Článek
Vedení koncernu Mercedes-Benz chce pracovní týden v německých továrnách prodloužit ze 35 na 38 hodin – tedy na podobnou úroveň, jaká je v Česku, kde se na třísměnných provozech pracuje 37,5 hodiny. Zaměstnanci by ale za tři dodatečně odpracované hodiny neměli dostat přidáno. Podle manažerů se musí šetřit a delší pracovní doba má zvýšit efektivitu.
„Nejpřímější a podle nás i nejférovější cestou bude, když budeme ve všech oblastech pracovat víc za stejně peněz,“ uvedlo už v létě představenstvo firmy, které zaměstnance dlouhodobě připravuje na další vlnu škrtů.
Mercedes trápí mimořádně nízké marže, které se letos pohybují mezi čtyřmi až šesti procenty – ještě v roce 2023 přitom činily 12 procent. Na vině je propad prodejů v Číně a cla v USA, kvůli kterým němečtí výrobci mnohem více pociťují své dlouhodobě vysoké výrobní náklady.
Všechny německé automobilky kvůli tomu šetří. Vedle rušení tisíců míst – skoro bez výjimky na dobrovolné bázi – sází na větší využití umělé inteligence a lepší produktivitu továren. O prodloužení pracovního týdne se debatuje i ve vedení koncernu Volkswagen, kde mají odbory mnohem větší vliv než v Mercedesu.
Značka s trojcípou hvězdou se i kvůli úsporám od Německa odklání. Na svém původu si sice zakládá a řada klíčových modelů – včetně limuzín třídy S – se má i nadále stavět v domovských závodech. Mercedes se ale po vzoru jiných konkurentů soustředí na východ Evropy.
Přesun výroby do Maďarska, manažerům se omezí práce z domova
Automobilka rozšiřuje svůj areál v maďarském Kecskemétu, který se má stát největší továrnou Mercedesu v Evropě. Ročně má vyrábět na 400 tisíc aut, mezi kterými budou hlavně masově vyráběné modely. Volba na Maďarsko padla nejen kvůli nízkým mzdám, ale i relativně shovívavým pracovním zákonům, které dávají firmě mnohem silnější pozici než ty německé.
Jedním z častých problémů německého byznysu, na které v minulosti narážel i kancléř Friedrich Merz, jsou časté absence v práci. Němci tráví na neschopence v průměru kolem 20 dnů ročně, a vláda kvůli tomu letos zpřísnila i pravidla pro uznávání nemocenské.
O potlačení absentérů se snaží i Mercedes-Benz, který se v tomto nejdříve zaměří na manažery a lidi v kancelářích. Se začátkem roku 2027 do velké míry zruší možnost pracovat z domova. Zaměstnanci budou muset být na svém pracovišti minimálně čtyři dny v týdnu. Management se na tom již dohodl s odbory.
„Nová dohoda má vedoucím pracovníkům umožnit stanovit zaměstnancům na plný úvazek až čtyři dny v týdnu, kdy musí být bez udání důvodu přítomni na pracovišti,“ okomentovalo to vedení Mercedesu.
Mnohem tvrdší vyjednávání se ale točí kolem samotných továren. Zatímco v Maďarsku může Mercedes k pracovní době přistupovat flexibilně a 40 hodin týdně je standardem, jeho plány v Německu se snaží brzdit odbory.
Zástupci Mercedesu argumentují tím, že kvůli vysokým nákladům budou jinak muset uzavřít hned dvě továrny. Svůj požadavek zdůraznili i minulý týden na veřejném setkání se zhruba pěti tisíci zaměstnanci kmenové továrny u Stuttgartu.
„Nálada byla přesně taková, jakou si asi dokážete představit, když vám firma takříkajíc přiloží pistoli k hlavě,“ okomentoval to pro stanici SWR tamní odborový předák Michael Häberle.
Manažeři prý zaměstnancům pohrozili zkrácením vánočních bonusů a nižším proplácením dovolené, pokud se delší pracovní době nepřizpůsobí. Finální rozhodnutí ale ještě nepadlo. Häberle nicméně ve vysílání SWR uznal, že ve hře je i samotná budoucnost výroby v Německu, která potřebuje zefektivnit.
Audi se zbavuje už i učňů
Podobné výzvě čelí i konkurenční prémiová značka Audi, která spadá pod koncern Volkswagen. Samotná Audi musí v Německu v rámci úsporného programu zrušit kolem 7500 pracovních míst a je možné, že tohle číslo ještě poroste.
Firma podle informací serveru Automobilwoche sahá i k překvapivým metodám. Rušení pozic se obvykle řešilo předčasnými odchody do důchodu a nabídkou odstupného pro vybrané profese. Audi ale údajně nabízí odstupné už i lidem, kteří v automobilovém průmyslu teprve začínají.
Serveru to potvrdili zástupci odborů, podle kterých úsporný program míří na všechny skupiny pracovníků. A to včetně zaměstnanců, kteří jsou momentálně uvolnění z práce, aby se dovzdělali. Odboráři prý ale nemají odhad, kolik učňů či studentů vysokých škol mohlo nabídku na odstupné dostat.
„Na jedné straně Audi ukazuje, že počet zaměstnanců přizpůsobuje aktuálním podmínkám na trhu. Na druhé straně u mladých zaměstnanců vzniká dojem, že další vzdělávání je sice žádoucí, ale následné využití nově získaných kvalifikací ve firmě už žádoucí ani potřebné není,“ okomentoval to pro Automobilwoche Benedikt Maier z německého oborového institutu IfA.
Odboráři ani Audi neupřesňují, jak vysoké odstupné by mohli dotčení lidé získat. Server ale na základě internetových diskuzí tvrdí, že například studenti magisterského programu by za odchod z Audi mohli získat v přepočtu kolem 640 tisíc korun.
