze z vyjádření napadené kryptoburzy i externích zdrojů poskládat, jak k rekordní kryptokrádeži – a k rekordní krádeži vůbec – došlo.
Trezor, který se nezamyká
Binance je kryptoměnová burza. Lidé na ní digitální měny kupují a prodávají a často – navzdory doporučení řady odborníků – je tam také nechávají uložené. Je to pohodlnější, než si je pokaždé ukládat k sobě do izolované kryptopeněženky.
Jenže právě centralizace peněženek se Binance vymstila. Také tato burza totiž (nejspíše kvůli pohodlí a rychlosti) držela velkou část svých prostředků v tvz. horkých peněženkách. Ty jsou jako „otevřené sejfy“, tedy není potřeba je složitě odemykat, interní nástroje s nimi mohou relativně rychle nakládat.
Když se tedy útočníci dostali dovnitř, měli několik desítek minut na to, aby – metaforicky řečeno – sebrali vše, co není přivázané. Jejich perfektní orientace v systému už od začátku napovídala tomu, co vzápětí potvrdilo interní vyšetřování. Nebyl to náhodný úspěch, ale dlouhodobě připravovaný útok.
Trpělivá práce zkušených hackerů
Začalo to nenápadně. Zaměstnanec firmy Binance (v dokumentech označovaný jako Vývojář A) si v červnu chtěl stáhnout nástroj, který mu měl pomoci s programování. Přes vyhledávač ale stáhl podvržený balíček. Tím útočníkům otevřel zadní vrátka do svého počítače i do interní sítě Binance. Bezpečnostní tým Binance tento útok odhalil, počítač vyměnil a vrátka zavřel. Ale útočníkům to stačilo, aby se zorientovali. Nyní věděli, na které lidi se zaměřit tak, aby tím maximalizovali svoje šance na úspěch.
Také další krok útočníků mířil na člena IT týmu Binance (Vývojář B). Tomu přišla nabídka práce, která jej zaujala. Sešel se přes videokonferenci nejprve s HR firmy a poté (přes nespecifikovanou „populární chatovací aplikaci“) i s jejím ředitelem.
Ředitel pak Vývojáři B – který k pohovoru poměrně drze využíval svůj pracovní počítač – poslal odkaz na „domácí úkol“, aby programátor ukázal, co umí. Odkaz ale vedl na škodlivý program, který se na jeho pracovním počítači zabydlel. Útočníci tak měli další zadní vrátka, která už jim zůstala otevřená až do osudné noci.
Další kroky útočníků popisuje Binance (pravděpodobně záměrně) spíše v obecné rovině: „Útočník využil kompromitovaný počítač inženýra B a pomocí interního AI nástroje získal kontrolu nad počítači inženýra A z týmu Wallet DevOps a dalšího softwarového inženýra C z týmu peněženek. Brzy zjistil, že inženýr A má na svém počítači token s oprávněním k nasazování kontejnerů.“
Není jasné, co je myšleno tím „interním AI nástrojem“, ale můžeme spekulovat. Řada firem dává svým zaměstnancům interního „chatbota“, který má kromě možnosti odpovídat také oprávnění vykonávat některé operace. Bezpečnostní odborníci tu mluví o problému zmateného zástupce: hackeři „přemluví“ automat k tomu, aby za ně udělal něco, k čemu by oni sami neměli oprávnění. Kdyby podobný požadavek vznesli vůči člověku, hrozilo by odhalení, ale u chatbota může být jednodušší napsat instrukce tak, aby požadavek prošel.
Což se stalo i v tomto případě. Útočníci byli uvnitř, měli klíče pro spouštění vlastních skriptů a navíc našli způsob, jak obalamutit přímo funkci pro podepisování transakcí.
Uvnitř to šlo ráz na ráz
Podle rekonstrukce útoku od analytické firmy TRM Labs odvedl útočník většinu kořisti zhruba za dvacet minut, menší částky pak odtékaly ještě v noci. Celkem zmizelo asi 6,4 miliardy dolarů (přibližně 140 miliard korun), víc než čtyřikrát tolik, než při dosud největší krádeži kryptoměn z burzy Bybit v únoru 2025 (do té doby byla vůbec největší známou krádeží miliarda dolarů, kterou si Saddám Husajn v předvečer války v roce 2003 odvezl z irácké centrální banky).
