Hlavní obsah

Úředníci na výletech za peníze ČEZ: „Blíží se to systémové korupci“

Foto: Seznam Zprávy

Zleva tajemník města Kadaň Zdeněk Vaško, místostarostka Martina Kováčová, starosta Jaroslav Sikora, zastupitel Jaroslav Rosenkranc (všichni tři z obce Mariánské Radčice) a tehdejší starostka Bíliny Zuzana Mrázová na zájezdu s těžaři z ČEZu v Krakově 2022.

Vedoucí severočeských úřadů jezdili na zájezdy hrazené ČEZem, i když jim zákon zakazuje přijímat dary a výhody. Podle předních českých právníků praxe zavání systémovou korupcí. Ministerstvo vnitra odkazuje na policii.

Článek

Energetická skupina ČEZ a její dceřiná firma Severočeské doly podle zjištění Seznam Zpráv roky vozí zástupce dvacítky severočeských obcí po Evropě. Na cesty do Švýcarska, Německa, Rakouska či Slovinska přitom nevyráželi jen starostové a radní, ale i tajemníci městských úřadů. Právě jim však zákon přísně zakazuje přijímat v souvislosti s výkonem funkce jakékoliv dary či výhody.

Programy zájezdů získané redakcí odhalují, že například pětidenní cesta do Mnichova a Ženevy v roce 2018 zahrnovala jen pět hodin odborného programu. Zbytek času zabraly prohlídky památek, sýrárny a věhlasné pivnice na účet holdingu ČEZ. Energetický gigant přitom v katastrech dotčených obcí provozuje doly i elektrárny a k jeho záměrům se vyjadřují právě tamní úředníci.

Podle ústavního právníka Jana Kysely z Univerzity Karlovy a experta na správní právo Martina Kopeckého jde o praxi, která narušuje nestrannost veřejné správy. „Pakliže si tímto způsobem kupujete přízeň reprezentantů veřejné moci, kteří na vás mají buď dohlížet, anebo na vás mají tlačit, abyste v určitých ohledech něco dělali, či nedělali, nesporně to ukazuje na ovlivňování,“ říká Kysela ve druhém díle podcastu Šachta: Tady vládne ČEZ.

„Nevím, zda je výraz ‚systémová korupce‘ nadsazený, ale asi se to tomu blíží. Proč by to jinak ta firma dělala? A proč to ti lidé přijímají? Když si od někoho necháte něco takového zaplatit, zanechává to ve vás stopu vděčnosti. A eventuálně je tam i prvek vydíratelnosti,“ dodává ústavní právník s tím, že politik či úředník může být snadno pod tlakem už jen kvůli obavě ze zveřejnění takových cest.

Jan Kysela

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Přední český ústavní právník, státovědec a politolog Jan Kysela.

  • Od roku 2001 působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, profesorem pro obor ústavní právo a státověda byl jmenován v roce 2017.
  • Patří k nejcitovanějším českým autorům v oboru ústavního práva.
  • Člen pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo I.
  • Dlouhodobě působí v Kanceláři Senátu Parlamentu ČR jako tajemník Stálé komise pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.
  • Je autorem návrhu tzv. stykového zákona (upravujícího vzájemné vztahy obou komor Parlamentu a jejich vztahy s dalšími ústředními orgány).

Podobně mluví i profesor Martin Kopecký: „Je docela nepředstavitelné, že se něco takového vůbec děje. Samozřejmě, že by to tak být nemělo a nepřijde mi to v pořádku. Určitá zavázanost osob v orgánech obcí je tam asi pak patrná. Ti lidé mají v rukou řadu nástrojů, kterými mohou byznys firmy ovlivnit, ať už jde o územní plán, nebo cokoliv dalšího.“

Porušení dvou zákonů

Tajemníci stojí v čele úředníků, kteří vydávají stanoviska k záměrům na území města. Zákon o úřednících samosprávných celků jim proto výslovně zakazuje přijímat v souvislosti s výkonem práce jakékoliv dary či jiné výhody.

Podle Kopeckého se tajemníci účastí na placených zájezdech dostali do rozporu hned se dvěma zákony najednou. „Nejde jen o zákon o úřednících, ale také o zákon o střetu zájmů, protože tajemník podléhá i tomuto režimu. Jsou to vlastně dvě zákonné úpravy. Vypadá to, že právní úprava byla porušena, protože jde určitě o poskytnutou výhodu, kterou by přijímat neměl,“ vysvětluje Kopecký.

