„Vláda se přepočítala,“ říká Tabery o síle protestů konaných v 16:36

Veřejnoprávní média v úterý kvůli stávce většiny svých zaměstnanců upravila vysílání. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu tak protestovali proti plánům vlády Andreje Babiše na změnu jejich financování. Zároveň se na podporu nezávislosti obou médií v úterý v 16:36 sešli lidé na pražském Václavském náměstí. A právě tam vznikla i čerstvá epizoda podcastu 5:59.

Česká televize a Český rozhlas v úterý v rámci stávky zásadně proměnily svá vysílání. Některé pořady z programu úplně zmizely, jiné nahradila hudba nebo archivní obsah. Zaměstnanci obou médií veřejné služby se tímto způsobem ohradili proti navrhnutým změnám vlády Andreje Babiše, které se mají dotknout jejich financování.

Na podporu nezávislosti obou médií se v úterý odpoledne sešly tisíce lidí na pražském Václavském náměstí. Symbolicky se potkali v 16:36 s odkazem na čas hlasování ve Sněmovně, které proběhlo před více než týdnem nad ránem a při kterém vládní koalice nečekaně zanesla na program schůze návrh na zrušení poplatků za rozhlas a televizi a v prvním čtení jej prohlasovala.

A právě v centru Prahy, jen kousek od pódia, vznikla i čerstvá epizoda podcastu 5:59, jejímž hostem je šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Ten si hlasitou odezvu veřejnosti a poměrně velkou účast na protestech pod hlavičkou sloganů „Ruce pryč od médií veřejné služby“ nebo „Pro vás, ne pro politiky“ vysvětluje několika okolnostmi.

Jednak tím, že část české společnosti pobouřilo hned několik kroků vlády Andreje Babiše najednou, čímž se „nakumulovala zloba a obava z toho, co všechno se teď může měnit“. A dalším faktorem byl způsob, jak koalice ANO, SPD a Motoristů svůj návrh v prvním čtení ve sněmovně protlačila.

„Ta snaha ukázat sílu se paradoxně obrátila proti politikům. Myslím, že se opravdu hodně přepočítali, ale zároveň bych hned dodal, že reakce veřejnosti je asi mnohem větší a širší, než leckdo čekal,“ domnívá se řadou cen ověnčený novinář.

Za důležitou hybnou sílu v procesu změny zákona o veřejnoprávních médiích Tabery považuje i osobní motivaci předsedy vlády. „Andrej Babiš bytostně nesnáší média, ale opravdu bytostně. A u veřejnoprávních má zřejmě nejvíc pocit, že má nějakou přímou páku na to, jak je dostat pod kontrolu, nebo je minimálně potrestat,“ popisuje novinář.

Babišovu představu, že si zrušením poplatků za rozhlas a televizi a změnou jejich financování zajistí přízeň elektorátu, Tabery nesdílí. Odvolává se při tom i na průzkumy veřejného mínění, které ukázaly, že pro většinu voličů hnutí ANO jsou prioritní jiná témata.

Podle šéfredaktora týdeníku Respekt se tak premiér dopustil hned dvou zásadních politických chyb: Nejenže neaktivizoval tábor vlastních voličů, ale naopak se mu povedlo zvednout ze židle své odpůrce: „A tohle se mu rozhodně nevyplatí. Propojit studenty, divadelníky, vědce, akademiky, laickou i širší veřejnost v míře, která tady opravdu dlouho nebyla, to se mu nemůže vyplatit. To je pro politiky vždycky problém.“

Tabery je navíc přesvědčen, že se vládní politici reakce společnosti lekli, má však pochybnosti o tom, zda v rámci stran vládní koalice vůbec existuje prostor pro disent. Motoristé a SPD jsou podle něj stranami tří, respektive dvou lidí, tudíž v jejich řadách odmítavé hlasy neočekává. U členské základny hnutí ANO, které má na rozdíl od svých koaličních partnerů i silné zastoupení v regionech, však jisté znepokojení z aktuálního vývoje vnímá, a to třeba ve zlínské buňce.

„(Babiš) nemá rád, když se proti němu hodně lidí vzpírá. Takže tam vnímám jeho představu, že by se mělo něco změnit, trochu couvnout. Ale myslím si, že to vůbec nemusí znamenat, že se to stane. A hlavně nevíme, jak se to stane,“ uvádí novinář s poukazem na zjevnou nepromyšlenost avizované změny financování veřejnoprávních médií.

„Oni (vláda) každou chvíli říkají něco jiného, vytahují nějaké možné scénáře. Je na tom vidět, jak to vůbec nemají promyšlené. Oni nevědí, co dělají, protože médiím nerozumí,“ konstatuje novinář s třicetiletou praxí v oboru. Za asi „nejšílenější návrh“ označuje to, že by se média veřejné služby financovala z dobrovolných příspěvků, čímž by podle něj politici donutili veřejnost přikrýt jejich „politický atentát“.

Za žádoucí scénář pak Tabery považuje zastavení procesu schvalování předložené normy a zahájení veřejné debaty za účasti odborníků i zástupců veřejnoprávních médií, kde by se stanovily jasné parametry zamýšlené změny financování, prodiskutovaly důvody a zohlednily existující modely. Nic z toho zatím podle šéfredaktora Respektu neproběhlo.

Sám by přitom uvítal debatu nejen o financování, ale i o poslání médií veřejné služby a o tom, v čem selhávají. Podle něj je to mj. nedostatečná kritičnost (zejména vůči politikům) a určitá míra autocenzury. A také malá ochota čelit výtkám veřejnosti i odborné obce, kterou si prý novináři z veřejnoprávních médií, především pak z televize, často berou osobně.

„Je tam velká přecitlivělost. Do jisté míry ji chápu. Když jste pod tlakem, a to jsou dnes všechna média, jste na nějakou kritiku citliví. Ale pořád je to naše role a musíme tomu být vystavováni. A ta veřejnoprávní média ještě víc. Musí to prostě snést,“ domnívá se Erik Tabery.

V podcastu 5:59 také uslyšíte hlasy zástupců veřejnosti, kteří přišli vyjádřit svůj názor na Václavské náměstí, a to jak z řad zastánců veřejnoprávních médií, tak jejich kritiků. Anebo úvahu Erika Taberyho o tom, že se nyní rozhoduje i o tom, kudy se dále česká společnost bude ubírat. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.