Binance zákazníkům slíbila, že ztráty uhradí, a podle Ellipticu na to vyčlenila přes 6,3 miliard dolarů z vlastních peněz. Tak velká krádež svádí k otázce, zda nezačala nová éra, ve které za (a pro) hackery pracuje umělá inteligence.
Spolušéfka Binance Yi He den po útoku prohlásila, že s nástupem umělé inteligence se hackerské útoky staly hrozbou pro celé odvětví. Jakou roli hrála AI právě při tomto útoku, ale neřekla a z veřejných dat se to zjistit nedá. Máme k dispozici jen tu zmínku o využití blíže nespecifikovaného interního AI systému z uneseného počítače Vývojáře B.
Analytici Ellipticu, kteří pohyb ukradených peněz sledují, upozorňují, že z blockchainu (veřejné účetní knihy, do níž se převody kryptoměn zapisují) nepoznají, zda převody řídí AI agenti, nebo obyčejné skripty. To samozřejmě neznamená, že umělá inteligence ve hře nebyla. Abychom se k odpovědi dostali, musíme oddělit dvě věci: jak přesně krádež proběhla a v čem AI prokazatelně pomáhá útočníkům jinde.
Správný podpis pod cizím příkazem
Aby z burzy zmizely miliardy, nemusel nikdo „prolomit“ šifrování. Burzy drží část peněz v takzvaných „horkých“ peněženkách (hot wallets), které jsou trvale připojené k internetu, aby z nich mohly rychle vyplácet běžné výběry zákazníků. Každý převod z takové peněženky musí být digitálně podepsaný tajným klíčem. Podpis přitom dokazuje jen to, že někdo klíč použil. Jestli převod opravdu proběhl na přání majitele klíče, to se z něj poznat nedá.
Dobře to vystihuje přirovnání k úřednímu razítku. Razítko na listině dokazuje jen to, že ji někdo na úřadě orazítkoval, ne že s jejím obsahem úřad souhlasí. Podvodník proto nemusí razítko krást ani padělat. Stačí, když se mu podaří vsunout vlastní listinu mezi ostatní, které úředník běžně razítkuje. Na burze hraje roli razítka tajný klíč a roli úředníka podpisový systém, tedy software, který převody z horkých peněženek podepisuje.
Právě takový scénář podle TRM naznačují záznamy v blockchainu. Během asi půl hodiny poslaly útočníkovi peníze peněženky Binance na zhruba deseti různých sítích, které používají různé typy klíčů i podpisů, a všechny převody byly platně podepsané. Kdyby útočník kradl jednotlivé klíče, musel by jich najednou získat celou řadu.
TRM proto považuje za pravděpodobnější, že ovládl samotný podpisový systém a nechal si od něj podepsat, co potřeboval. Tomu odpovídá i to, že Binance zpočátku nenašla známky úniku tajných klíčů (což ovšem ještě neznamená, že k žádnému nedošlo). Binance to ve své zprávě potvrdila: útočník získal přístup k „interní podpisové službě peněženek“.
Na Ethereu si útočník nechal podepsat 50 podepsaných pověření (využil k tomu relativně novou funci EIP-7702) a ve 21:20 našeho času je odeslali najednou v jediné transakci. Aspoň jedno z nich se trefilo do aktuálně platného „hesla“, a peněženka tak předala řízení útočníkovu „vysavači“, programu, který poslouchal jen jeho.
Zhruba o tři a půl minuty později z ní vysavač odčerpal kryptoměny za 1,6 miliardy. Pověření navíc zůstalo platné, takže když do peněženky přitékaly nové vklady, útočník je odčerpával znovu, naposledy krátce před jednou hodinou ráno.
Jak zastavit krádež
Zastavit krádež kryptoměn není úplně jednoduché. V případě loupeže v Binance se dalo zasáhnout především v případě tzv. „stablecoinů“. Takové tokeny vydává a spravuje konkrétní firma a ta je dokáže na určité adrese zablokovat.
Společnost Tether zmrazila hlavní útočníkovu peněženku 37 minut poté, co do ní dorazily ukradené tokeny USDT. Útočník se snažil být rychlejší a část stablecoinů narychlo prodal, i se ztrátou 12 až 26 procent proti tržní ceně.