Zákon o střetu zájmů ukládá úředníkovi povinnost zdržet se každého jednání, které by mohlo střet zájmů vyvolat. Přijaté výhody a požitky by navíc tajemníci museli zpětně vykazovat i v majetkových oznámeních.

Martin Kopecký

Foto: PFUK, Seznam Zprávy

Přední český právník a vysokoškolský profesor specializující se na správní právo, správní vědu a komunální právo Martin Kopecký.

  • Působí jako vedoucí Katedry správního práva Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.
  • Dlouhodobě (1987–2023) působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl v roce 2020 jmenován profesorem.
  • Člen Legislativní rady vlády a poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu a správnímu trestání.
  • Autor a spoluautor klíčových děl české správněprávní literatury, včetně komentářů k zákonu o obcích či správnímu řádu.
  • Předseda senátu rozkladové komise ministra průmyslu a obchodu.

„I kdyby firma v katastru města nepodnikala, musíte si klást otázku, proč někdo někomu platí výlety. A pakliže tam podniká, platí to tím spíš. Udržovat tímto sporným způsobem dobré kontakty s někým, kdo není bezvýznamným představitelem obce, je politický a etický prohřešek,“ dodává Kysela.

Bouchání do stolu a zatajování

Vedoucí úřadů si však pochybení nepřipouštějí. Tajemník osmnáctitisícové Kadaně Zdeněk Vaško vyjel od roku 2016 za peníze těžařů do zahraničí šestkrát – mimo jiné do Švýcarska, Rakouska, Slovinska či Německa. Když ho reportérky se zákazem přijímání výhod konfrontovaly, začal se rozčilovat a bouchat do stolu. „Ne, poslouchejte, já jsem nic nepřijmul! Jako tajemník jsem nic nepřijmul. Já to asi udělám a ukončím tuhletu schůzku,“ reagoval vytočeně Vaško.

Na dotaz, kdo tedy zahraniční cesty platil, uvedl, že neví, a odkázal na politické vedení města. „Poslouchejte, mně jde jenom o to, že mám usnesení rady, kdy rada města schvaluje účast na služební cestě Zdeňka Vaška tehdy a tehdy, tam a tam. Tečka. Já jsem si psal cesťák, mám všechno v pořádku, tím to pro mě končí.“

Foto: Christine Havranová , Seznam Zprávy

„Že bych měl kvůli cestě někomu říct: Zavři oči a povol to? No to si děláte srandu!“ brání se razantně tajemník Kadaně Zdeněk Vaško.

Argument kadaňského tajemníka Vaška, že má „všechno v pořádku“, protože mu cesty pokaždé schválila rada města, přitom podle právníků záležitost neřeší. Kadaňští radní měli programy zájezdů předem k dispozici, věděli tedy, kam a za jakých podmínek úředník jede.

„Z hlediska vyvozování individuální právní odpovědnosti tajemníka platí, že pakliže si to nechal schválit, radní věděli, co mu schvalují, a přesto to odkývali, dostanete ho na protiprávnosti mnohem hůře,“ popisuje Kysela. Vzápětí ale dodává, že souhlas od radních nic nemění na podstatě problému. „Tím jste ale nijak neeliminovali ten politický a morální problém. Ten je na začátku i na konci stejný: Proč vám má firma platit zájezdy?“

Podle Kopeckého sice souhlas radních ztěžuje případný postih tajemníka za porušení povinností, odpovědnost se tím ale rozšiřuje na samotné politiky. „Pokud to bylo takto schváleno radou a cesta přesně odpovídala schválenému programu bez nějakého excesu, pak to není problém jen toho tajemníka, ale celé rady města. Ukazuje to na selhání politické kontroly,“ konstatuje Kopecký.

Foto: Christine Havranová, Seznam Zprávy

„Takhle jsem nad tím nepřemýšlel,“ reagoval tajemník Bíliny Ladislav Kvěch na otázku ohledně střetu zájmů a blízkých vztahů s energetickým gigantem.

