Stream po trilaterální schůzce na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), které se zúčastnili prezidenti Spojených států, Ruska a Číny.Video: Reuters
aktualizováno •
Trump, Putin a Si usedli k historickému jednání. Na programu jsou válka na Ukrajině, jaderné odzbrojení i budoucí uspořádání světa.
Článek
To nejdůležitější:
V čínském Šen-čenu se poprvé v dějinách ke třístranné schůzce sešli prezidenti Spojených států, Číny a Ruska. Donalda Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin se scházejí na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).
Trump se již setkal na bilaterálních schůzkách jak s Putinem, tak se Sim.
Ruská státní média uvedla, že Putin byl po svém 40minutovém setkání s Trumpem, během něhož diskutovali o válce na Ukrajině, ve výborné náladě. Očekává se, že tato diskuse bude pokračovat v rámci třístranných rozhovorů.
Před setkáním se Si Ťin-pchingem Trump prohlásil, že schůzka bude „plodná“ a že obě země nyní rozdělily cla „spravedlivým způsobem“. Čínského prezidenta také označil za „přítele“ – stejným výrazem, jakým popsal Putina.
Ruský voják nese kufřík, který podle agentury Reuters zřejmě obsahuje kódy k ruským jaderným zbraním.
10:27
Polské politiky zarazila Trumpova komunikace s Putinem
Na Trumpova slova o Putinovi coby jeho „příteli“ rychle reagovali politici v sousedním Polsku.
„Bože, chraň nás před takovými přáteli,“ napsal po schůzce předseda polské vlády Donald Tusk. Krátký příspěvek zveřejnil anglicky bez dalších podrobností.
Kriticky se na Trumpovu adresu vyjádřil i šéf polské diplomacie Radosław Sikorski. Ten navíc reakci zarámoval do domácího sporu vlády s prezidentem Karolem Nawrockým, který dlouhodobě deklaruje, že má s Donaldem Trumpem blízké vztahy.
„Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést“
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval Spojené státy, Rusko a Čínu k mírovému soužití bez konfliktů a konfrontací. Podle čínské státní televize CCTV zdůraznil, že by se tři velmoci měly snažit překonat takzvanou Thúkydidovu past, tedy situaci, kdy soupeření mezi zavedenou a nastupující mocností může vyústit ve válku.
Jaderné zbraně přirovnal k Damoklovu meči visícímu nad lidstvem. Vyzval k jejich úplnému zákazu a odstranění s konečným cílem vytvořit svět bez jaderných zbraní. „Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést,“ prohlásil.
Si zároveň vyzval k dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zachování globální strategické stability. Tři velmoci by podle něj měly udržovat pravidelný dialog a vytvořit mechanismy krizové komunikace, které by předcházely chybným odhadům a bránily eskalaci napětí.
Na druhou stranu však Peking dlouhodobě odmítá zapojení do trojstranných dohod o omezení jaderných arzenálů s USA a Ruskem. Argumentuje tím, že jeho zásoby jaderných hlavic jsou ve srovnání s oběma mocnostmi výrazně menší. Čína přitom svůj vlastní jaderný arzenál dále rozšiřuje.
10:11
Si Ťin-pching: Když se velmoci střetávají, svět upadá do chaosu
Čínský prezident označil mír za trvalou touhu lidstva. Připomněl, že během dějin vypuklo více než deset tisíc válek, přičemž obě světové války způsobily bezprecedentní zkázu. Ve světě podle něj i dnes probíhá více než 60 regionálních konfliktů.
„Historie nám říká, že když mezi velmocemi panuje mír, je svět v bezpečí. Když se velmoci střetávají, svět upadá do chaosu,“ prohlásil.
Si zároveň připomněl spojenectví Číny, Sovětského svazu a Spojených států během druhé světové války. „Historie je nejlepší učebnice. Musíme si ji pamatovat, poučit se z ní a otevřít si cestu do budoucnosti,“ dodal čínský prezident.
