Článek
Pokud se rok 2026 jeví jako rekordní pro světové technologické miliardáře, čísla tomu dávají za pravdu. Podle indexu miliardářů agentury Bloomberg si zhruba stovka technologických magnátů mezi 500 nejbohatšími lidmi světa připsala do 30. září celkově 845 miliard dolarů.
Jde o vůbec nejvyšší nárůst jmění za prvních devět měsíců roku v historii.
Za tímto prudkým růstem stály stejné síly, které hýbou globálními trhy – boom umělé inteligence a raketově rostoucí akcie technologických firem, zejména v USA. Celkové jmění technologických miliardářů nyní dosahuje 4,6 bilionu dolarů. Ačkoli tvoří jen zhruba pětinu účastníků žebříčku, na jeho celkovém bohatství se podílejí z 36 procent.
Rozdíl je propastný. Miliardáři, kteří nabyli své jmění mimo technologický sektor, ve stejném období souhrnně ztratili 62 miliard dolarů, zatímco Američané se na čistém zisku indexu podíleli z 94 procent. Od 10. září pochází všech deset nejbohatších lidí světa ze Spojených států, což se stalo vůbec poprvé od roku 2012, kdy agentura Bloomberg začala bohatství miliardářů sledovat.
Zisky se navíc výrazně soustředily na samotné špičce. Elon Musk, nejbohatší člověk světa, rozšířil do konce září své jmění o 310 miliard dolarů, což představuje zhruba 40 procent celkového nárůstu indexu. Po červnové fúzi společnosti SpaceX s jeho firmou xAI zabývající se umělou inteligencí a následném vstupu na burzu se dokonce krátkodobě stal prvním bilionářem na světě.
Devět z deseti nejbohatších lidí planety vděčí za svůj majetek americkým technologickým firmám. Zakladateli společnosti Dell Technologies Michaelu Dellovi vzrostlo jmění o 81 procent na 254 miliard dolarů díky prudkému rozmachu prodejů v oblasti datových center. Mark Zuckerberg si letos k čistému jmění připsal 23 miliard dolarů, když akcie společnosti Meta Platforms po představení nového osobního asistenta AI s názvem Muse v září posílily o 27 procent, což byl pro firmu nejlepší měsíc za téměř čtyři roky.
Sílí hlasy po zdanění ultrabohatých
Souhrnné jmění 500 nejbohatších lidí světa dosáhlo v polovině června vrcholu ve výši 13,4 bilionu dolarů. Od té doby však v důsledku širšího zpomalení trhu a rostoucích pochybností o některých z největších jmen v oblasti AI kleslo o šest procent na 12,6 bilionu dolarů.
Historické dluhové hody, které financují ambice velkých technologických firem v oblasti AI, vyvolávají u některých investorů znepokojení. Larry Ellison se v září 2025 krátce stal nejbohatším člověkem světa, když během jediného dne získal 89 miliard dolarů poté, co společnost Oracle oznámila raketový růst svého podnikání v oblasti cloudové infrastruktury spojené s AI.
O rok později Ellisonovo čisté jmění kleslo o 196 miliard dolarů, zatímco swapy úvěrového selhání (CDS) společnosti Oracle se obchodují blízko historických maxim, jelikož se investoři zdráhají akceptovat masivní zadlužování potřebné k financování výstavby infrastruktury pro AI.
Prudký nárůst bohatství miliardářů zároveň podnítil výzvy k vyššímu zdanění ultrabohatých. Voliči v Kalifornii budou v listopadu rozhodovat o tom, zda zavedou majetkovou daň pro státní miliardáře, zatímco další státy, jako Washington, New York, Illinois a Rhode Island, rovněž diskutují o nových daních pro své nejbohatší obyvatele.
Stále mladší řady ultramajetných lidí, mezi nimiž výrazně přibývá technologických podnikatelů, navíc zpochybňují představu, že příští velký přesun bohatství bude mít na svědomí především stárnoucí generace baby boomerů předávající své majetky dědicům.