Do 1. listopadu Elliptic napočítal zmrazené nebo zajištěné prostředky za 2,85 miliardy dolarů, tedy 44 procent lupu. U bitcoinu ani u XRP nic takového nešlo, protože tyto měny nemají vydavatele, který by je mohl zablokovat.
Útočník tak k 2. listopadu dál ovládal kryptoměny v hodnotě kolem 3,25 miliardy dolarů a zastavit je půjde, až když dorazí na burzu nebo do jiné služby. Ani zmrazené peníze přitom ještě nejsou vrácené, Binance se k nim teprve snaží dostat.
Binance sice zastavila výběry, pověření ale žilo přímo na blockchainu jako „smlouva“ a zastavení výběrů ho tak nezrušilo. Peněženka navíc používá sdílené podepisování (MPC), při kterém podpis vzniká spoluprací několika systémů a jediný klíč tak neexistuje. Zabezpečení, které má krádeži bránit, tak paradoxně zdrželo i obranu. Tým Binance musel narychlo vymyslet speciální postup, a pověření dokázali zrušit až v 1:10. Zdá se tedy, že na takovou možnost nebyli připraveni a neměli předem natrénované postupy.
Rychle alespoň padlo obvinění. FBI 31. října připsala útok severokorejské skupině TraderTraitor, kterou už dříve obvinila z krádež z Bybitu. Severokorejští hackeři se o velké krádeže pokoušeli dávno předtím, než se objevily dnešní jazykové modely.
Americké ministerstvo spravedlnosti v roce 2021 obžalovalo tři příslušníky severokorejské vojenské rozvědky z toho, že se v letech 2015 až 2019 pokoušeli ukrást přes 1,2 miliardy dolarů z bank ve Vietnamu, Bangladéši, na Tchaj-wanu, v Mexiku, na Maltě a v Africe. Pronikali do bankovních sítí a odesílali podvržené platební příkazy přes mezibankovní systém SWIFT.
Byli to AI agenti?
Soud vinu obžalovaných neprokázal a nic nenasvědčuje tomu, že by titíž lidé stáli i za útokem na Binance. Z případu ale plyne, že připravit náročnou operaci proti bance minimálně někteří hackeři uměli dávno před nástupem AI.
Je možné, že jejích služeb využili v rámci dalších kroků. Ukradené kryptoměny útočníkovi moc platné nejsou, dokud je nepřesune a nesmění tak, aby se ztratila jejich stopa a dalo se je jednou proměnit v použitelné peníze. Takové praní tu podle všeho obstarával hlavně software.
Elliptic spočítal, že hlavní peněženka, přes kterou útočník pral peníze na síti Tron, mezi 30. říjnem a 1. listopadem odeslala 1 113 převodů. Typický odstup mezi nimi (medián) byl 90 sekund a převody pokračovaly i během obou nocí v Pchjongjangu. Nejdelší přestávka, než se peněženka začala vyprazdňovat, trvala 39 minut.
Částky byly náhodné, s přesností na šest desetinných míst. Tak to obvykle dělají skripty, které mají obejít jednoduché automatické hlídání podezřelých převodů. Také firma Chainalysis zaznamenala postupy praní, jaké dosud neviděla: tisíce transakcí v krátkém čase, které ukazují na automatizaci.
Program, který pracuje celou noc, ale nemusí být AI agent. Obyčejný skript dělá to, co mu někdo předem napsal, včetně jednoduchých reakcí typu „když převod selže, zkus to znovu“. A pokud útočník za sebou opravdu průběžně mazal všechny stopy, jak říká Teng, nemusíme se odpověď dozvědět nikdy.
Úkol na doma
Víme ovšem, že hackeři AI nástroje aktivně využívají, a to včetně těch severokorejských. Týká se to například skupiny nazývané ve zbytku světa HexagonalRodent, která pravděpodobně spolupracuje, či je přímo podřízená severokorejskému státu.
Ta oslovuje vývojáře kryptoměnových projektů nabídkami dobře placené práce, přímo na profesní síti LinkedIn nebo přes inzeráty na pracovních portálech, popisuje materiál bezpečnostní firmy Expel. V současné době hromadného propouštění v technologických firmách je to dobrý způsob, jak vývojáře přimět, aby polevili v ostražitosti.
