Hlavní obsah

Co přinesl summit Trump-Si-Putin: Fotografii a výroky bez sebereflexe

Foto: Reuters

Nejsledovanější trojice čtvrtečního dne: Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Donald Trump.

Spousta témat, vzletných slov, spokojených přátel, rozprav o míru, ale minimum konkrétních řešení. Co vlastně „historický summit“ přinesl?

Článek

Poprvé v historii usedli k jednomu stolu prezidenti Spojených států, Číny a Ruska. Setkání Donalda Trumpa, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu trvalo přibližně hodinu a půl. Ještě před ním jednal Trump s oběma prezidenty samostatně, Putin a Si se sešli separátně už ve středu.

Všichni tři zdůrazňovali historický význam schůzky a loučili se nadmíru spokojeni. V záplavě vzletných slov a superlativů by však málem zaniklo, že summit navzdory velkým očekáváním přinesl jen minimum konkrétních výsledků. Nebo o nich lídři nemluví.

Prezidenti sice vydali společné prohlášení, zásadní otázky – od války na Ukrajině přes jaderné odzbrojení až po budoucnost světové bezpečnosti – však zůstaly bez jasného řešení.

Jaderné odzbrojení bez konkrétního limitu

Jedním z hlavních témat summitu byla kontrola jaderných zbraní. Prezidenti se ve společném prohlášení shodli, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést. Zavázali se také pokračovat v dialogu o snižování jaderných rizik a bránit šíření těchto zbraní.

K žádné konkrétní dohodě o omezení jaderných arzenálů však podle dosud zveřejněných informací nedošlo.

„Jaderné zbraně by měly být úplně zakázány a zcela zničeny.“
Si Ťin-pching, za jehož vlády Čína dál rozšiřuje svůj vlastní jaderný arzenál

Trump dlouhodobě prosazuje novou smlouvu, která by vedle Spojených států a Ruska zahrnovala také Čínu. Dosavadní dohoda Nový START mezi Washingtonem a Moskvou vypršela letos v únoru.

Zásadní překážku tak stále představuje zapojení Pekingu. Čína disponuje výrazně menším jaderným arzenálem než USA a Rusko a odmítá přijmout srovnatelná omezení. Zatímco tak Si Ťin-pching na summitu vyzýval k úplnému odstranění jaderných zbraní, jeho země svůj vlastní arzenál nadále rozšiřuje.

Čínský prezident zároveň navrhl pravidelné rozhovory na nejvyšší úrovni a vytvoření krizových komunikačních mechanismů, které by měly předcházet chybným odhadům a nechtěné eskalaci konfliktů.

„Přátelé“ volají po míru

Původně se očekávalo, že válka na Ukrajině ústředním tématem trojstranného setkání nebude. Nakonec ji otevřel Donald Trump, který ještě před společnou schůzkou jednal samostatně s Putinem i Si Ťin-pchingem.

Podle zpráv z Kremlu byla Ukrajina hlavním tématem přibližně čtyřicetiminutového rozhovoru amerického a ruského prezidenta. Trump označil Putina za svého přítele a prohlásil, že z jejich jednání může vzejít mnoho dobrého.

Naše tři země spojuje nejen postavení vítězů druhé světové války, ale především společná odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Vladimir Putin, který před téměř pěti lety rozpoutal největší válku v Evropě za poslední desítky let

V této chvíli zaznívala největší slova o míru od Si Ťin-pchinga. Čínský prezident zdůraznil, že velmoci by měly jít ostatním zemím příkladem, respektovat jejich bezpečnostní zájmy a spory řešit dialogem, nikoli silou. U jednacího stolu přitom seděl i Vladimir Putin, který před téměř pěti lety nařídil rozsáhlou invazi na Ukrajinu.

Výsledné společné prohlášení však Ukrajinu vůbec nezmiňuje. Neobsahuje ani konkrétní plán na ukončení války či nové závazky Ruska.

Podle čínské státní televize CCTV se přitom během trojstranného summitu hovořilo nejen o Ukrajině, ale také o konfliktech na Blízkém východě a situaci na Korejském poloostrově.

Putin se k otázce Ukrajiny rozsáhle vyjadřoval na tiskové konferenci po skončení summitu. Obvinil Evropu a Ukrajinu z neochoty ke kompromisům, při čemž on sám zopakoval, že Rusko nehodlá ustupovat ani v otázce okupovaných území ani požadavku, aby se Ukrajina nezapojovala do NATO ani vojenské spolupráce v rámci Evropské unie.

Summit v Šen-čenu sledujeme v online reportáži:

Šéf Kremlu tvrdí, že Rusko uznává ukrajinské právo na bezpečnost, ale to se podle něj nemusí prosazovat na úkor Ruska. „Svět se bude muset smířit s realitou, která vzejde ze současných konfliktů,“ prohlásil.

Spolu proti Mezinárodnímu trestnímu soudu

Jedním z nejvýraznějších výsledků je postoj k mezinárodní justici, kdy společnou řeč našli zejména Trump a Putin.

Americký prezident při jednání kritizoval Mezinárodní trestní soud (ICC), který dle něj překročil své pravomoci. Navrhl, aby tři země spolupracovaly na ochraně státní suverenity před mezinárodními institucemi.

Mezinárodní trestní soud se vymkl kontrole.
Donald Trump sedíc vedle Vladimira Putina, na něhož tento soud vydal zatykač kvůli podezření z válečných zločinů.

Výsledné prohlášení podle agentury AP obsahuje požadavek, aby představitelé států požívali imunity před stíháním Mezinárodním trestním soudem, a kritiku možného překračování jeho pravomocí.

