Článek
Jde o dokument, který říká, co má armáda v příštích letech mít a umět. Koncepce výstavby Armády ČR se aktualizuje co čtyři roky, až doposud to bylo bez větší pozornosti veřejnosti.
Tentokrát je tomu jinak. Vypracování nové armádní koncepce ve zkráceném termínu – do konce letošního května – zadal premiér Andrej Babiš (ANO) za úkol ministru obrany Jaromírovi Zůnovi (za SPD). Od Babišovy květnové návštěvy na obraně, po které Zůnu zkritizoval, protože se mu plány týkající se náboru zdály málo ambiciózní, je ale ohledně koncepce ticho.
Nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč nicméně v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že vojáci mají dokument hotový. Seznámila se s ním už Bezpečnostní rada státu, prošel vnitroresortním připomínkovým řízením a vláda by se k jeho schválení měla dostat na podzim. Že je koncepce připravena, potvrdilo i Ministerstvo obrany.
„Teď nás nic úplně netlačí. Předpokládám, že na konci října nebo na začátku listopadu by to vláda mohla schválit,“ odhaduje Hlaváč.
Úkolů přibylo
Vojáci se při přepisování armádní koncepce museli vypořádat s novými úkoly, které Česko dostalo od Severoatlantické aliance na loňském summitu v Haagu.
Pro společnou obranu NATO má Česká republika kromě těžké brigády nachystat navíc ještě střední brigádu, zajistit servis pro spojenecké jednotky projíždějící přes české území a taky přidat v protivzdušné obraně. To se neobejde bez nákupu moderní techniky a náboru nových vojáků.
Právě proto, že je většina české armády zapojená do aliančních obranných plánů, musí posílit Teritoriální síly – ty mají z větší části tvořit příslušníci aktivní zálohy a jejich úkolem by bylo například chránit objekty kritické infrastruktury ve chvíli, kdy by profesionální vojáci odjeli bojovat mimo území Česka.
„Největší změny přinese koncepce ve vztahu k území České republiky. Jde o budování Teritoriálních sil, budování schopností Host Nation Support (servis projíždějícím spojeneckým jednotkám, pozn. red.), navýšení schopností protivzdušné obrany státu a budování našich schopností pro Alianci, budování systému velení a řízení, zavádění nových technologií, digitalizace,“ vyjmenovává Hlaváč nejdůležitější oblasti koncepce.
Při psaní dokumentu podle něj vojáci zužitkovali jak zkušenosti ukrajinské armády, tak poznatky z konfliktu na Blízkém východě. Týká se to například většího využití bezpilotních a bezosádkových prostředků.
„Počítáme, že drony by měli mít k dispozici vojáci od úrovně čety nebo roty,“ podotýká k tomu Hlaváč.
O tisíce vojáků navíc
Nová armádní koncepce se sice dívá až do roku 2040, náčelník generálního štábu ale nechce odhadovat, jak bude armáda za téměř 15 let vypadat.
„Jen za posledních pět let se velmi změnilo bezpečnostní prostředí i požadavky Aliance. Říkat teď v roce 2026 mému následovníkovi, který bude třeba druhý nebo třetí v řadě po mně, jak bude vypadat struktura armády v roce 2040, nedává úplně smysl,“ míní Hlaváč.
Nový šéf armády ale prozradil personální plány do konce dekády. „Do roku 2030 bych to viděl zhruba na 32 tisíc vojáků z povolání v armádě a 15 tisíc příslušníků aktivní zálohy.“
Doposud platná armádní koncepce počítala ve stejném období s 30 tisíci profesionálních vojáků a 10 tisíci aktivních záložníků.
Otázkou zůstávají finance. Příští rok by měl resort obrany hospodařit se 191 miliardami korun, což odpovídá dvěma procentům HDP. Hlaváčův předchůdce Karel Řehka před koncem svého mandátu varoval, že dvě procenta stačit nebudou.
„Zásadní ale je, kolik bude mít armáda peněz v dalších letech, což nevíme, takže můžeme jen těžko plánovat. Jisté je, že jestli výdaje na obranu v dalších letech neporostou, je zbytečné koncepci psát, protože to by znamenalo, že se zastaví veškerá modernizace a už jen doběhnou zakázky, které jsou teď pod smlouvou,“ uvedl Řehka ve svém posledním rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Podle Hlaváče je teď potřeba počkat na návrh státního rozpočtu na příští rok a také na střednědobý výhled rozpočtu. „Problém nejen České republiky je v tom, že rozpočet se dělá na jeden rok dopředu, ale my potřebujeme znát delší horizont, protože velké akvizice se řeší napříč mnoha lety,“ uznává Hlaváč.
Vláda Andreje Babiše se na červencovém summitu NATO v Ankaře přihlásila schválením společné závěrečné deklarace k závazku dát do roku 2035 na obranu pět procent HDP. Jak bude tempo navyšování v případě Česka vypadat, není ale veřejně známé.
Loni vydalo Česko na obranu jen 1,85 procenta HDP. Letos to podle předběžného odhadu NATO bude 1,78 procenta. Minimální laťka odsouhlasená všemi členskými státy v roce 2014 jsou přitom dvě procenta HDP. Česko svůj závazek neplní dlouhodobě.
