Mrázová procestovala Evropu za peníze ČEZu. Odhalujeme systém „dobrých vztahů“

Když ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) na jaře obhajovala bydlení v obecním bytě, veřejně si posteskla, že si jako matka samoživitelka nemohla dovolit drahé dovolené.

Přesto od roku 2016, kdy se stala místostarostkou severočeské Bíliny, absolvovala nejméně jedenáct zahraničních zájezdů. A ani jeden neplatila ze svého. Cesty plně hradila polostátní energetická skupina ČEZ nebo jí vlastněná těžařská společnost Severočeské doly, které místní neřeknou jinak než Šachta.

Cestováním po Evropě za peníze těžařů Mrázová strávila zhruba měsíc a půl čistého času. Reportéři Seznam Zpráv zmínky o „studijních“ zájezdech objevili v zápisech radních Bíliny na začátku letošního roku. Právě tímto zjištěním odstartovala práce na podcastové sérii Šachta: Tady vládne ČEZ.

Mrázová přitom nebyla jenom hostem těžařů. Jako místostarostka a později starostka Bíliny, v jejímž katastru leží obrovský hnědouhelný lom a tepelná elektrárna, s nimi uzavírala smlouvy. Město za jejího vedení vydávalo stanoviska k pokračování těžby hnědého uhlí i rozhodnutí týkající se zásahů do území související s činností ČEZu a Severočeských dolů.

Resort místního rozvoje, který Mrázová v současnosti vede, má navíc v rámci evropských fondů a přípravy strategických dokumentů zásadní vliv na to, kam budou směřovat miliardové finanční injekce určené k rekultivaci krajiny zdevastované těžbou.

Mrázová ale nebyla jediná, spolu s ní jezdili na zájezdy po Evropě i další lokální politici a úředníci ze severu Čech - vždy z oblastí sféry vlivu holdingu ČEZ.

Redakci se díky desítkám žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím, svědectví účastníků a také nyní již smazaným fotografiím ze sociálních sítí Mrázové podařilo identifikovat téměř šedesát starostů, zastupitelů a úředníků z 21 obcí, kteří během posledních dvaceti let s těžaři zdarma jezdili.

„Já jsem byla pozvána, abychom viděli, jak řeší rekultivace a výrobu energie,“ obhajovala své cestování ministryně těsně předtím, než nastoupila na bílinském náměstí do svého auta. „Prosím, kontaktujte jejich tiskového mluvčího,“ dodala a odjela.

Jenže „rekultivace a výroba energie“ tvořily pouze část programu. Z harmonogramů zájezdů vyplývá, že cesty sice měly určitou studijní náplň (například prohlídka elektrárny nebo spalovny odpadu), z velké části se ale jednalo o výlety s bohatým rekreačním programem.

„Hlavním cílem je exkurze, podívat se do míst, která řeší podobný problém, která řeší změnu energetiky, setkat se třeba se starosty, jít na báňský úřad. A u toho je třeba nějaký doprovodný program,“ tvrdil v pražské centrále holdingu mluvčí Roman Gazdík.

Ředitel ČEZu Daniel Beneš i šéf Severočeských dolů Ivo Pěgřímek opakované žádosti o rozhovor odmítali.

„Protože cílem není hustit od rána do večera do lidí jenom informace. Chcete si s nimi taky potom třeba o tom povídat. Doprovodný program umožňuje mimo tu odbornou část o těch věcech mluvit i při něčem, řekněme, normálním,“ argumentoval Gazdík.

V roce 2017 tak Mrázová, ještě jako místostarostka, s ČEZem strávila čtyři dny v Nizozemsku a kromě větrného centra Windpark si s představiteli holdingu „povídala“ třeba v brousírně diamantů, v květinovém parku nebo ve skanzenu, v němž obdivovala výrobu typických nizozemských dřeváků.

O rok později pak Mrázová absolvovala dvě takzvané pracovní cesty - v dubnu strávila čtyři dny v Itálii na pozvání ČEZu, v květnu pak se Severočeskými doly projela Mnichov a Ženevu.

Během čtyř dnů si tam sice politička prohlédla návštěvnické centrum Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a Palác národů OSN nebo navštívila muzeum hornictví, zbytek programu ale tvořily večeře nebo volno v Ženevě. Poslední den pak strávila ve výrobně sýrů a procházkou „nejmalebnější vesnicí v nejšvýcarštějším Švýcarsku“, jak stálo na pozvánce.

V Itálii pak prošla Řím a dostala se i do Vatikánu, o čemž svědčí její fotografie ze sítí. A stihla i kurz vaření - spolu s dalšími starosty z blízkých obcí.

Například s Janou Syslovou (Nez.), která řídí zhruba tisícihlavé Hrobčice - obec, na jejímž katastru je výsypka Dolu Bílina. Starověké památky ji prý inspirovaly k pokládání kabelů v její vesnici, tvrdila starostka v prvním díle podcastové série Šachta: Tady vládne ČEZ.

