Hlavní obsah

Putin jako světový hráč a zděšená Evropa. Jak Rusové líčí Šen-čen

Foto: Profimedia.cz

Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Donald Trump v Šen-čenu.

Ruská média vykreslují Moskvu jako jednu z mocností, které rozhodují o budoucnosti světa, a zároveň jako garanta globální stability. V komentářích k summitu nechybí kritika Evropy ani opomíjení války proti Ukrajině.

Článek

Schůzka, která potvrzuje význam Ruska ve světové politice a jeho návrat mezi hlavní hráče. Tak ve zkratce ruská média prezentují historické jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem.

„Rusko se stává klíčovým faktorem globální stability. Uprostřed eroze mezinárodních institucí, oslabování tradičních pravidel a rostoucího rizika rozsáhlých konfliktů se naše země stává silou schopnou udržovat globální rovnováhu, a to i v otázkách strategické bezpečnosti,“ popsal pro server Vzglyad, který je napojený na Kreml, ruský politolog Pavel Selezněv.

Podobný pohled se objevuje i v komentářích dalších ruských médií. Politolog Dmitrij Ježov v rozhovoru pro server Rosbalt označil schůzku za důkaz, že Rusko zůstává jedním z center světové moci.

„Tato jednání ukazují, kdo v současném světě rozhoduje, a znovu potvrzují, že Rusko není v žádné izolaci. Uvědomují si to nejen Čína, ale i Spojené státy, osobně Donald Trump,“ uvedl.

Dalším výrazným aspektem, který se v ruských médiích objevuje, je důraz na ruskou mírovou roli. Například v textech listu Vedomosti o setkání se objevuje narativ, že všechny tři státy nesou zvláštní odpovědnost za světový mír.

Putin podle Vedomostí připomněl, že všechny tři země stály u zrodu OSN a mají společnou odpovědnost za udržování mezinárodní bezpečnosti. Zmínka o tom, že to byla právě Moskva, kdo zahájil před téměř pěti lety plnohodnotnou invazi vůči Ukrajině a s tím největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války, nicméně chybí.

Bez povšimnutí neprošla ani Trumpova poznámka na konto ruského prezidenta. „Kdo to je? Je to můj přítel,“ prohlásil.

Moment zdůraznila například státní agentura RIA Novosti, která jej zveřejnila pod titulkem „To je můj přítel. Trump podal Putinovi ruku“. Podobně jej do titulku vytáhl také deník Vedomosti.

Trumpovo vstřícnější vystupování vůči Putinovi se v ruském mediálním pokrytí odráží dlouhodobě. Zatímco Spojené státy se v něm objevují jako partner, se kterým Moskva může jednat o budoucím uspořádání světa, ostrá kritika se soustředí především na evropské státy a jejich snahu ovlivnit případná jednání o Ukrajině.

Státní agentura TASS pak zmínila i zajímavost, že Putin měl získat během jednání speciální místo. „Po jeho (Siho) pravici, která je v diplomatickém protokolu místem nejvyšší cti, seděl Putin. Po jeho levici seděl Trump.“

Foto: Reuters

Trojice prezidentů během jednání v Šen-čenu.

Celkově TASS shrnul tento zasedací pořádek tak, že ruský prezident získal „místo nejvyšší pocty“.

Posměšky vůči Evropě

Kromě vyzdvihování ruské role v jednáních, je na mnoha hlavních stránkách ruských médií k vidění také nekompromisní kritika Evropy.

„Ponížená a uražená Evropa reagovala na třístranný summit v Šen-čenu kysele. Koalice ochotných je znepokojena Trumpovými výroky o Putinovi,“ píše se například v titulku na webu prokremelského deníku Moskovskij Komsomolec.

„Celá tato skupina přirozeně nebyla vůbec nadšená samotnou skutečností setkání tří lídrů v Číně. Už jen samotná myšlenka, že Evropa je držena v odstupu od řešení globálních problémů, v evropských politicích nějakým způsobem vyvolává pocit ponížení a urážky,“ stojí pak v textu.

Podobně mluví i titulek, který se objevil na serveru týdeníku Argumenty i fakty (Aif), který zní „Merz a Macron zděšeni po jednáních s Čínou: Odhalen tajný plán Evropy“.

Politolog Pavel Danilin v něm říká, že „evropští lídři nebudou moci narušit rozhovory mezi lídry Ruska, Spojených států a Číny, ale po schůzce se pokusí podniknout kroky“.

Zatímco se tak Moskva vykresluje jako jedna z mocností určujících budoucnost světa, evropské státy v ruském mediálním obrazu vystupují především jako ti, kteří se ocitli mimo hlavní dění a nedokážou jeho směřování ovlivnit.

To zapadá do širšího vnímání Kremlu, který opakovaně zmínil, že Evropu by raději u jednacího stolu o podobě míru na Ukrajině neměl.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Jared Kushner na jednání koalice ochotných v Berlíně nicméně zopakoval, že Spojené státy nadále koordinují postup i s Evropou.

Doporučované