Článek
Europoslankyně Jana Nagyová se kvůli kauze Čapí hnízdo obrátila na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, který stejně jako ona v europarlamentu zastupuje ve vládě hnutí ANO.
Jako pravomocně odsouzená za dotační podvod na Farmě Čapí hnízdo je Nagyová s advokátem Josefem Bartončíkem přesvědčena, že byl v její neprospěch porušen zákon.
Po ministru spravedlnosti chce, aby proto podal stížnost k Nejvyššímu soudu. Zda ministr vyhoví, není v tuto chvíli jasné. Markéta Poslušná z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti potvrdila, že podnět od Nagyové dostal, ještě však o něm nerozhodl. „V této chvíli je věc v šetření,“ uvedla Poslušná.
Nagyová dostala podmínku a finanční trest, porušení zákona ve svém případu vidí v tom, že odvolací vrchní soud přikázal soudci městskému soudu Janu Šottovi, aby ji odsoudil. „Jsem toho názoru, že k porušení zákona opravdu mohlo dojít,“ uvedla Nagyová. „Proto souhlasím s postupem, který můj právník navrhuje,“ doplnila.
Její advokát Bartončík už také avizoval, že se na Nejvyšší soud obrátí také a to dovoláním. Zatím ho neposlal, lhůta končí na začátku prosince.
Městský soud v Praze nejprve dvakrát Nagyovou v Čapím hnízdě osvobodil. A když napotřetí soudce Šott rozhodl, že je vinna, zdůvodnil to pokyny odvolacího vrchního soudu.
„Neslučitelnost závěrů obou soudů, jakkoli zásadní, soud prvního stupně nemůže řešit nerespektováním závazných pokynů odvolacího soudu,“ napsal Šott v v rozsudku.
„Nalézací soud se po důkladném provedení důkazů třikrát po sobě konzistentně vyslovil v můj prospěch. Třikrát dospěl k přesvědčení o mé nevině,“ prohlásila pak Nagyová.
Ministr spravedlnosti Tejc přitom právě kvůli podobným případům inicioval změnu zákona, podle níž už soudci nebudou muset odvolací respektovat, když je zaváže k tomu, jak mají rozhodnout. Vláda se změnou souhlasila a novelu posoudí Parlament.
Vědomě předstírala a zamlčovala
Vrchní soud je ale v této kauze jednoznačně přesvědčen, že Farma Čapí hnízdo dostala dotaci téměř 50 milionů korun neoprávněně a podvodem a že je za to Nagyová vinná.
„Vyvíjela činnost vědomě směřující k předstírání nepravdivých skutečností či zamlčování skutečností zásadních, které sama za Farmu Čapí hnízdo dokládala, čímž deformovala podstatné informace obsažené v listinách, které nedokumentovaly skutečný stav, ale stav žádoucí, a tím cíleně jednala podvodně,“ uvedla Eva Brázdilová v písemném odůvodnění verdiktu. „Zde je podstatné, že pokud by takto obžalovaná nepostupovala, společnost Farma Čapí hnízdo by dotaci nezískala,“ doplnila.
V závěrečné pasáži svého rozhodnutí pak vrchní soud uvedl, že tříletá podmínka pro Nagyovou je adekvátní a finanční postih ve výši 500 tisíc korun symbolický. V této souvislosti Brázdilová ještě zmínila, že Nagyová nebude mít se zaplacením problém. Jako europoslankyně má vysoce nadstandardní příjem přes 250 tisíc korun měsíčně.
„Výměra je spíše symbolická a rozhodně nepřesahuje možnosti obžalované, která je v současné době poslankyní Evropského parlamentu a dosahuje tak vysoce nadstandardních měsíčních příjmů,“ uvedla Brázdilová.
V kauze Čapí hnízdo byl původně obžalován i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Po volbách 2025 však využil možnost skrýt se za poslaneckou imunitu. Sněmovna, kde má se svými spojenci nadpoloviční převahu, ho soudu nevydala.
Deset let vyšetřování a soudů v kauze Čapí hnízdo
- V březnu 2016 Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí, uvedl, že majitelem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo byli dvě jeho děti a bratr jeho manželky Moniky, Martin Herodes.
- V srpnu 2017 obdržela Poslanecká sněmovna první žádost o vydání Andreje Babiše i tehdejšího poslance ANO Jaroslava Faltýnka. 6. září 2017 hlasovala pro jejich vydání, na začátku října 2017 si obvinění převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Původně bylo obviněno celkem 11 lidí.