Foto: Reuters
Si Ťin-pching během jednání s Trumpem a Putinem.
9:51
Trump kritizuje soud, který stíhá Putina
Americký prezident navrhl spolupráci v ochraně státní suverenity před mezinárodními institucemi, mezi nimiž zmínil Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten se podle něj „vymkl kontrole“ a výrazně překročil své pravomoci.
Právě ICC přitom v roce 2023 vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli podezření z válečných zločinů souvisejících s nezákonnými deportacemi ukrajinských dětí.
Trumpova administrativa proti soudu dlouhodobě vystupuje a v posledních měsících rozšířila sankce proti jeho představitelům i samotné instituci. Usiluje přitom o zásadní omezení jeho fungování. Americké vládě vadí zejména to, že ICC vydal zatykač také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a další členy izraelské vlády kvůli podezřením ze zločinů spáchaných během invaze v Pásmu Gazy.
Foto: Reuters
9:48
Trump obhajuje jednání s Čínou a Ruskem
„V minulosti se bývalí lídři příliš často vyhýbali dialogu se zeměmi, s nimiž měli neshody,“ uvedl Trump, a zřejmě tak reagoval na kritiku, že navazuje vztahy s Čínou a Ruskem.
„Žádný problém nebyl nikdy vyřešen tím, že by se zastánci staré školy o něm odmítali bavit. Žádný mír nebyl nikdy dosažen tím, že by se odmítaly příležitosti k dialogu,“ dodal.
Foto: Reuters
Donald Trump během schůzky se Sim a Putinem.
9:46
Trump: Nedovolím, aby Írán získal jadernou zbraň
„Jako zdaleka tři největší jaderné mocnosti světa mají Spojené státy, Rusko a Čína jedinečnou pozici k tomu, aby diskutovaly o tom, jak snížit počet jaderných zbraní na Zemi a také zmírnit riziko, které tyto zbraně představují,“ říká Trump.
Americký prezident dodává, že tyto tři mocnosti budou také diskutovat o možnostech snížení počtu zbraní ve svých zemích.
„Je rovněž zásadní, abychom spolupracovali v boji proti hrozbě šíření jaderných zbraní v jiných zemích po celém světě. Právě to děláme v Íránu. Nedovolíme, aby Írán získal jadernou zbraň,“ říká Trump.
9:43
Si: Měli bychom jít příkladem
Podle státní tiskové agentury Sin-chua Si Ťin-pching na zasedání uvedl, že Čína, Rusko a Spojené státy jako významné světové mocnosti a stálí členové Rady bezpečnosti OSN by měly jít příkladem tím, že budou spolupracovat při řešení globálních výzev, společně chránit světový mír a stabilitu a více přispívat k pokroku lidstva.
„V této globální vesnici nesou velké země zvláštní odpovědnost,“ řekl Si. „Pozitivní interakce mezi velmocemi není otázkou volby, ale nutností.“
Foto: Reuters
Schůzka tří lídrů v Šen-čenu.
9:42
Fotky ze setkání tří lídrů
Foto: Reuters
Prezidenti USA, Číny a Ruska se společně schází poprvé v historii.
Foto: Reuters
Konání schůzky navrhl Vladimir Putin. Donald Trump o ni ale usiloval už v minulosti, nejdéle váhal Si Ťin-pching.
9:38
Proč se o summitu mluví jako o nové Jaltě?
Setkání prezidentů USA, Číny a Ruska vyvolává obavy, že by se tři velmoci mohly pokusit vyjednávat o svých sférách vlivu, zejména v souvislosti s Ukrajinou, Tchaj-wanem a bezpečnostním uspořádáním Evropy a Asie.
Jalta odkazuje na schůzku z roku 1945, kdy se na Krymu sešli americký prezident Franklin D. Roosevelt, britský premiér Winston Churchill a sovětský vůdce Josif Stalin. Jednali o poválečném uspořádání Evropy, budoucnosti Německa a Polska, vzniku OSN a zapojení Sovětského svazu do války proti Japonsku.
