Hlavní obsah

Nový dům staví firma spojovaná s Janouškem. Sousedé to dali k soudu

Foto: Jiří Pšenička

Bagr bourá starý dům na pozemku firmy Sagnell Business.

Příběh lobbisty Romana Janouška, který Seznam Zprávy otevřely kolem jachty Zilvar, má pokračování. Firma, jež loď vlastní, staví na Kavčích horách, ale povolení napadli sousedé. Soud žalobu zamítl, chystá se kasační stížnost.

Článek

Na pražských Kavčích horách, na dohled od České televize, v minulých dnech bagr srovnal se zemí dlouho opuštěnou vilu. Na jejím místě má vyrůst objekt se čtyřmi nadzemními podlažími a podzemními garážemi.

„Mají tam být byty,“ řekl na místě jeden z přítomných dělníků. Nasvědčují tomu i plánky, do nichž mohl reportér nahlédnout.

Projekt s názvem Viladům Kavky však provází soudní spor o to, jak jeho investor a majitel pozemku, společnost Sagnell Business, získal stavební povolení.

Sagnell Bussines je firma s miliardovým majetkem a kyperskými kořeny, od níž vede řada nitek ke vlivnému pražskému lobbistovi Romanu Janouškovi, který mimochodem bydlí nedaleko - asi dvě minuty chůze - od chystané stavby.

Vztah Janouška a Sagnell Business Seznam Zprávy obsáhle popsaly letos na jaře, když se ukázalo, že tato firma je vlastníkem námořní jachty Zilvar, na níž se známý lobbista plaví po Jadranu.

Nebo i několika dalších nemovitostí v Praze či ve Špindlerově Mlýně, kde od dní jeden z horských apartmánů získala firma někdejšího pražského primátora a Janouškova přítele Pavla Béma.

Ve sporu o novou stavbu na Kavčích horách jde zejména o to, že nejbližší sousedé se o vydaném stavebním povolení dozvěděli až ve chvíli, kdy už bylo pravomocné, a tak jejich odvolání přišlo pozdě.

Stavební úřad Prahy 4 totiž do řízení přizval i spoluvlastníky pozemků a bytových domů na protější straně ulice. Počet účastníků tím překročil třicet, což úřadu umožnilo doručit rozhodnutí bez individuálního obesílání jednotlivých účastníků. A oznámit ho jednodušeji zveřejněním na úřední desce, čehož si však nejbližší sousedé nevšimli.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Takto vypadal původní dům těsně před demolicí.

„Oni byli postaveni před hotovou věc. Nevím o nikom, kdo by pravidelně sledoval úřední desku,“ říká advokát Roman Sulánský, který zastupuje spolumajitele domu sousedícího s novou výstavbou. Právě ti už zažalovali pražský magistrát, který dříve zamítl jejich „pozdní“ odvolání proti stavebnímu povolení.

Jindy účastníky obesílali

Advokát Roman Sulánský je přesvědčen, že stavební úřad Prahy 4 svým postupem fakticky napomohl investorovi, tedy firmě spojované s Romanem Janouškem.

Zákon sice umožňuje doručovat rozhodnutí veřejnou vyhláškou, pokud má řízení více než třicet účastníků, sporné ale podle sousedů je, zda do něj vlastníky domů na protější straně ulice úřad zahrnul oprávněně. Nebo dokonce účelově.

Žaloba poukázala na to, že tyto domy od staveniště odděluje silnice i vzrostlá vegetace. Stavební úřad podle sousedů vůbec neprovedl ani místní šetření, při němž by mohl posoudit, zda a jak mohou být jejich obyvatelé stavbou skutečně dotčeni.

Advokát Sulánský navíc tvrdí, že úřad mohl rozhodnutí individuálně doručit alespoň lidem v nejbližším okolí, jichž se stavba nejvíc dotkne. Poukazuje přitom na jiné řízení u téhož stavebního úřadu, v němž úředníci jednotlivě obeslali téměř stovku účastníků.

Foto: Jiří Pšenička

Nový objekt na pozemku staví firma, která sponzoruje i Janouškovy sportovní aktivity.

Přesto sousedé, které Sulánský zastupuje, zatím neuspěli.

Městský soud v Praze jejich žalobu koncem října zamítl. Za rozhodující považoval právě fakt, že odvolání proti stavebnímu povolení podali až po uplynutí zákonné lhůty. Neuznal ani jejich námitku, že jim měl úřad rozhodnutí doručit jednotlivě.

Spor ale nekončí. Podle advokáta se teď žalující chtějí obrátit na vyšší soudní instance.

„Řízení je neveřejné“

Proč stavební úřad Prahy 4 oslovil kvůli povolení stavby i sousedy od naproti a rozšířil tak počet účastníků řízení, není známo. Ani to, jak se staví k podezřením, že mohl takto postupovat záměrně, aby nové výstavbě k povolení pomohl.

Mluvčí městské části Aleš Berný na dotaz redakce nic nevysvětlil. Podrobnosti nechtěl sdělit ani k samotnému projektu Viladům Kavky. „Stavba byla pravomocně povolena. Nicméně řízení je neveřejné, proto k němu nemůžeme sdělovat žádné informace,“ napsal v e-mailu. Dodal, že příslušný spis se nyní na stavebním odboru ani nenachází.