„Mobiliář tam mají hezký. Mají tam lavičky, osvětlení,“ vypravila ze sebe Syslová. Souvislost mezi mobiliářem evropských metropolí a skupinou ČEZ pak vysvětlovala následovně: „Občas nám zafinancují nebo přidají na veřejné osvětlení nebo ty kabely pokládáme společně.“

Starostka Syslová nedokázala vysvětlit, proč její obec dostává statisícové sponzorské dary od dolů nebo holdingu ČEZ. A to i přesto, že vesnici vede už 16 let. „Asi za to, že tady jsou a že chtějí mít dobrý vztahy. Nevím,“ odpověděla nejistě starostka.

V roce 2024 Mrázová, i se Syslovou, opět na pozvání těžařů, strávila čtyři dny v Portugalsku. Prohlédla si dvě elektrárny - ale také Lisabon nebo proslulý vinařský dům.

Rok poté, tedy loni, se Mrázová vydala s ČEZem do Dánska. Podle programu se cestovatelé jedno dopoledne seznámili se zařízením pro energetické využití odpadu, druhé s odpadovým hospodářstvím. Následovala prohlídka Kodaně s lokálním průvodcem, okružní plavba, společné večeře nebo prohlídka s ochutnávkou v místním pivovaru.

Nejasný je ale i odborný přínos některých z cest. Dvakrát, v roce 2019 a 2023, se ministryně byla podívat do solných dolů v Rakousku a Bavorsku. Jaký účel taková exkurze pro starostku Bíliny, v níž žádné solné doly nejsou, měla, nechtěla Mrázová vysvětlit.

V harmonogramu cesty bylo uvedeno mimo jiné následující: „Léčivé a relaxační účinky alpské termální vody bohaté na přírodní sůl, minerály a stopové prvky bude možné vyzkoušet v místních termálech.“

Smysl exkurzí nevysvětlila ani dlouholetá místostarostka Bíliny Marcela Dvořáková (ODS), která s těžaři za solí rovněž cestovala.

„Tak určitě, solné doly u nás úplně nejsou. Já jsem byla ráda, že jsem doly viděla, a pro mě to bylo zajímavé,“ řekla ve své pracovně na bílinském úřadu Dvořáková. Co z její návštěvy mělo město Bílina, už ale vysvětlit nedokázala.

„Vždycky, když na služební cestu jedete, tak asi není dobré jenom se vzdělávat, ale je fajn i něco vidět, protože my jsme v památkové zóně, máme celé město památkově chráněné, takže dobrá praxe se dá získat i z něčeho jiného,“ obhajovala cestování místostarostka.

Dvořáková s Mrázovou získávala „dobrou praxi“ i na Hitlerově Orlím hnízdě, oblíbeném turistickém cíli v bavorských Alpách.

„Panoramatické výhledy na krajinu v okolí Berchtesgadenu přitahovaly i nejvyšší představitele fašistické diktatury. Neblahou historii druhé světové války připomene návštěva dokumentačního centra v Obersalzbergu a Orlího hnízda na vrcholu hory Kehlstein,“ stojí v programu sestaveném těžaři.

Loni byl - opět - v solném dole za peníze Severočeských dolů i Radek Zenker, nový starosta Bíliny za hnutí ANO. V saských dolech byl Zenker ještě jako radní. Vysvětloval, že výlety politiků jsou součástí kompenzací za „nepořádek z těžby“, který těžaři městu způsobují.

Jaký užitek mají z evropských zájezdů běžní obyvatelé Bíliny? Na to čerstvý starosta odpověď hledal obtížně. „Tohle je pro představitele obcí, abychom viděli, jak to dělají jinde,“ uvedl.

Zenker nemá přitom se Severočeskými doly společné jen cestování. Na letošní kandidátce do komunálních voleb měl u svého jména uvedeno, že je firemní ekonom. Nyní pro doly sice aktivně nepracuje, firma mu ale musí ze zákona držet místo, dokud politickou funkci neopustí. Od letošního března navíc Zenker sedí v dozorčí radě podniku.

To mu ale nebrání v tom o záměrech Severočeských dolů nebo společnosti ČEZ, jež doly vlastní, hlasovat při jednáních zastupitelstva. „Nikdy jsem to jako střet zájmů nebral. Já jsem chtěl, aby ta spolupráce mezi mým zaměstnavatelem a municipalitami byla na solidní úrovni, aby si neházeli klacky pod nohy,“ řekl k tomu starosta.

Klacky pod nohy nehodlá starosta své firmě házet ani v blízké budoucnosti, kdy se chystá, podle svých slov, hlasovat o změně územního plánu ve prospěch velké průmyslové zóny, kterou v katastru města chystá vybudovat společnost ČEZ.

Do Německa s těžaři vyjel i tajemník města - Ladislav Kvěch. Tuto informaci ovšem redakci na žádost o informace neposkytl - a zatajil ji. „Jel jsem jako náhradník,“ potvrdil na chodbě úřadu Kvěch.

