Politikům budu říkat, jaká je realita. Vojáci ale stát neřídí, vzkazuje Hlaváč

Nový šéf české armády Miroslav Hlaváč chce politikům vysvětlovat, že výdaje na obranu nejsou vyhozené peníze. „Buď to pochopí, anebo se my vojáci budeme muset přizpůsobit,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Příští rok by měl resort obrany hospodařit se 191 miliardami korun, což odpovídá dvěma procentům HDP. Seznam úkolů, co má Česko nachystat ke společné obraně Severoatlantické aliance, je dlouhý a finančně nákladný.

„Určitě budeme potřebovat víc než dvě procenta, ale to je politické rozhodnutí,“ říká k plnění aliančních závazků jednašedesátiletý generál, který na začátku prázdnin vystřídal ve funkci náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Mnoho času na „rozkoukání“ ale Hlaváč nepotřeboval. Součástí nejvyššího velení armády je už od roku 2018. V armádě začínal v 80. letech, kdy začal sloužit u dělostřelectva.

Za jednu ze svých priorit považuje posílení protivzdušné obrany, včetně pořízení systémů na sestřelování balistických raket, proti kterým je Česko aktuálně bezmocné.

„Určitě budeme pořizovat další systémy protivzdušné obrany, včetně těch proti balistickým raketám. Pracujeme na tom, abychom zabezpečili protivzdušnou obranu ve všech vrstvách,“ prozrazuje své plány Hlaváč.

Armáda nachystala novou koncepci rozvoje do roku 2040. Kolik peněz bude potřeba k jejímu naplnění?

Nemám teď přesné číslo, ale v koncepci jsme se věnovali schopnostem, které chceme mít. Takové bylo i zadání od ministra obrany. Říkal: vy se teď nezabývejte rozpočtem, ale řekněte nám, jaké chcete budovat schopnosti. No a pak to bude o tom, že půjdu za panem ministrem, spočítáme to a řekneme, kolik peněz je na to potřeba.

Váš předchůdce ve funkci Karel Řehka v posledním rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že pokud půjdou na obranu pouze dvě procenta HDP, modernizace armády se zastaví…

Nevím, co přesně říkal, ale modernizace už je rozjetá, je řada projektů, které jsou pod smlouvou. Potřebuji teď spočítat, kolik ze dvou procent HDP nám tyto již podepsané akvizice vezmou, kolik investičních peněz nám zůstane a co z koncepce jsme za ně schopni zrealizovat.

Česko dostalo loni na summitu NATO v Haagu další úkoly. Ke společné obraně Aliance má nachystat nejen těžkou, ale taky střední brigádu, musí zajistit servis pro spojenecká vojska, která přes naše území budou projíždět, taky protivzdušnou obranu. Stačí na to všechno dvě procenta HDP?

Všechny tyto schopnosti nám Aliance rozložila v čase, to je faktor, který musíme zvážit a propočítat. Určitě budeme potřebovat víc než dvě procenta, ale to je politické rozhodnutí. Politici musí říct: teď jsme schopni dát tolik a tolik. A my na to řekneme: Dobře, ale pak je tady riziko, že nesplníme naše závazky vůči Alianci.

Musíme teď říct, co už máme, co potřebujeme mít do roku 2030, do roku 2035 a tak dále a pořádně to propočítat. Uvidíme, až budeme znát návrh státního rozpočtu na příští rok a také střednědobý výhled rozpočtu. Problém nejen České republiky je v tom, že rozpočet se dělá na jeden rok dopředu, ale my potřebujeme znát delší horizont, protože velké akvizice se řeší napříč mnoha lety.

Nově by se do výdajů na obranu mělo započítávat taky karlovarské letiště, které by příští rok měla převzít armáda. Jak upozornil server Aktuálně.cz, vojáci převzetí letiště v minulosti už třikrát odmítli. Jednou jste to byl dokonce vy osobně, kdo je pod zamítacím dopisem podepsaný. Jaké využití letišti najdete, když jste ho doteď nechtěli?

Budujeme sice schopnosti armády, ale zajišťování obrany státu není jen o armádě, ale o připravenosti celé země. Jeden z hlavních úkolů pro armádu a pro celou Českou republiku je zajistit Host Nation Support (servis projíždějícím spojeneckým jednotkám, pozn. red.). V případě vojenské krize budeme potřebovat téměř jakoukoliv infrastrukturu, třeba i karlovarské letiště.

Kromě toho se máme z usnesení vlády podílet na zajišťování letecké záchranné služby pro Karlovarský kraj. Aktuálně to děláme z letiště Líně v Plzeňském kraji, ale dolety do Karlovarského kraje jsou na hranici stanovených limitů.

