ANO chce vzít peníze velkým městům. Odborníci vysvětlují, jak to udělat férově

ANO nijak nezastírá, že čtyřem největším městům chce vzít peníze, které mají navíc oproti ostatním obcím z rozpočtového určení daní. Když před komunálními volbami tento plán Seznam Zprávy popisovaly, nechtěli ho politici z hnutí premiéra Andreje Babiše podrobněji komentovat.

V Praze, Brně i Ostravě si hnutí ANO oproti posledním volbám nakonec pohoršilo. V Ostravě ale bude součástí nové koalice, stejně jako v Plzni, kde se naopak ANO výrazně zadařilo.

Analytici z PAQ Research teď dali dohromady velký návrh celkové reformy rozpočtového určení daní (RUD) – tedy zastaralých pravidel, podle nichž se dělí peníze mezi obce a města. Záměr na první pohled překvapivě souzní s návrhem, aby se nesystémové zvýhodnění čtyř měst zrušilo.

Na druhou stranu ale odborníci dodávají zásadní věc – spolu s touto úpravou je potřeba překopat celý systém, z kterého obce čerpají příjmy, a to je změna, která bude daleko složitější než přesun několika desítek miliard korun od vyjmenovaných obcí do státního rozpočtu. Přesto i navrhovaná reforma může přinést úspory: 15 nebo až 30 miliard korun, pokud by se rozhodli politici využít úspornou verzi.

„Čtyři největší města jsou dnes v RUD nesystémově zvýhodněná, ale větší problém jsou podfinancovaná centra, která slouží celému okolí. Jde o zhruba 130 měst od deseti tisíc obyvatel až po Liberec a Olomouc, kde žije téměř třetina lidí v Česku. Ta dnes často dostávají na obyvatele podobně jako nejmenší obce, přestože slouží i jejich obyvatelům,“ říká datový analytik a hlavní autor návrhu Jiří Münich.

Podle autorů je to nejvíc vidět na krajských městech: Plzeň dostává na obyvatele o 70 procent víc než Liberec, Olomouc nebo Hradec Králové, a to jen proto, že patří mezi čtyři největší sídla v Česku.

Základem navrhované reformy odborníky z PAQ Research je proto přesun větší části peněz ve prospěch obcí, které slouží jako místní regionální centra. Tedy nejen krajská města, kde by se měla třeba srovnat finanční situace Olomouce s Plzní, ale i obce s rozšířenou působností.

Více než polovina obyvatel Česka totiž žije v jedné z 15 funkčních městských oblastí. Současné rozpočtové určení daní ale počítá s metropolitním významem pouhých čtyřech měst a zbylých jedenáct pomíjí.

„Regionální centra nezajišťují všechny základní služby jen pro své obyvatele, ale v případě Olomouce také pro více než 20 tisíc studentů a 30 tisíc lidí dojíždějících za prací. Nemůžete je poskytovat pouze pro své občany nebo je zvýhodňovat v platbách za MHD či parkování, to je nezákonné. Jako regionální centrum jste tak diskriminovaní za funkci, kterou plníte,“ zmínil v debatě při představování reformy PAQ Research poslanec hnutí ANO a bývalý primátor Olomouce Miroslav Žbánek, který proměnu rozpočtového určení daní podporuje.

Příjmy většiny měst a obcí - ať už jde o vesnice s pár desítkami obyvatel, obce se školou nebo regionální střediska - se navíc pohybují mezi 20 a 22 tisíci korun na obyvatele. Například Karviná funguje jako lokální centrum, ale z rozpočtového určení daní dostává jen o tři tisíce korun více než vesnice bez jediné školky.

Analytici PAQ Research proto navrhují, aby ve výpočtu rozpočtového určení daní hrál roli nejen počet obyvatel, žáků a zcela drobně zaměstnanců. Nově se mají započítat i senioři a znevýhodněné děti, k tomu pak daleko výrazněji tamní zaměstnanci, aby byly obce motivované podporovat místní firmy a nové projekty, které dnes přinášejí pouze náklady v podobě dopravní nebo odpadní zátěže.

„Škrtnout peníze čtyřem městům nestačí: Musí zároveň dostat nástroje, jak si výpadek vybrat samy, tedy reformovanou daň z nemovitostí a podíl na RUD podle jejich ekonomického rozvoje,“ říká vedoucí agendy regionů v PAQ Research Jakub Stuchlík.

Vláda nejčastěji v souvislosti s nevyužitými prostředky na účtech zmiňuje Prahu, která drží přes 180 miliard v úsporách. Ročně generuje přebytek asi 24 miliard. Podle návrhu reformy by o tuhle částku měla přijít, ale zároveň si úbytek vykompenzovat skrze změnu krajského RUD a hlavně vyšším výběrem na dani z nemovitostí. Na konci dne by pak měla příjem „jen“ o 10 miliard ročně nižší.

Právě otázka kolem vhodného nastavení zdanění nemovitostí je ale patrně nejpalčivější částí návrhu. Obce s jejím nastavením bojují už dnes – pokud ji chtějí zvýšit, jen obtížně se krok vysvětluje občanům, aby pochopili, proč je to potřeba.

PAQ Research navrhuje, aby obce s levnějšími nemovitostmi, které mohou fakticky vybrat méně, dostaly ze sdílených daní více. Naopak města, která si objektivně mohou dovolit vybírat od vlastníků více, měla nárok nižší než dnes. Tyto bohatší obce by pak měly tři možnosti – navýšit daň z nemovitosti, získat vyšší příjmy z ekonomického rozvoje nebo snížit výdaje.

Například Praha má potenciál vybírat na dani z nemovitosti až 20 miliard korun ročně, dnes si nesáhne ani na tři miliardy. Celkově by Česko podle analytiků mohlo vybírat klidně 80 miliard korun – to je průměr Evropské unie – místo dnešních 23 miliard korun.

„Pokud se chceme bavit o dani z nemovitosti, začal bych nejprve vysvětlovat, za co lidé vlastně platí, protože to ne všichni úplně chápou. Nejlépe asi tak, že bychom tuto daň přejmenovali třeba na příspěvek na místní vybavenost,“ vysvětlil v debatě nad reformou svůj pohled předseda Pirátů a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib.

PAQ Research upozorňuje, že v Česku se nedaří danit nemovitosti také proto, že je tato daň nevhodně nastavená. Odvíjí se především od výměry nemovitostí a velikosti obce. Odborníci proto navrhují, aby se daň odvíjela od skutečné hodnoty bytů a domů. Podle skutečné hodnoty se pak zdaní i pozemky, aby měli majitelé motivaci nezastavěnou plochu využít. Daň by také měla lépe rozlišovat mezi komerčními a rezidenčními nemovitostmi, aby obec z nového provozu na svém území získala také větší příjem.