Do Německa s těžaři vyjel i tajemník města Bílina Ladislav Kvěch, jehož podřízení mají pravomoci vůči Dolu Bílina nebo Elektrárně Ledvice ze skupiny ČEZ. Bílinská radnice přitom jeho účast v odpovědích na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím zatajila. Kvěch se před novinářkami nejprve v budově úřadu skrýval. „Jel jsem jako náhradník,“ přiznal nakonec na chodbě. Na dotaz, zda by vzhledem ke své funkci účast na dalších výjezdech nezvážil, odpověděl: „Po vaší připomínce ano.“

Bez připomínek

Pochybnosti o nestrannosti úřadů přitom vyvstávají zejména u klíčových povolovacích řízení. V blízkosti Kadaně leží lom Tušimice a přímo v katastru města stejnojmenná uhelná elektrárna ČEZ. Tu podnik chystá v příštích letech přebudovat na jadernou elektrárnu s malými modulárními reaktory.

Jaderné reaktory v Tušimicích

Foto: Seznam Zprávy

Plánovaná poloha středních a malých modulárních reaktorů (SMR) v Tušimicích. Obrázek pochází ze zveřejněné dokumentace k záměru.

  • Plán na vznik třetí jaderné elektrárny v Česku sahá do roku 2022, kdy ČEZ začal hovořit o využívání takzvaných malých modulárních reaktorů. Novou technologii plánoval zavést nejprve v atomové elektrárně Temelín.
  • Následně ČEZ přišel s tím, že by technologii mohl nasadit i do dosluhující uhelné elektrárny v Tušimicích u Kadaně. Na jaře 2025 firma rozjela proces EIA, tedy vyhodnocení dopadů na životní prostředí.

V sousedním Německu, které by mělo reaktory téměř u hranic, vyvolaly plány ČEZ ostrý odpor a v minulém roce se české jádro řešilo i v saském sněmu. Před riziky projektu varuje také biolog a právník Sascha Müller-Krenner, ředitel přední německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe. „Neexistuje žádný přeshraniční havarijní plán. V době terorismu a hybridních válek si přitom musíme klást otázku, co se stane v případě hybridního útoku na takový reaktor,“ upozorňuje Müller-Krenner.

Poukazuje rovněž na zásahy do okolní chráněné přírody a vysokou spotřebu vody k chlazení reaktorů. Obavy o vodu a ovlivnění průtoku řeky Ohře vznesl i Krajský úřad Ústeckého kraje. Přestože se jaderný projekt bezprostředně dotýká území Kadaně a tamního vodního toku, úředníci kadaňského odboru životního prostředí, podřízení tajemníka Vaška, k záměru nevznesli žádnou připomínku, upozornili pouze na zákonné požadavky.

Vnitro odkazuje na policii

Pokud placené zájezdy schválí samotní radní, nemá stát podle právníků přímé páky, jak vůči tajemníkům zakročit. „Obce v samostatné působnosti podléhají dozoru ministerstva vnitra jen omezeně. Obávám se, že pokud by vnitro kontrolovalo samotné usnesení rady, formálně v něm žádnou chybu nenajde,“ upozorňuje Kopecký. Jeho slova potvrzuje i samotné ministerstvo.

Foto: Christine Havranová , Seznam Zprávy

Městská radnice na Mírovém náměstí v Bílině – pracoviště tajemníka Ladislava Kvěcha.

Resort vysvětluje, že do pracovněprávních vztahů na radnicích ze zákona zasahovat nemůže. A protože výlety platil holding ČEZ, a nikoliv město, nešlo ani o nehospodárné nakládání s veřejnými penězi. „V případě tajemníka má kontrolní roli zaměstnavatel, což je obec. A v případě politického vedení jde zejména o politickou odpovědnost daných činitelů, kteří by si měli před zastupitelstvem, případně veřejností, své jednání obhájit,“ uvedla mluvčí vnitra Hana Malá.

Právní postih by tak podle Kopeckého mohl mířit jedině na samotné aktéry, kteří neoprávněné výhody přijímali. Stejný názor má ministerstvo vnitra. „Popisované jednání může vykazovat znaky protiprávního jednání. Policie České republiky je příslušná k prověření těchto skutečností,“ dodává mluvčí ministerstva vnitra.

Jaké další dárky, kromě výletů, těžaři z ČEZu politikům rozdávají? A co stojí v e-mailech mezi Severočeskými doly a starosty?

Poslouchejte ve druhém díle investigativní podcastové série Šachta: Tady vládne ČEZ v úvodu článku.

Doporučované