Hackeři uchazeči zadají práci: pošlou mu projekt, který má doma opravit, či rozšířit a odevzdat. Jenže v „domácím úkolu“ je nastražený škodlivý kód. Stačí, aby vývojář složku s projektem otevřel v oblíbeném programátorském editoru (konkrétně šlo o VS Code), a podvržený konfigurační soubor editoru přikáže škodlivý program rovnou spustit.
HexagonalRodent nemíří na tak velké „ryby“ jako je Binance. Ale připravit takovou past je hodně práce: je nutné vymyslet věrohodnou firmu, náboráře i projekt, který vypadá jako skutečný – a právě v tom pomáhá AI.
Útočníci omylem prozradili část zadání (promptů), jimiž si od AI nechali napsat dva nové nástroje, které právě zkoušeli v praxi. Kód těchto nástrojů nebyl zamaskovaný a hemžil se emoji, typickou stopou některých AI nástrojů (programátor, který píše škodlivý kód ručně, je do něj obvykle nedává).
Expel zjistil, že skupina používala ChatGPT a programovací nástroj Cursor. AI jí pomáhala i s kulisami: falešné firmy měly na LinkedIn celá vedení, často s vygenerovanými portréty, a webové stránky postavené pomocí AI. Prostě si šetřili práci, jak mohli.
Dodejme, že jejich oběti to mnohdy dělaly podobně: někteří oslovení vývojáři si podezřelý zkušební úkol nechali prověřit AI, ta v něm skrytý přístup do počítače (takzvaná zadní vrátka) často našla. Útočníci pak začali dělat totéž, aby „zadní vrátka“ lépe skryli.
Zrychlují i stopaři
Díky AI zrychlují a zlepšují se pochopitelně obě strany věčného souboje mezi zloději a vyšetřovateli. Když severokorejští hackeři v září ukradli 387 milionů dolarů z burzy Bitget, firma Chainalysis si podle vlastního popisu s pomocí interní AI rychle naprogramovala nástroje přímo pro toto vyšetřování.
Zautomatizovala například sledování ukradených prostředků. Když útočník posílá peníze přes takzvaný most, vloží je na jednom blockchainu a vybere na jiném, často v jiné měně, a vyšetřovatel musí vklady a výběry na obou stranách spárovat. Chainalysis odhaduje, že práce, která by ručně zabrala přes 20 hodin, s novými nástroji trvala méně než deset minut.
Peníze z Bitgetu mimochodem pomohly odhalit i pachatele útoku na Binance. Vyšetřovatelé Chainalysis v přímém přenosu sledovali, jak se lup z obou burz mísí ve stejných peněženkách, a považovali to za nejsilnější důkaz severokorejské stopy.
Autor zprávy Expelu píše, že případ změnil jeho předchozí názor na využití AI v kyberbezpečnosti: domníval se, že generativní AI vývoj škodlivých programů příliš neusnadní, protože jazykové modely opakují známé postupy a ty bezpečnostní software snadno zachytí. Jenže HexagonalRodent míří na jednotlivce, jejichž počítače drahou ochranu většinou nemají.
Škodlivé programy skupiny podle Expelu nejsou nové ani zvlášť nenápadité, a přesto fungují. Z databáze, kterou skupina omylem nechala přístupnou, výzkumníci vyčetli, že její programy vytáhly údaje o 26 584 kryptoměnových peněženkách z 2 726 nakažených počítačů. Peněženky, k nimž se dostala v prvních třech měsících letošního roku, obsahovaly dohromady nanejvýš 12 milionů dolarů (kolik z toho hackeři skutečně ukradli, Expel nezjistil).
Je to jen zlomek toho, co hackeři „vysáli“ z Binance, ale ukazuje to trend, která AI nastartovala: protože příprava útoků je snazší, vyplatí se útočníkům udeřit i na „menší“ a chudší kořist, která by jim dříve nestála za námahu.
V případě Binance šlo o ovšem spíše o „elitní“ bankovní lupiče, kteří si vybrali dobře střežený, ale zároveň velmi lukrativní cíl. A zaměřili se na tradičně nejslabší článek řetězce: na lidi, kteří v nepozornosti nebo z nervozity dělají věci, o kterých vědí, že jsou nebezpečné.