Konference se stala symbolem velmocenské diplomacie, při níž se o budoucnosti menších zemí rozhoduje bez jejich přímé účasti.
Historická paralela má ale své hranice – v roce 1945 šlo o spojence ve válce proti nacistickému Německu. Dnešní USA, Čína a Rusko naopak představují mocnosti s mnohdy protichůdnými zájmy.
Foto: Wikimedia
Churchill (vlevo), Roosevelt (uprostřed) a Stalin na Jaltské konferenci v roce 1945.
Úvahy o „nové, moderní Jaltě“, která by odrážela ruské ambice v Evropě, zaznívaly také z okolí Kremlu.
„Ukazuje to, kdo je ve světě důležitý: my, Čína a Západ,“ řekl tento týden ruský nacionalistický ideolog Alexandr Dugin v rozhovoru pro Radio Sputnik. „Je to velmi symbolické – je to potvrzení multipolárního světa, který Západ popírá.“
V úterý však mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přirovnání odmítl. Rusko a Čína podle něj prosazují „mnohopólový světový řád“, v němž nejsou ostatním státům vnucována rozhodnutí.
9:37
Putin: Neseme společnou odpovědnost za mír
„Rusko, Čínská lidová republika a Spojené státy americké. Naše tři státy jsou vítězi druhé světové války a neseme společnou odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ řekl právě Vladimir Putin.
„Naše země mají řadu společných zájmů, pokud jde o řešení regionálních konfliktů, mezi něž samozřejmě patří i konflikt na Ukrajině. O tom jsme včera hovořili s čínským prezidentem a dnes jsme se na to na podnět prezidenta Spojených států amerických zaměřili během našeho bilaterálního setkání,“ pokračoval.
„Máme společné zájmy v boji proti hrozbám a výzvám naší doby, konkrétně proti mezinárodnímu terorismu, nadnárodnímu organizovanému zločinu a tak dále.“
9:34
Si: Země by se měly poučit z historie
Čínský prezident Si Ťin-pching směrem k Trumpovi a Putinovi prohlásil, že by se země měly poučit z historie a že velké státy nesou společnou odpovědnost za světové dění. Vyplývá to ze zprávy novinářského poolu.
Summit v Šen-čenu někteří pozorovatelé přirovnávají k nové Jaltské konferenci. Ta se v roce 1945 stala symbolem velmocenského rozhodování o poválečném uspořádání světa.
Tak zní sdělení ruského velvyslanectví právě ve chvíli, kdy se v Šen-čenu připravuje trojstranné setkání Trumpa, Si Ťin-pchinga a Putina – tři vlajky, jedna místnost a oči celého světa upřené na to, co se bude dít dál.
🇷🇺🇨🇳🇺🇸 Everything is ready for a trilateral meeting of the leaders of Russia, China and the United States.
— Russian Embassy in South Africa 🇷🇺 (@EmbassyofRussia) November 19, 2026
9:01
Trumpovi vyjednavači míří za Zelenským
Přestože se původně očekávalo, že válka na Ukrajině nebude hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v Číně, nakonec se dostala do popředí diplomatických rozhovorů. Trump s Putinem o ní jednali už během jejich samostatného setkání.
Zatímco trojice prezidentů jedná v Šen-čenu, Trumpovi zmocněnci Jared Kushner a Steve Witkoff se mají v Berlíně setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. Jednání se má věnovat mimo jiné bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a dalšímu postupu mírových rozhovorů.
8:51
Co je to APEC?
APEC je zkratka pro anglický název Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Vznikl v roce 1989 v australské metropoli Canbeře jako neformální sdružení pro diskuzi mezi 12 státy. Postupně se z něj stalo klíčové ekonomické fórum celého regionu.
Členské státy APEC reprezentují asi 62 procent světového HDP a asi polovinu světového obchodu.
