Článek
Petr slouží v české armádě více než dvacet let, prošel různými pozicemi, absolvoval několik zahraničních misí a stejně jako jeho kolegové pozorně sleduje konflikt, který Rusko rozpoutalo ve východní Evropě.
Pokud by se rozšířil dál do Evropy, byl by to on a jeho kamarádi, kdo by bránili území NATO. Česká armáda totiž hraje důležitou roli v obranných plánech Severoatlantické aliance. Vojáky tak logicky napadá otázka, jak by ve střetu s Ruskem obstáli a zda je vybavení, které mají k dispozici, dostačující.
„Drony zcela proměnily podobu nejen frontové linie, ale i hlubokého týlu. Ještě dva roky zpět způsobovalo většinu ztrát dělostřelectvo, dnes jsou to drony,“ varuje jeden z vyšších důstojníků českých ozbrojených sil, který si nepřál uvést své jméno.
Několik měsíců zpátky se proto Petr začal zajímat o drony, především menší drony, FPV drony nebo drony na optickém vlákně, které denně využívají jak Rusové, tak Ukrajinci. Chtěl vědět, jak česká armáda pracuje s poznatky z ukrajinského bojiště, jak probíhá dronový výcvik a jak vypadá protidronová ochrana.
„Od začátku války na Ukrajině jsme promarnili čtyři roky a za tu dobu nemáme v armádě ani čujku (detektor dronů, pozn. red.),“ shrnuje Petr částečně zklamaně, částečně naštvaně svou zkušenost.
Jeho identitu, stejně jako totožnost dalších vojáků citovaných v textu, redakce zná, kvůli jejich ochraně ji ale neuvádí a křestní jména jsou změněná.
Petr se rozhodl vzít iniciativu do vlastních rukou a dostat do armády drony „zdola“. Udělal si civilní zkoušky na operátora bezpilotních prostředků, začal s nimi trénovat a v průběhu několika měsíců nainvestoval do dronů a souvisejícího vybavení tři sta tisíc korun ze svého.
Stejný nápad mělo více podobně smýšlejících vojáků z jiných útvarů nebo z aktivní zálohy a vznikla tak skupina, ve které si sdílejí své poznatky týkající se stavby, programování a řízení dronů. „Spojuje nás obava, že kdyby teď začal konflikt, tak jsme v háji,“ říká Petr.
Seznam Zprávy požádaly o vyjádření týkající se bezpilotních prostředků v české armádě ministerstvo obrany. Část otázek zaslaných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím resort odmítl s tím, že jde o utajované informace, ujišťuje ale, že „dronové útoky a obrana proti nim jsou součástí experimentálních cvičení i běžného výcviku“.
Pětice vojáků, se kterými redakce mluvila, ale tvrdí, že dronový výcvik v české armádě probíhá často „v šedé zóně“. Podle jejich zkušenosti berou vojáci na cvičení své vlastní drony, což osvícení velitelé prý tolerují, ovšem jen do prvního „průšvihu“.
„Vojáci si pořizují drony za vlastní peníze, know-how získávají díky svým osobním kontaktům s Ukrajinci,“ tvrdí Martin.
„V armádě neexistuje žádná příručka nebo manuál týkající se dronů. Vznikají ale neoficiálně mezi vojáky. Taky výcvik stojí na osobní iniciativě vojáků a útvarů. To ale znamená, že je nesystematický, vojáci si kupují klíčové vybavení za své peníze,“ doplňuje ho David.
Možná ještě důležitější než výcvik operátorů je podle Davida v české armádě nedostatečná protidronová obrana a ochrana. „Obrana jednotlivce proti malým dronům v Česku prakticky neexistuje. Přitom právě tyto drony mají na Ukrajině na svědomí velké ztráty na frontě i v týlu, a lze je použít i k sabotážním operacím proti kritické infrastruktuře,“ varuje.
Že vojáci nejsou standardně vybaveny detektory dronů nebo antidronovými zbraněmi, přiznává i ministerstvo obrany: „Schopnosti ochrany proti bezpilotním prostředkům jsou v AČR rozvíjeny na více úrovních, od ochrany jednotlivce po ochranu celých objektů nebo vojenských uskupení. Ne, každý voják z povolání nemá k dispozici detektor dronů, rušičku nebo zbraň proti nim,“ stojí v odpovědi získané na základně zákona o svobodném přístupu k informacím.