Nic ke svému případnému spojení se Sagnel Bussines či novou výstavbou neřekl ani Roman Janoušek. Telefonát nepřijal a na písemné dotazy nereagoval.

Svůj názor k situaci, kdy stavební úřad napomohl zájmům investora odmítl poskytnout advokát společnosti Sagnell Business Vít Kučera.

„Jak víte, jsem vázán advokátní mlčenlivostí, proto vám nemohu poskytnout žádné informace,“ uvedl muž, jehož Seznam Zprávy letos zachytily právě s Janouškem u chorvatských břehů na už zmíněné jachtě Zilvar a který patří i do společného cyklistického týmu Zilvar.

Úředník s přezdívkou „Sumec“

Místo, o které se teď vede na Kavčích horách stavební spor, má i zajímavou vlastnickou historii.

Vilu, která na něm před demolicí stála, totiž tři a půl roku vlastnil Jiří Toman, někdejší mocný ředitel odboru městského investora v éře primátora Pavla Béma a podle dřívějšího vlastního vyjádření i přítel Romana Janouška. V policejních odposleších z Bémovy éry Janoušek i jeho přítel tehdejší primátor oslovovali Tomana přezdívkou Sumec.

Blízký vztah lobbisty s Tomanem přetrvává podle člověka z Janouškova okolí dodnes. „Právě Toman pro Janouška řeší stavební záležitosti,“ popsal tento zdroj redakci s tím, že i v případě Viladomu Kavky šlo o jejich vzájemnou spolupráci.

Ověřit tyto informace nelze, protože také Tomana požádaly Seznam Zprávy o vysvětlení jeho role v projektu, avšak - stejně jako v případě Janouška - bez odezvy.

Podle údajů v katastru se před prodejem nynějšímu majiteli vystřídali u dnes už zbořené vily během relativně krátké doby hned čtyři vlastníci, přičemž kupní cena vybydleného objektu se zahradou vyskočila za tři roky z původních 20 na téměř 45 milionů korun.

Časová osa: Jak Janouškova firma získala dům i stavební povolení

  • 12. května 2020: Zbyněk Cihlář, muž s trvalým bydlištěm hlášeným na adrese úřadu městské části Praha 1, prodal zděděný objekt i s pozemkem společnosti 34D za 20 milionů korun.
  • 31. května 2021: Společnost 34D prodala nemovitost Jiřímu Tomanovi za 29 milionů. Z toho 28,5 milionu připadalo na nemovitost a půl milionu na licenci ke studii projektu Viladomu Kavky.
  • 24. května 2023: Jiří Toman podepsal smlouvu o převodu nemovitosti na společnost Sagnell Business. Smlouva uvádí kupní cenu 44,3 milionu korun.
  • 29. prosince 2023: Stavební úřad Prahy 4 zahájil řízení o povolení projektu. Jako stavebník v něm vystupuje Jiří Toman.

Na začátku byl přitom dědic vily s bydlištěm na městském úřadě, Jiří Toman přišel jako třetí v pořadí (více níže v časové ose). Právě on také v počátku vystupoval jako stavebník projektu Viladům Kavky a požádal úřad Prahy 4 o povolení nové výstavby.

Úřad ale povolení vydal až v době, kdy už měl Toman podepsanou smlouvu o převodu nemovitosti na společnost Sagnell Business.

Staví opět kolega z týmu Zilvar

Jak ukazuje čerstvě připevněná cedulka na plotě u pozemku, nový dům o pěti podlažích bude stavět další subjekt z Janouškova okolí – stavební firma SPS Engineering.

Seznam Zprávy ji nedávno už popsaly jako jednoho ze sponzorů Janouškova spolku, do něhož tečou miliony od firem či advokátních kanceláři.

Polovinu SPS Engineering vlastní Petr Sádlo, který se s Janouškem rovněž účastní cyklistických závodů v týmu Zilvar. Stejná stavební firma nedávno rekonstruovala také dům na Malém náměstí, kde sídlí Sagnell Business. Historický objekt v centru metropole přitom vlastní společnost Fezre, která je se Sagnell Business vlastnicky propojená a stejně jako ona je ovládaná přes kyperskou strukturu.

Přijde kasační stížnost

Případ, v němž se prolínají zájmy zákulisního hráče Romana Janouška a lidí z jeho okolí, má pokračovat i u dalších soudů. Podle advokáta Romana Sulánského jsou totiž sousedé připraveni podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ve hře prý zůstává i možnost obrátit se na Ústavní soud.

Zda by taková kasační stížnost měla šanci na úspěch, není jednoznačné. Expert na realitní právo Vojtěch Křikava uvedl, že záležet bude na tom, zda vlastníci vzdálenějších nemovitostí, které stavební úřad zahrnul mezi účastníky řízení, mohli být skutečně dotčeni plánovanou stavbou – například zvýšenou dopravou, hlukem nebo prachem. „To nelze říct od stolu, k tomu bychom museli znát spis,“ poznamenal Křikava.

Nevylučuje ani, že úřad skutečně mohl okruh účastníků vymezit účelově. Z dosud známých informací ale podle něj nelze zatím dovodit, že postupoval nezákonně. Ani případná chyba při určování účastníků by nedokazovala zlý úmysl. „To ještě samo o sobě nemusí znamenat manipulaci,“ míní expert.

Související témata:

Doporučované