Právě ICC přitom v březnu 2023 vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli podezření z válečných zločinů souvisejících s nezákonnými deportacemi ukrajinských dětí.

Trumpova administrativa proti soudu dlouhodobě vystupuje a zavedla sankce vůči některým jeho představitelům. Washingtonu vadí mimo jiné postup ICC vůči izraelskému vedení. Společné stanovisko ovšem samo o sobě zatykač na Putina neruší ani nemění právní závazky států, které jsou smluvními stranami ICC. USA, Rusko ani Čína mezi ně nepatří.

Více ropy a reforma OSN

Jeden z mála konkrétnějších závazků summitu se týká energetiky. Spojené státy, Čína a Rusko se podle společného prohlášení zavázaly usilovat o zvýšení výroby a dodávek rafinovaných ropných produktů s cílem zajistit stabilní zásobování světových trhů.

Téma souvisí mimo jiné s válkou v Íránu a narušením přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Trump již při samostatném setkání se Si Ťin-pchingem zdůraznil společný zájem Washingtonu a Pekingu na obnovení plynulých dodávek.

Foto: Reuters

Trojice prezidentů během společného jednání v Šen-čenu.

Prohlášení však neupřesňuje, o kolik by se měla produkce zvýšit, které země by ji zajistily ani v jakém časovém horizontu.

Prezidenti se rovněž vyslovili pro reformu Organizace spojených národů, která by podle nich měla účinněji reagovat na globální výzvy. Ani v tomto případě však zatím nepředstavili konkrétní návrhy.

„Co bylo na Jaltě špatného?“

Ještě před summitem se objevovalo přirovnání k jaltské konferenci z roku 1945, na níž Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz jednaly o poválečném uspořádání Evropy.

Zatímco zejména Ukrajina a některé evropské státy se obávaly nové velmocenské dohody „o nás bez nás“, Kreml takové úvahy před začátkem summitu oficiálně odmítal.

Během samotného jednání však nastal nenápadný moment. Když se zpravodaj ruského deníku Kommersant Andrej Kolesnikov zeptal Putina, zda schůzka připomíná „Jaltu 2.0“, ruský prezident podle deníku po krátkém zamyšlení souhlasně přikývl.

Později během brífinku Putin reagoval na dotaz připomínající kritiky, podle nichž se prezidenti v Šen-čenu sešli, aby napodobili Jaltskou konferenci.

„Co bylo na Jaltě špatného? Co na ní bylo tak špatného?“ opáčil Putin. „V Jaltě bylo kodifikováno vítězství nad nacismem… Nevadilo by mi - ve skutečnosti bych to považoval za správné - kodifikovat také vítězství nad neonacismem,“ dodal.

Jaltská konference

Jalta odkazuje na schůzku z roku 1945, kdy se na Krymu sešli americký prezident Franklin D. Roosevelt, britský premiér Winston Churchill a sovětský vůdce Josif Stalin. Jednali o poválečném uspořádání Evropy, budoucnosti Německa a Polska, vzniku OSN a zapojení Sovětského svazu do války proti Japonsku.

Konference se stala symbolem velmocenské diplomacie, při níž se o budoucnosti menších zemí rozhoduje bez jejich přímé účasti.

Historická paralela má ale své hranice – v roce 1945 šlo o spojence ve válce proti nacistickému Německu. Dnešní USA, Čína a Rusko naopak představují mocnosti s mnohdy protichůdnými zájmy.

Foto: Wikimedia

Churchill (vlevo), Roosevelt (uprostřed) a Stalin na Jaltské konferenci v roce 1945.

Prezidenti se sice dohodu na rozdělení světa do nových sfér vlivu přinejmenším veřejně nechlubili, summit však ukázal, že Washington, Moskva a Peking mohou jednat ve výlučném velmocenském formátu o otázkách, které bezprostředně ovlivňují také země, jež u jednacího stolu nejsou.

Nejvýraznější výsledek? Společná fotografie

Přestože summit nepřinesl zásadní průlom v jaderném odzbrojení ani ukončení války na Ukrajině, všichni tři prezidenti z něj mohou vytěžit politický kapitál.

Myslím, že nikdo nečekal, že by to šlo tak dobře.
Vladimir Putin, přestože summit nepřinesl dohodu o ukončení ruské války na Ukrajině. Alespoň ne veřejnou.

Vladimir Putin získal příležitost vystoupit po boku amerického a čínského prezidenta jako jeden z hlavních světových lídrů, a to navzdory mezinárodní izolaci, které Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině.

Putin schůzku označil za „kapitolu v dějinách diplomacie“ a závěry si pochvaloval. Teprve se ale podle něj uvidí, jestli se jednání v tomto formátu budou opakovat.

Foto: Reuters

Vladimir Putin, Si Ťin-pching i Donald Trump očekávají, že ze summitu vytěží politické body.

Si Ťin-pching zase mohl demonstrovat, že Čína patří mezi nejvýznamnější diplomatické aktéry a dokáže na svém území hostit jednání tří velmocí. Čínská státní média setkání prezentovala jako příspěvek ke světové stabilitě a spolupráci.

Pro Donalda Trumpa představoval summit příležitost ukázat, že dokáže osobně jednat s nejmocnějšími světovými lídry. Jeho rozhodnutí označovat Putina i Si Ťin-pchinga za přátele však vyvolalo kritiku mezi některými americkými spojenci.

Polský premiér Donald Tusk reagoval na Trumpovy výroky o Putinovi slovy: „Bože, chraň nás před takovými přáteli.“

Doporučované