Problém je složitější
Vizi, že bude mít téměř každá jednotka v české armádě k dispozici malé drony, které může použít například k průzkumu, prosazoval generál v záloze Roman Hyťha, který měl v letech 2022-2025 na starost zpravodajské zabezpečení armády.
„Dneska je naprosto běžné, že patnáctileté děti létají s drony a naši vojáci na základních taktických úrovních, ti vojáci, kteří by byli v případě konfliktu někde u fronty, nemají možnost se podívat za dům nebo kopec, který je před nimi, to jsme si vyhodnotili, že musíme změnit,“ popsal Hyťha, který letos v létě v armádě skončil, před dvěma lety pro iROZHLAS.cz.
Jak teď říká pro Seznam Zprávy, situace není tak špatná, jak ji líčí někteří vojáci. Co z pohledu vojáka na nízké taktické úrovni vypadá jednoduše, vysvětluje Hyťha, je častokrát mnohem složitější a komplexnější problém.
„Ano, drony se musí stát běžnou součástí armády, ale je potřeba tomu uzpůsobit celý systém: Jak to budeme řešit logisticky? Jak budeme dozásobovat? To se nevyjasní tím, že někdo bude experimentovat na vlastní pěst, ale musí se upravit postupy, doktrína a legislativa,“ upozorňuje generál v záloze.
„Ale je pravda, že se počítá to, co mají vojáci k dispozici dnes, když bychom je zítra museli poslat na frontu – na to v tuto chvíli připravení nejsou,“ uznává Hyťha.
„Spousta věcí je v procesu, testují se, plánují a zkouší,“ říká. Na jednotlivých praporech napříč armádou podle něj už vznikla místa pro lidi, kteří budou mít v budoucnu na starost dronový výcvik, a drony se také postupně dostávají do výcviku pozemních sil, kde jsou třeba už nyní součástí nových modulárních bojových kompletů 4. brigády rychlého nasazení.
Rozšíření malých dronů napříč celou armádou se plánuje i podle nové koncepce armádního rozvoje, kterou má v nejbližších dnech schválit vláda. „Počítáme, že drony by měli mít k dispozici vojáci od úrovně čety nebo roty,“ řekl v srpnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Ministerstvo obrany také podepsalo rámcovou smlouvu na dodání různých typů dronů na desítky míst v rámci armády. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) mají vojáci dostat do dvou let tři tisíce dronů.
O množství a rychlosti dodání má ale pochybnosti třeba plukovník a bezpečnostní expert Otakar Foltýn: „Tři tisíce dronů je aktuální spotřeba na frontě asi za půl dne, dron je ve válce fakticky spotřební materiál,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy.
A proč se tedy k vojákům nedostane více dronů v kratším čase? Někteří vojáci i odborníci na obranu upozorňují, že případná další válka nebude vypadat stejně jako rusko-ukrajinský konflikt, a proto nemá smysl kopírovat vše, co se na východním bojišti dnes děje.
Roman Hyťha pak nevidí problém v armádě, ale na ministerstvu obrany, které nákupy pro vojáky realizuje.
„U určité kategorie dronů potřebujeme například diverzifikovat dodavatele, aby armáda neměla jen jednoho, vojáci prostě nemůžou být závislí na jednom dodavateli, který má továrnu v jedné budově a tak dále. Je to obrovské riziko i vzhledem k ruským hybridním útokům v Evropě. Ale bohužel se to ministerstvu obrany nepovedlo zatím zařídit,“ vysvětluje Hyťha.
Přestože bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i současný šéf resortu Jaromír Zůna (SPD) mluvili o tom, že je potřeba změnit legislativu, aby bylo možné rychleji a pružněji nakupovat, doposud se tak nestalo.
Nejmenovaný vyšší důstojník ozbrojených sil mluví také o atmosféře strachu mezi vojáky. Někteří se podle něj obávají toho, že „skončí“ stejně jako generálové, kteří se dle jeho slov například snažili zavádět do armády novinky z ukrajinského bojiště.
V posledních měsících totiž Národní bezpečnostní úřad prověřoval bezpečnostní prověrku, nezbytnou pro práci každého vojáka, právě u Romana Hyťhy nebo bývalého šéfa armádních speciálních sil Miroslava Hofírka, jak informoval iROZHLAS.cz. Zatímco Hyťha o prověrku přišel a musel v armádě skončit, Hofírek na výsledek teprve čeká. Důvody prověřování bezpečnostní úřad neuvádí.