V rozhovoru pro server iDNES.cz jste řekl, že chcete hodně času věnovat tomu, že budete politikům vysvětlovat, jak je obrana důležitá. Slyší na to ministr obrany Jaromír Zůna a strana, kterou zastupuje, tedy SPD? Protože je to právě SPD, která tvrdí, že dvě procenta HDP na obranu stačí.

Nechci se vyjadřovat k prohlášením jednotlivých politických stran. Chci jak vládě, tak i stranám, které jsou v opozici, poskytovat úplně stejné informace a říkat jim, co je potřeba pro zajišťování obrany České republiky a pro naplňování závazků vůči Alianci. Chci jim vysvětlovat, že to nejsou vyhozené peníze. Pak bude na nich, jestli moje vysvětlování přijmou. Buď to pochopí, anebo se my vojáci budeme muset přizpůsobit.

Vojáci neřídí stát, ale dávají vojenská doporučení, říkají, jaké je realita, ale pracovat musíme s politickým rozhodnutím.

V čele generálního štábu jste teď druhým měsícem. Jaké jsou vaše tři největší priority, čemu se budete věnovat? Co chcete, aby tady po vás zůstalo?

Zásadní je pro mě dokončení přezbrojení těžké brigády a zahájení modernizace střední brigády. Další z mých top priorit se týká protivzdušné obrany a protidronové ochrany, zejména u objektů důležitých pro obranu státu. A pak je to digitalizace a zavádění nových technologií do armády.

Zmínil jste protivzdušnou obranu. Generál Petr Milčický na začátku roku řekl v rozhovoru pro Radiožurnál, že vojáci dali politikům tři možnosti, jak zlepšit protivzdušnou obranu Česka. Už padlo nějaké rozhodnutí?

Ano, cesta už byla zvolená, ale je to v utajovaném režimu, takže o tom nemůžu podrobněji mluvit. Chci ale zdůraznit, že zajišťování protivzdušné obrany České republiky je provázané se systémem ochrany vzdušného prostoru Severoatlantické aliance.

Pracuje česká armáda taky na pořízení nějakého systému na sestřelování balistických raket?

Ano, uvažujeme o tom. Určitě budeme pořizovat další systémy protivzdušné obrany, včetně těch proti balistickým raketám. Pracujeme na tom, abychom zabezpečili protivzdušnou obranu ve všech vrstvách.

Krátce po nástupu do funkce šéfa armády jste se sešel s ukrajinským velvyslancem v Česku. Má ještě česká armáda ve skladu něco, co by mohla na Ukrajinu poslat? Například tanky T72M4, které v létě 2025 neprošly testy a armáda se rozhodla jejich modernizaci ukončit?

Pokud jde o tyto tanky, tak my jsme k tomu za armádu dali stanovisko, co s nimi dál, takže uvidíme. Každopádně to stanovisko je v utajeném režimu. Opravdu nevím, jestli o tento typ techniky mají Ukrajinci zájem. Z veřejných zdrojů vidíte, že teď potřebují něco úplně jiného než obrněnou techniku.

Od začátku ruské agrese jsme Ukrajině velmi výrazně pomáhali. Poslali jsme tisíce granátů, houfnice, tanky, bojová vozidla pěchoty… V zásadě všechno, co jsme mohli, tak jsme jim dali. Teď hledáme další možnosti, ale já jsem upozornil pana velvyslance, že je to čistě na politickém rozhodnutí, jak to vidí jako vláda.

Jeden z velkých úkolů, který před vámi stojí, je vytvoření systému na generování dostatečného počtu vojáků v záloze. Dnes jde typicky o lidi, kteří v minulosti prošli základní vojenskou službou nebo o bývalé vojáky z povolání. Tyto lidi byste v krizi povolávali na pomoc. Jenže po 60. narozeninách jsou automaticky ze zálohy vyřazeni, takže záložníků po tisících ubývá. Jak to chcete řešit?

Nějaké možnosti máme už dnes, například dobrovolná vojenská cvičení nebo dobrovolné předurčení.

Ano, ale tím projdou jen stovky lidí ročně.

Třeba dobrovolné předurčení jsme ještě dostatečně nepropagovali. Chceme se tomu věnovat víc a cílit hlavně na specialisty nebo lidi s výjimečným vzděláním nebo schopnostmi. Když se nám zavážou a nechají se dobrovolně předurčit k doplnění ozbrojených sil, tak jim garantujeme, že se budou věnovat tomu, co umí, a nebudou někde běhat se samopalem. Takže například civilní zdravotní sestra bude v krizi vojenská zdravotní sestra.

Nějaké zálohy teď ještě máme, takže urgence není tak vysoká. Díváme se taky na to, jak to dělají ostatní země.

Je podle vás cesta zavedení povinného vojenského výcviku?

Nemyslím si, že to teď dává smysl, to určitě ne. Ani na to nejsme my jako armáda připraveni. Potřebovali bychom nemovitosti, infrastrukturu, materiál, instruktory… Myslím, že povinná vojenská služba není téma.