Článek
Lidé v obvodu Žďár nad Sázavou budou do Senátu volit znovu. Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu neúspěšného kandidáta Radka Černého (ODS), který se do druhého kola nedostal o jeden hlas. Do něj z druhého místa postoupil lidovec Josef Klement, který senátorský mandát nakonec obhájil.
Podle soudu měl Černý dostat nejméně o dva hlasy více. Při kontrole volební dokumentace ve 26 okrscích však v 15 z nich soud narazil na další nejasnosti, kvůli kterým nebylo možné pouze upravit výsledek prvního kola. Hlasování se proto uskuteční znovu. Josef Klement i druhý finalista Michal Šmarda (Volt) již uvedli, že se budou znovu ucházet o zvolení.
Rozhodnutí soudu překvapilo ústavního právníka Marka Antoše. Černý podle něj s návrhem moc šancí na úspěch neměl. „Je to vlastně náhodných 26 okrsků a zhruba v polovině z nich byly závažné nedostatky, což není dobrá vizitka,“ komentuje situaci na Žďársku v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co říkáte na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu k senátním volbám ve Žďáru nad Sázavou, je taková situace u senátních voleb běžná?
Běžné to rozhodně není. Největší šok je ta míra nepořádku v dokumentaci, kterou Nejvyšší správní soud odhalil. Soud neříká, že volby dopadly jinak, než měly, a do druhého kola měl určitě postoupit pan Černý a nikoliv pan Klement. Říká, že když si vyžádal dokumentaci a otevřel ji, našel ji v tak žalostném stavu, že není schopen říct, jestli tam jsou, nebo nejsou nějaké hlasy. Což v kombinaci s rozdílem jednoho hlasu zatemnilo výsledek natolik, že se hlasování musí opakovat.
Zmiňujete těsný výsledek. Bylo už kvůli němu očekávatelné, že soud opakování hlasování nařídí?
Spíš ne, Nejvyšší správní soud i další volební soudy v minulosti opakovaně říkaly, že samotná těsnost výsledku není argument. Takové věci se prostě můžou stát. Těsné výsledky jsme zažili už v minulosti, například v krajských volbách, kde třeba o pár hlasů nedošlo k překročení pětiprocentní hranice. V tomto smyslu to není mimořádná situace. Samozřejmě, když je to o hlas, každá chyba může něco znamenat. Přesto jsem myslel, že ta snaha neuspěje, a i proto jsem překvapen.
Kandidát ODS tedy podle vás moc velkou šanci na úspěch neměl.
Je to svým způsobem prvek náhody. Pan Černý upozorňoval na řadu různých okrsků, argumentoval třeba, že v některých získal podivně velké množství hlasů jiný kandidát a měl za to, že se třeba komise jen přepsala. Tyhle okrsky soud nekontroloval, protože je to pouhá spekulace a to nestačí. To, že vůbec otevřel nějaké okrsky, souviselo s nápadně velkým množstvím neplatných hlasů. A to je pro mě strašně překvapivé, protože je to vlastně náhodných 26 okrsků a zhruba v polovině z nich byly závažné nedostatky, což není dobrá vizitka.
Poučení pro lidi v komisi
Jak častá je chybovost u voleb, zejména u těch senátních? Rozhodují soudy o opakování hlasování často?
My dokonce ani nevíme, jestli to je chybovost. Soud v několika případech rozhodl o tom, že byl chybně posouzen lístek, třeba tam byly lístky natržené, které byly označeny za neplatné. Ale podstatné bylo, že nesedí počty, že jsou tam různě naházené lístky a neví se, zda jsou platné nebo neplatné. Je dokonce klidně možné, že komise výsledky spočítaly správně, ale následně je jenom naházely do dokumentace, asi s pocitem, že už se na to stejně nikdo nepodívá.
Je tedy zmatečná dokumentace důvodem, proč není možné hlasování opakovat jen v druhém kole?
Přesně tak. Není vůbec možné říct, kdo do druhého kola postoupil, a tím pádem jediné řešení, které soud viděl, je opakování prvního kola. To je samo o sobě taky velký zásah, zvlášť v situaci, kdy bylo první kolo spojeno s komunálními volbami, což výrazně zvyšuje účast. Je tak pravděpodobné, že k opakovanému hlasování přijde mnohem méně voličů, rozhodne to, kdo je dokáže motivovat, čí podporovatelé jsou loajálnější. Nejvyšší správní soud neměl dobrou možnost, jak rozhodnout.
Proč nemohl soud nařídit nové hlasování jen v okrscích, kde odhalil chyby?
To by vedlo k obrovské nerovnosti, protože najednou by o výsledku rozhodli jen voliči v 26 okrscích se znalostí, jak hlasování dopadlo v těch ostatních. Najednou by mohli třeba změnit to, jak původně hlasovali, aby ovlivnili výsledek.
Je možné toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu napadnout?
Určitě ano. Je možné, aby pan Klement, který byl původně úspěšným kandidátem, se v této věci obrátil na Ústavní soud.
Co toto pochybení znamená pro členy volebních komisí, kde byly hlasy sečteny nesprávně? Mohou v ní sedět i při opakování hlasování?
Jaké dopady to pro ně bude mít teď, nedokážu říct, ale spíš si myslím, že třeba pokuta jim nehrozí. Že budou u hlasování znovu, je dokonce pravděpodobné. A myslím, že to pro ně bude velké poučení a je správně, že tam budou znovu.
Vzpomenete si na případy z minulosti, kdy se v Česku senátní volby opakovaly? Byl některý podobný situaci na Žďársku?
Stalo se to, v hlavě mám dva příklady. Nejvyšší správní soud nařídil opakování voleb v případě senátora Jana Nádvorníka kvůli závažné chybě v kampani, rozhodnutí však zrušil Ústavní soud a hlasování se neopakovalo.
Druhý byl případ Aleny Dernerové, kde nastal spor uvnitř politické strany, za kterou kandidovala. Po skončení voleb se ukázalo, že ten, kdo ji registroval, neměl oprávnění jménem strany jednat. Tím pádem nebyla platnou kandidátkou a bylo nařízeno opakování voleb. Ale nejsem si vědom případu opakování hlasování z důvodů, které nastaly nyní.
Co toto rozhodnutí vypovídá o českém volebním systému? Znamená to, že potřebuje změny?
Musím přiznat, že mě to rozhodnutí mimořádně překvapilo a nejsem tak schopen říct, co to pro český volební systém znamená. Stále mu věřím a myslím si, že chyba byla spíš v koncovce než ve sčítání. Určitě to znovu poukazuje na nezbytnost práce s komisemi. Je to těžká, únavná a špatně placená práce, ale je nesmírně důležitá. A i když ministerstvo vnitra podle mě udělalo hodně pro to, aby se na proškolování komisí dbalo, asi by se mělo dělat víc. Možná i namátkové kontroly, jak dokumentace vypadá, aby se stav zlepšil a byla tam nějaká prevence.














