Únik z kauzy Čapí hnízdo: Babišův ministr mění nenápadný paragraf

Když soudce Městského soudu v Praze Jan Šott v pondělí rozhodl o vině Jany Nagyové v kauze Čapí hnízdo, netajil se tím, že tak činí z donucení. Bývalou manažerku Agrofertu předtím dvakrát zprostil viny, ale nyní se musel řídit pokyny odvolacího vrchního soudu.

A podle něho Nagyová, ale také spoluobžalovaný Andrej Babiš, dotační podvod za 50 milionů spáchali.

Premiéra Babiše teď chrání na rozdíl od Nagyové poslanecká imunita. Ale podle zjištění Seznam Zpráv už se rýsuje i cesta, jak by mohl z Čapího hnízda vyváznout, až nebude mít ani poslanecký mandát a přijde o politickou ochranu.

Zařídil by to nenápadný odstavec, který do trestního zákoníku chce přidat ministr spravedlnosti Babišovy vlády Jeroným Tejc. „Rozhodne-li odvolací soud, že se věc vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí poté, co napadený rozsudek zrušil, nemůže jej zavázat k tomu, jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění,“ zní návrh, který by soudci Šottovi a dalším prvoinstančním soudcům rozvázal do budoucna ruce.

Návrh Tejce, který sedí ve vládě právě za Babišovo hnutí ANO, navíc obsahuje i rozšíření navazujícího paragrafu, který by odvolací instanci oproti dnešku výrazně omezil pravomoc vzít prvoinstačnímu soudci případ, pokud v něm pochybí. Nově by bylo v paragrafech zakotveno, že svěřit věc soudci novému může jen ve zcela výjimečných případech.

Že by tyto změny navržené Tejcem dopadly na Babiše a na případ Čapí hnízdo, potvrdil Seznam Zprávám prezident Soudcovské unie a někdejší šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra.

„Záleží na tom, jaké znění trestního řádu by platilo ve chvíli, kdy by Andrej Babiš byl před soudem opět jako obžalovaný,“ uvedl Vávra. Naráží na to, že případ Babišovy obžaloby z napomáhání dotačnímu podvodu je nyní kvůli imunitě přerušen.

Pakliže se Babiš nevzdá mandátu poslance, bude chráněn před odsouzením ještě minimálně další tři roky - dost času na to, aby jeho vládní koalice Tejcovu novelu prosadila.

Když reportéři položili ministru Tejcovi dotazy, zda navrhovaná novela souvisí s dotační kauzou premiéra, neodpověděl osobně. Otázky přesměroval na mluvčího resortu Vladimíra Řepku.

„Ustanovení řeší problematiku, kdy druhostupňový soud v rámci odvolacího řízení závazně ukládá nalézacímu (prvostupňovému) soudu uznat vinu obžalovaného, a to navzdory jeho přesvědčení o zákonnosti, nestrannosti a spravedlivosti původního rozhodnutí,“ uvedl pak mluvčí.

Přesně tím v pondělí při odůvodnění rozsudku nad Nagyovou argumentoval soudce Šott. „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena, že o vině jsou důvodné pochybnosti, že odsuzující verdikt je v rozporu s principem presumpce neviny,“ řekl Šott.

Andrej Babiš se pak v pondělí právě do postupu odvolacího soudu trefoval. Odsouzení exmanažerky z Agrofertu Nagyové označil za výsledek „nezákonného postupu senátu Vrchního soudu v Praze vedeného paní soudkyní (Evou) Brázdilovou“. „Věřím, že tato soudkyně kauzu určitě nedostala náhodou,“ opakoval Babiš a verdikt nad Nagyovou opět označil za odsouzení na politickou objednávku.

Ministerstvo spravedlnosti také uvedlo, že změna zákona není jeho nápad, ale že vychází z iniciativy obhájců. „Na potřebu úpravy ustanovení, na které odkazujete, upozornila Česká advokátní komora. Ministerstvo spravedlnosti jeho podobu dále diskutovalo s řadou expertů na trestní právo,“ sdělil mluvčí resortu Řepka, aniž by upřesnil jména iniciativních advokátů či právních expertů.

Z pátrání Seznam Zpráv plyne, že na dílčí novele trestního zákoníku se na Ministerstvu spravedlnosti začalo pracovat už v lednu, tedy jenom týdny poté, co Babiš uvedl Tejce do funkce ministra spravedlnosti.

Ministerstvo tento spěch odůvodňuje programovým prohlášením vlády Andreje Babiše. „Jednou z priorit současné vlády uvedených v jejím programovém prohlášení je modernizace trestního řádu tak, aby odpovídal potřebám 21. století,“ píše se v dopise, který resort rozeslal zástupcům úřadů či profesních organizací s tím, že mají navrhovat změny paragrafů.

Na výzvu zareagovala Advokátní komora, která v odpovědi ze začátku března skutečně zmíněný podnět na osekání možností odvolacích soudů poslala hned na prvním místě svého výčtu nápadů a označila ho za prioritní.

Do ministerské pracovní skupiny zároveň komora vyslala svého místopředsedu Lukáše Trojana, který už loni veřejně kritizoval, že v kauze Čapí hnízdo dostal Městský soud od vyšší instance nařízeno, jak má postupovat. Označil to za prolomení základní právní zásady zákazu zhoršení postavení obžalovaného a za oslabení role nalézacího soudu.

Podobně v pondělí v soudní síni argumentoval advokát Josef Bartončík, který Nagyovou zastupuje. Advokátní kancelář bratrů Bartončíkových dlouhodobě pracuje i pro samotného Babiše. „Vrchní soud vlastně zrušil dvojinstanční řízení. My jsme sem ani nemuseli chodit,“ řekl Bartončík a označil dokonce rozhodnutí vrchního soudu za protiústavní a nezákonné.

Právě Ústavní soud však ve svém nálezu z roku 2023 naopak přesně takový postup za určitých okolností posvětil. „Ústavní pořádek nebrání tomu, aby (odvolací soud – pozn. red.) věc vrátil soudu prvého stupně a zavázal jej k tomu, aby obžalovaného uznal vinným určitým trestným činem,“ zakotvil Ústavní soud a vyjmenoval podmínky, které k tomu musí odvolací soud splnit.

Seznam Zprávy se na názor na návrh Ministerstva spravedlnosti zeptaly předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten ale věc nechtěl komentovat pro případ, že by se novela před Ústavním soudem ocitla.