Kromě Austrálie, Spojených států, Ruska, asijských zemí v čele s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou nebo Vietnamem jsou součástí i Kanada, Mexiko, Peru, Chile a Nový Zéland.
Jednání se samostatně zúčastní i Hongkong a Tchaj-wan, přestože z pohledu Pekingu jde o součást Číny. Právě proto se formálně mluví také o členských „ekonomikách“, nikoli státech.
Závěrem summitů APEC bývají nezávazná stanoviska dosažená důsledně konsenzem, státy se k závěrům připojují dobrovolně.
Foto: Reuters
Představitelé států organizace APEC na summitu v Šen-čenu.
8:29
Trumpův tým: Tak vzniká historie
Trumpův tým prezentuje třístranné setkání v Šen-čenu jako klíčový moment, který podtrhuje vliv Spojených států pod vedením lídra hnutí MAGA.
Účet „Trump War Room“, oficiální profil Trumpovy politické kampaně, zveřejnil stylizovanou černobílou fotografii, na níž si Trump podává ruku s Putinem, zatímco v pozadí přihlíží Si Ťin-pching.
Fotografie je opatřena nápisem „History in the Making“ (Tak vzniká historie), logem Team Trump a komentářem „Peace through strength“ (Mír skrze sílu).
Putin i Trump chtějí mír na Ukrajině, tvrdí ruský vyjednavač. Kritizuje Evropu
Ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev po jednání prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa v čínském Šen-čenu prohlásil, že oba státníci usilují o mírové řešení války na Ukrajině.
„Dialog prezidenta Putina a prezidenta Trumpa je velmi důležitý. Oba usilují o mírové řešení ukrajinského konfliktu,“ řekl Dmitrijev ruské televizní stanici Vesti.
Zároveň obvinil evropské země, že se snaží mírovému procesu bránit. Konkrétní nové dohody ani ústupky však nepředstavil. Podle Dmitrijeva je americko-ruský dialog důležitý také pro rozvoj hospodářských vztahů obou zemí.
8:10
Tchaj-wan v mezičase provokují ruská letadla
Zatímco se schyluje k dlouho očekávané schůzce Trump–Putin–Si, k Tchaj-wanu přiletěla dvě ruská vojenská letadla typu Tu-95. Jedná se již o druhý případ tohoto druhu, který tchajwanské ministerstvo obrany zaznamenalo tento týden.
Oba letouny Tu-95, které NATO označuje jako „Bears“, vletěly do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany a poté opustily vzdušný prostor kolem Tchaj-wanu směrem na severovýchod ostrova, poblíž přístavního města Keelung, píše agentura Reuters.
7:50
Takaičiová: Postoj Japonska k Tchaj-wanu se nemění
Japonská premiérka Sanae Takaičiová připomněla, že postoj Japonska k Tchaj-wanu zůstává stejný jako ve společném komuniké Japonska a Číny z roku 1972.
Dokument, kterým obě země normalizovaly diplomatické vztahy, uvádí, že Tokio chápe a respektuje čínské stanovisko, podle něhož je Tchaj-wan neoddělitelnou součástí Číny. Takaičiová se tím snaží zmírnit napětí s Pekingem, které vyvolala svými dřívějšími výroky o možné japonské vojenské reakci na čínský útok proti ostrovu. Čína však nadále požaduje, aby premiérka své výroky odvolala.
7:47
Takaičiová před Putinem vyjádřila obavy o zadržené Japonce
Japonská premiérka Sanae Takaičiová novinářům v Šen-čenu sdělila, že čtyři japonské politické dokumenty upravující vztahy s Čínou zůstávají beze změny základem bilaterálních vztahů.
Čínu označila za důležitého souseda a uvedla, že dialog a komunikace jsou nezbytné, protože mezi oběma zeměmi existují nevyřešené otázky a výzvy.
Takaičiová se poprvé osobně setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na více než 30minutové schůzce. Během ní vyjádřila obavy Japonska ohledně zadržování japonských občanů v Rusku a zacházení s japonskými společnostmi.