„O takzvaném velkém přesunu bohatství se mluví velmi často. Když se však podíváme na stovku či tisícovku nejbohatších lidí světa, pak mezi nimi sice stále najdeme starší majitele spíše tradičních firem, ale velkou část tvoří mladí technologičtí podnikatelé,“ vysvětluje James Mazeau, ekonom z investiční divize UBS Group. „Otázkou zůstává, do jaké míry tento vývoj ještě dále prohloubí koncentraci majetku.“
Nové peníze i mimo AI
Ačkoli většina bohatství pramenícího z boomu kolem umělé inteligence zatím plynula k šéfům velkých technologických korporací, nováčci v žebříčku agentury Bloomberg ukazují, že tento nárůst vytváří pohádková jmění i mezi zakladateli startupů a dodavateli infrastrukturních řešení pro AI.
Všech sedm spoluzakladatelů společnosti Anthropic PBC se zařadilo na seznam nejbohatších lidí v červnu poté, co tato firma zaměřená na AI uzavřela investiční kolo, jež ji ocenilo na 965 miliard dolarů. Na seznam přibyli také zakladatelé čínských společností, včetně Jena Ťün-ťiho ze skupiny MiniMax Group a Lianga Wen-fenga z firmy DeepSeek.
Rozmach umělé inteligence tak výrazně obohatil i podniky, které dodávají hardwarové vybavení a technickou infrastrukturu pro AI.
Lin Tsung-chi, zakladatel tchajwanské společnosti King Slide, jež vyrábí serverové lišty a systémy pro správu kabeláže v datových centrech, si tak čtyřicet let od založení firmy přišel na jmění ve výši 9,5 miliardy dolarů. Wang Sin, předsedkyně představenstva společnosti Guangdong Dtech Technology, vstoupila do žebříčku miliardářů ve chvíli, kdy rozmach AI vyvolal vysokou poptávku po specializovaných vrtácích, které její firma vyrábí pro montáž desek plošných spojů.
Díky silné poptávce po paměťových čipech se na seznam dostaly také dvě dědičky z rodiny Leeových, stojící za korporací Samsung Electronics. Růst ceny akcií Samsungu pomohl rodině uhradit dědickou daň ve výši osmi miliard dolarů, kterou musela zaplatit po smrti bývalého předsedy představenstva Lee Kun-heeho v roce 2020. Na Tchaj-wanu se do tohoto exkluzivního klubu letos zařadili také Tsai Ming-kai ze společnosti MediaTek, která navrhuje čipy, a Morris Chang, zakladatel gigantu Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.
Snaha Číny o technologickou soběstačnost a její soupeření s USA o dominanci na poli umělé inteligence přivedly do žebříčku rovněž několik dalších nováčků: Cou Č’-nunga s rodinou ze společnosti Suzhou TFC Optical Communication a také Jüana Fu-kena z firmy Suzhou Dongshan Precision Manufacturing.
Češi v žebříčku
Z českých zástupců se na prvním místě umístila Renáta Kellnerová s rodinou. Analytici Bloombergu jim vypočítali jmění ve výši 17,8 miliardy dolarů, tedy necelých 389 miliard korun. Meziročně si spolumajitelky skupiny PPF polepšily o 1,76 miliardy dolarů. V celkovém pořadí obsadily 151. místo.
O tři pozice za nimi se s jměním 17,6 miliardy dolarů (384,2 miliardy korun) umístil většinový majitel skupiny CSG Michal Strnad. Ten si meziročně polepšil o 1,29 miliardy dolarů.
Daniel Křetínský obsadil s jměním 12,1 miliardy dolarů (264,2 miliardy korun) světovou pozici číslo 291. Posledním Čechem v žebříčku je majitel KKCG Karel Komárek, kterému Bloomberg spočítal jmění na 9,13 miliardy dolarů, tedy téměř 200 miliard korun.