Šéf úředníků se před reportéry v budově úřadu nejprve skrýval, poté předstíral, že má neodkladné záležitosti. Tajemník Kvěch dohlíží na podřízené úředníky, kteří mají pravomoci vůči Dolu Bílina nebo Elektrárně Ledvice, kterou vlastní ČEZ.

Na dotaz, zdali by, vzhledem ke své funkci, svou účast na případných dalších výjezdech nezvážil, nakonec odpověděl: „Po vaší připomínce ano.“

Během toho, co bílinští politici, včetně Mrázové, s těžaři po Evropě cestovali, Česko řešilo osud uhlí. A to právě v souvislosti s obřím hnědouhelným Dolem Bílina.

Poté, co se Mrázová vrátila z cest po Itálii, Maďarsku, Švýcarsku nebo Slovinsku, město Bílina nevzneslo námitky vůči pokračující těžbě, kterou v té době řešilo ministerstvo pro životní prostředí. Pro těžaře, potažmo skupinu ČEZ, to bylo klíčové. Protesty veřejnosti i města Litvínov nakonec přispěly k tomu, že holding v roce 2025 slíbil ukončit dolování už v roce 2033, o dva roky dříve, než původně plánoval.

Jako starostka Mrázová navíc se Severočeskými doly, za souhlasu zastupitelstva, uzavřela dodatek smlouvy „o spolupráci“.

„Město je seznámeno s dlouhodobými záměry společnosti v lokalitě Dolu Bílina, kde se předpokládá hornická činnost (těžba, sanace a rekultivace) v souladu s obecnými předpisy zhruba do roku 2065-2070,“ podepsala Mrázová v březnu 2019.

Za souhlas s těžbou pak Bílina, která v té době hospodařila s rozpočtem v řádu stovek milionů, od těžařů dostávala roční sponzorské příspěvky do výše 1,7 milionu.

„Smlouvy či jejich dodatky uzavírané na úrovni města reflektovaly tehdy dostupné výhledy dalšího vývoje těžby a jejich účelem bylo především zajistit pro město Bílina kompenzace a finanční prostředky na rozvoj veřejné infrastruktury,“ reagovala písemně na dotazy o výhodnosti smluv ministryně.

Finanční prostředky přitom město dostávalo i bez podobných kontraktů - a to ze zákona. Jako oprávněnou kompenzaci za těžbu probíhající na svém území Bílina obdržela jen za posledních deset let téměř 400 milionů korun.

Mrázová svými kroky navázala na svého předchůdce, zesnulého starostu Josefa Horáčka. Ten s těžaři do zahraničí, konkrétně do Německa a Dánska, vyjel už v roce 2008. O čtyři roky později s nimi uzavřel také první smlouvu o spolupráci. Systém „dobrých vztahů“ tak funguje už téměř dvě desetiletí.

Do světa ale těžaři nebrali pouze politiky a úředníky z okolí Dolu Bílina. Pozvánky dostávali i představitelé obcí v blízkosti dolu Tušimice, jenž se v současnosti připravuje na konec těžby, či přilehlé stejnojmenné hnědouhelné elektrárny.

Před dvěma lety se tak na zveřejněném selfie Mrázové z Lisabonu objevil i starosta Málkova na Chomutovsku - Zdeněk Zachar (Nez.).

Ten ve své obecní kanceláři zevrubně vysvětloval, že cesty sloužily výhradně ke studiu elektráren a jejich modernizací.

S těmi ovšem významná část programu zájezdů, jichž se starosta účastnil, nijak nesouvisela: Například procházka historickým centrem slovenské Banské Štiavnice, návštěva Salzburgu nebo prohlídka rodinného domu Wolfganga Amadea Mozarta. A už vůbec ne degustace piva v kodaňských restauracích.

„Ano, vzali nás na oběd a vzali nás na večeři. Jo, a třeba ta večeře měla tři chody, tak jsme tam třeba seděli hodinu a půl, ale nebylo to o tom, že bychom si tam měli nějakým způsobem odpočinout. Já jsem to nikdy nebral jako nějaký prezent,“ obhajoval turistiku s doly Zachar.

Blízko hnědouhelných Tušimic leží i obec Droužkovice, kterou do roku 2018 vedl Milan Živný. Na společné zájezdy s těžaři a ostatními starosty vzpomíná dodnes - a rád.

„My jsme nasedli do autobusu a nepotřebovali jsme ani korunu, všechno to bylo zaplacený. Museli jsme se jít někde podívat na nějakou elektrárnu, ale to byla spíš taková záminka,“ zhodnotil „studijní“ program Živný.

Jako pokus o ovlivňování politiků a úředníků, kteří by na oplátku hájili jejich zájmy, mluvčímu ČEZu Gazdíkovi zcela hrazené výlety do zahraničí nepřijdou.

„V žádném případě. Že by někdo na základě toho, že mu dáte exkurzi do zahraničí, vám šel na ruku. Takhle ten svět nefunguje,“ prohlašoval mluvčí.

Jak podle ČEZu svět funguje, poslouchejte v investigativní podcastové sérii Šachta: Tady vládne ČEZ v úvodu článku.