Operace veřejnoprávní média: „Koalice už ji zastavit nemůže,“ říká Šídlo

Česko má za sebou první díl bitvy o zrušení, či zachování mediálních poplatků. A to přesto, že ještě v pátek ráno málokdo tušil, k jak zásadnímu politickému střetu se právě schyluje. Jeho dozvuky ale rezonují i mimo Sněmovnu, demonstranti v neděli odpoledne zaplnili i pražské Staroměstské náměstí. Proč vládní koalice jedná tak razantně? A je zrušení poplatků hotovou věcí? V 5:59 se ptáme Jindřicha Šídla.

Překvapivý manévr vládní koalice, hádky s opozicí ve Sněmovně, pozdně noční nebo už spíše časně ranní hlasování. Ale také zaplněné Staroměstské náměstí v Praze, kde se v neděli odpoledne k protestu sešly tisíce lidí. Souhrn začátku bitvy o budoucnost financování veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu. Kritici se obávají, že když se změní financování obou médií, bude ohrožena jejich nezávislost.

Nutno dodat, že lídři vládního tábora takový výklad odmítají. Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve svém sobotním příspěvku na sociálních sítích prohlásil, že financování bude garantováno zákonem jako mandatorní výdaj a navázáno na inflaci. Zrušení poplatků tak podle něj neznamená konec České televize a Českého rozhlasu ani ohrožení demokracie.

Babišova vládní koalice nicméně za touto změnou vyrazila na poměry českého parlamentarismu značně razantním způsobem. „Způsob, jakým to schvalují a jakým se to rozhodli schválit, zpochybňuje jejich vlastní argumentaci, že vlastně nejde o nic dramatického a že to je vlastně jenom taková, řekněme, účetní změna,“ upozorňuje v rozhovoru pro podcast 5:59 komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Odkazuje se tak mimo jiné na průběh zasedání Poslanecké sněmovny, kdy koalice prosadila zařazení sporného bodu teprve v pátek dopoledne a následně svými hlasy určila pevný čas hlasování na 4:36 v noci na sobotu. V úvodní debatě se tak nedostalo na desítky přihlášených poslanců.

Pokud tedy novinář Šídlo po nedávných komunálních a senátních volbách mluvil v dílu podcastu 5:59 o tom, že vzhledem k fiasku vládních stran včetně hnutí ANO bude Babišova koalice cítit nutkání „dupnout na plyn“, byli jsme teď podle něj svědky prvního takového případu.

„Myslím, že bude následovat ještě několik dalších. Ale tohle bylo takové, řekněme, exemplární či ukázkové,“ zamýšlí se s tím, že příště může být na řadě záměr týkající se zahraničního financování neziskových organizací.

Podle Jindřicha Šídla je přitom zřejmé, že vládní politici nyní chtěli pomyslný pedál sešlápnout co nejdříve a že chtěli využít i jistého momentu překvapení. Zároveň ale podle komentátora způsob, jakým tažení za zrušení poplatků zahájili, vypadá i jako zjevná „ukázka síly“, a to nejenom vůči politickým soupeřům, ale hlavně vůči svým voličům.

„Myslím, že jim chtějí dopřát nejen naději na to, že ušetří 200 korun měsíčně za ty poplatky, ale že je to takové morální vítězství – že to je takové vyjádření převahy a, řekl bych, skoro společenské satisfakce, na kterou spousta voličů vládních stran pořád ještě čeká,“ říká Šídlo s tím, že se těmto lidem podobné „gesto síly“ nedostávalo vlastně po celý rok od parlamentních voleb z loňského podzimu.

Razantní postup nicméně budí odpor nejen u opozice, ale i části společnosti. K zachování současné podoby financování ČT a ČRo vyzvali například zástupci některých vysokých škol a uměleckých institucí nebo i Stálá rada České biskupské konference či pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.

