Hlavní obsah
Online

Online: Trump, Si a Putin se sejdou k historické schůzce

Foto: Reuters

Trojice lídrů se krátce setkala už ve středu.

aktualizováno •

Čínský prezident by rád mluvil o otevřeném mezinárodním obchodu, americký by mimo jiné chtěl řešit válku proti Íránu a šéf Kremlu má zájem o pevnější spojenectví a měl v úmyslu debatovat o válce na Ukrajině.

Článek

To nejdůležitější:

  • V čínském Šen-čenu se poprvé v dějinách ke třístranné schůzce sejdou prezidenti Spojených států, Číny a Ruska.
  • Jednání Donalda Trumpa, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina má začít ve 14:30 místního času (7:30 SEČ) na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).
  • Schůzka v některých zemích vyvolává obavy ze snahy velmocí domluvit se na globálních otázkách bez zapojení dalších států.
  • Debata o Ukrajině se na třístranné schůzce spíše neočekává. Trump a Putin se ale mají sejít i separátně, i když podle Kremlu nemá jít o žádné velké jednání.
  • Osmnáctimilionový Šen-čen se kvůli příjezdu světových lídrů změnil v přísně střeženou výkladní skříň Číny. Úřady omezily dopravu, zakázaly troubení i létání dronů.

Proč se o summitu mluví jako o nové Jaltě?

Setkání prezidentů USA, Číny a Ruska vyvolává obavy, že by se tři velmoci mohly pokusit vyjednávat o svých sférách vlivu, zejména v souvislosti s Ukrajinou, Tchaj-wanem a bezpečnostním uspořádáním Evropy a Asie.

Jalta odkazuje na schůzku z roku 1945, kdy se na Krymu sešli americký prezident Franklin D. Roosevelt, britský premiér Winston Churchill a sovětský vůdce Josif Stalin. Jednali o poválečném uspořádání Evropy, budoucnosti Německa a Polska, vzniku OSN a zapojení Sovětského svazu do války proti Japonsku.

Konference se stala symbolem velmocenské diplomacie, při níž se o budoucnosti menších zemí rozhoduje bez jejich přímé účasti.

Historická paralela má ale své hranice - v roce 1945 šlo o spojence ve válce proti nacistickému Německu. Dnešní USA, Čína a Rusko naopak představují mocnosti s mnohdy protichůdnými zájmy.

Foto: Wikimedia

Churchill (vlevo), Roosevelt (uprostřed) a Stalin na Jaltské konferenci v roce 1945.

Úvahy o „nové, moderní Jaltě“, která by odrážela ruské ambice v Evropě, zaznívaly také z okolí Kremlu.

„Ukazuje to, kdo je ve světě důležitý: my, Čína a Západ,“ řekl tento týden ruský nacionalistický ideolog Alexandr Dugin v rozhovoru pro Radio Sputnik. „Je to velmi symbolické – je to potvrzení multipolárního světa, který Západ popírá.“

V úterý však mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přirovnání odmítl. Rusko a Čína podle něj prosazují „mnohopólový světový řád“, v němž nejsou ostatním státům vnucována rozhodnutí.

Tři lídři, tři různé cíle

Ruský prezident Vladimir Putin v setkání vidí příležitost prosazovat své představy o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu Donald Trump může - po nedávných volebních porážkách Republikánské strany - usilovat o výrazný diplomatický úspěch, například o zahájení jednání o trojstranné kontrole jaderných zbraní.

Pro čínského lídra Si Ťin-pchinga je zásadní především symbolický význam schůzky, která má upevnit obraz Číny jako odpovědné globální mocnosti. „Všichni tři lídři chtějí být vnímáni jako silní státníci. Už samotné konání tohoto historického trilaterálního summitu jim k tomu dobře poslouží,“ shrnul před setkáním pro Seznam Zprávy sinolog a politolog Richard Turcsányi.

Foto: Reuters

Putin a Si během středeční dvojstranné schůzky.

Trumpův improvizační styl je však v rozporu se Siovým přístupem k významným diplomatickým událostem, které se obvykle řídí přesně připraveným scénářem.

V tomto případě se však podle osoby obeznámené s přípravami, s níž mluvil list Financial Times, Čína, Rusko a Spojené státy rozhodly od předem dohodnutého programu upustit.

„Čína přijde na setkání důkladně připravená a jako hostitelská země bude mít velký vliv na jeho organizaci i veřejnou prezentaci. Tím může omezit riziko, že ji průběh jednání nebo následná komunikace zaskočí,“ domnívá se Turcsányi.

Všechny tři strany se navíc budou snažit summit prezentovat jako úspěch, a to bez ohledu na dosažené výsledky.

Načítám