A o víkendu se v některých městech také demonstrovalo. V sobotu vyrazilo několik tisíc lidí podpořit veřejnoprávní média v Brně a menší shromáždění proběhla také v Liberci a Českých Budějovicích. Místem největšího protestu pak v neděli byla Praha.

Komentátor Seznam Zpráv nicméně zdůrazňuje, že ačkoliv demonstrace v ulicích nejsou z principu příjemné pro žádného politika, Andrej Babiš a jeho koalice teď vypadají velmi odhodlaně. „Oni vědí, že pokud couvnou, tak už se jim to (zrušení poplatků) nemusí nikdy povést, a jsou rozhodnuti to prosadit za každou cenu,“ říká Jindřich Šídlo, který nepochybuje o tom, že vládní koalice nakonec věc dotáhne až do konce. „Jedou na tygrovi a z něj se sesednout nedá. V tuto chvíli podle mě vzhledem ke svým voličům, což je pro ně klíčové, už tuto operaci zastavit nemohou.“

Nutně to ale neznamená, že sporný záměr v některých důležitých parametrech nedozná změn. Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně se totiž podle Šídla bude hrát o to, jaká konkrétně bude nastavená výše částky pro Českou televizi a Český rozhlas. Podle současného návrhu by si televize měla pohoršit zhruba o miliardu a rozhlas přibližně o 400 milionů oproti svým stávajícím rozpočtům. Fakticky by se tak vrátily na úroveň příjmů z let 2008 až 2024.

„Myslím, že jak televize a rozhlas, tak i opozice se budou pokoušet o to, aby ta částka byla větší, aby zkrátka neodpovídala roku 2008. A jsem zvědavý, co za to případně bude požadovat vládní koalice, protože v tuto chvíli je to plně v jejích rukou,“ zdůrazňuje novinář, podle kterého se zdá, že si v této otázce vládní strany nechávají dveře částečně otevřené. Přičemž záležet může i na tom, co Babiš a další vládní lídři uvidí na českých náměstích nebo jaké ohlasy jim teď budou chodit od jejich voličů.

Jednu věc však Jindřich Šídlo považuje za jistou pokud skutečně televizní a rozhlasové poplatky Sněmovna zruší, k jejich opětovnému zavedení už v budoucnu nedojde, byť se rozložení politických sil v budoucnu promění.

„Pokud budou zrušeny (…), tak je to konec poplatků v Čechách,“ míní komentátor. Samotná změna nicméně podle něj automaticky „tragédii“ nepřináší, protože jednak příklady ze zahraničí ukazují, že dobře fungovat mohou i některé jiné modely. A navíc i za existence systému poplatků mohou být veřejnoprávní média pod politickým tlakem, jak ostatně ze Šídlova pohledu ukazuje tuzemská realita, kde politici nechali výši těchto poplatků téměř 20 let beze změny.

Současný záměr vládní koalice, který vedle zrušení poplatků předpokládá i citelné snížení částek, s nimiž by ČT a ČRo hospodařily, každopádně vede Jindřicha Šídla k názoru, že politici chtějí zejména Českou televizi „marginalizovat a udělat z ní vlastně nevýznamné médium, které jim nebude klást složité otázky“.

A i když se i v těchto dnech vede debata o tom, jestli by změna způsobu financování vedla skutečně až k „zestátnění“ těchto médií, jak někteří kritici namítají, anebo jestli je to přehnaný výraz, podle novináře Seznam Zpráv není tento spor o termíny rozhodující. „Já si myslím, že o snahu ta média omezit a trochu i zastrašit – což někteří ti politici ani nezakrývají – tady prostě jde,“ dodává Šídlo.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se podle Jindřicha Šídla v Česku de facto nevedla debata o tom, jaké úlohy by veřejnoprávní média měla do budoucna plnit. Nebo jakým způsobem může současné snahy vládní koalice o zrušení poplatků ovlivnit kampaň před prezidentskými volbami, která se bude rozjíždět už příští rok. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.