„Ať ho uklidíte sebelépe, stejně nepůsobí dobře.“ První dojem z Černého Mostu

„Já na Čerňák vůbec nejezdím,“ říká mladá žena, která se představuje jako Bětka, sedící na lavičce na nástupišti metra stanice Černý Most. Je sice z Prahy, ale z druhého konce města. A je tak ráda, že se může tomuto místu povětšinou vyhnout. „Samozřejmě, že se mi to tady nelíbí,“ míní.

Na dopravním terminále Černý Most, který leží na stejnojmenném sídlišti na východním okraji Prahy, je tradiční odpolední shon. Na dvacítku zastávek sem prakticky neustále přijíždějí autobusy. Jedny z jiných částí z Prahy, další míří do četných satelitů v okolí. A jiné na druhý konec republiky nebo i do Berlína či Krakova.

Jde sice o velmi využívané, ale dnes již zastaralé místo se špatnou pověstí, ze kterého se lidé snaží většinou co nejrychleji zmizet. Drobné změny k lepšímu sice přišly, na širší přestavbu si ale Pražané ještě musí několik let počkat. I proto se na Černý Most redakce Seznam Zpráv zaměřila v posledním letošním díle seriálu První dojem.

Černý Most platí za klíčový přestupní uzel. Na třech úrovních se v areálu charakteristickém kombinací betonu a zelených kovových prvků setkávají městské i dálkové autobusy, konečná metra i největší záchytné parkoviště v Česku s kapacitou skoro 900 aut. K tomu je zde obchodní centrum a jedna ze dvou pražských prodejen Ikea.

Denně tak tudy cestuje okolo 50 tisíc cestujících. Ti korzují po betonových rampách umístěných nad autobusovým nádražím.

Jenže podobně jako v případě dalších pražských nádraží a velkých nástupišť, i tady se velká část z nich necítí dobře. Ukázala to třeba pocitová mapa Prahy v roce 2021. Lidé dopravní terminál označovali za zanedbané, někdy i nebezpečné místo vyžadující rekonstrukci.

A třeba náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) dříve terminál označil za „jedno z nejhorších míst v Praze“.

„Je to tady hnusné,“ míní třeba výše zmíněná Bětka s tím, že jí trápí i zápach.

Jiní cestující jsou ale shovívavější. „Jeli jsme teď přes Dvůr Králové a Teplice. Takže jsme na podobná místa zvyklí,“ říká s úsměvem paní Eva z Klášterce nad Ohří, která do Prahy přijela s vnučkou.

„Co k tomu říct, je to prostě nádraží,“ míní dvojice seniorek, která právě dorazila z Ostravy.

A zároveň se ženy reportéra ptají, kudy se z prostoru dostanou ven. Někteří cestující ve spletitém členěném areálu jen složitě hledají, kam jít, a stěžují si na přílišné množství cedulí a ukazatelů. Raději se tedy ptají kolemjdoucích.

Jiní naopak chválí přehlednost. „Některé autobusáky jsou méně přehledné, autobusy stojí všude možně, tady hned víte, kde si máte stoupnout,“ říká starší muž, který ve čtvrteční odpoledne čeká na jeden z dálkových autobusů.

„Podle mě je to v pohodě. Je to tady přehledné, na každém nástupišti vím, kde mám jít,“ doplňuje Lubomír z Klánovic, který si čekání zkracuje pokuřováním na jedné z ramp nástupiště.

V době návštěvy reportéra Seznam Zpráv je každopádně na místě poměrně čisto. Na nejfrekventovanějších místech, jako jsou nástupiště nebo přestupní rampy, lze jen v malém počtu narazit na poházené odpadky. Zdaleka ne všechny stěny jsou pomalované graffiti. Některé naopak zdobí vkusné grafiky s přírodními motivy, které před dvěma lety přinesly Černému mostu potřebné oživení.

Jinde je to ale stále ten starý známý „Čerňák“. Problém s nepořádkem je třeba tradičně v posprejovaném tubusu se schodištěm, před kterým dokonce chybí několik dlažebních kostek. „To je šílený. Měli by vymyslet něco jednoduššího. Pro starší lidi je to na hlavu,“ míní jinak smířlivý Lubomír.

Že je současný terminál zastaralý, ví i odborníci z pražského Institutu plánování a dopravy. „Není to dokonale vymyšlené, na to, jak je to vytížené místo,“ míní Martin Špičák z IPR. Ten vede kancelář REK, která se zabývá koordinací a přípravou stavebních a prostorových úprav.

Upozorňuje například, že vstup na spodní část autobusového nástupiště není bezbariérový. „Problém je také to, že autobusem přijedete do tunelu, kde se drží prach a špína. Není to hezké městské prostředí, je to inženýrská infrastrukturní stavba, která nemyslela tolik na uživatele,“ dodává.

Podle Špičáka se ale v posledních letech Pražské integrované dopravě podařilo zapracovat na tom, aby bylo místo čistější.

„Jsme si vědomi toho, že dopravní terminál Černý Most je již starším a velmi intenzivně využívaným dopravním uzlem a že jeho celkové stavební řešení bude do budoucna vyžadovat komplexnější zásah. Než k němu však dojde, snažíme se společně s dalšími správci a partnery průběžně zvyšovat komfort cestujících, zlepšovat orientaci v prostoru a celkově kultivovat prostředí terminálu,“ uvedl k aktuálnímu stavu mluvčí PID Filip Drápal.

Na místě se podle něj oproti minulosti výrazně častěji uklízí, mezi šestou a dvacátou první hodinou je zde stálá úklidová služba. Jednou týdně na terminálu mimo zimní období probíhá kompletní splach pochozích ploch a jedenkrát za půl roku hloubkové čištění za pomocí vysokotlakého mytí a horké páry. Díky tomu podle Drápala například získala zanedbávaná dlažba svůj původní barevný odstín.

Kromě nového vymalování, osvětlení, elektronických odjezdových panelů, odpadkových košů nebo již zmíněných grafik zde v posledních letech a měsících přibyly také sítě proti holubům, jejichž přítomnost má na čistotu terminálu zásadní dopad. „V tomto ohledu nám bohužel ‚medvědí službu‘ dělají někteří cestující, kteří podporují výskyt holubů na terminálu tím, že je pravidelně krmí,“ uvedl Drápal.

Úpravy potkaly také staré keře, které podle Drápala lidé využívali jako „provizorní veřejné toalety“. Po vzoru prostoru před Hlavním nádražím připravuje PID zavedení venkovního pisoáru. Chystá se také rekonstrukce veřejných toalet.

„Na jaře letošního roku jsme osadili jedno z nejproblematičtějších míst, kam lidé chodili na toaletu, zelení, která zde znemožní vykonávat potřebu a zároveň na podzim letošního roku chystáme doplnění květináčů se zelení a také lavičky na horní lávku nad nástupišti, kde chceme vyzkoušet přeměnit tento nevyužívaný prostor na místo pro krátkodobý pobyt při delším čekání na autobus,“ doplnil Drápal.

PID také připravuje nový navigační systém, který má cestujícím usnadnit orientaci v členitém prostoru terminálu.

I přes dílčí změny je ale podle Špičáka potřeba, aby si areál prošel výraznou proměnou. „Ať to uklidíte sebelíp, tak dojem bude stále spíše negativní. Je to strašně špatně udržovatelný prostor. Třeba makrolonové zastřešení můžete opravovat každý třetí rok, a stejně to začne hnít, takže to působí nevábně,“ upozorňuje.

Už v roce 2022 tak experti z Institutu plánování a rozvoje vytvořili studii na novou podobu terminálu. Ta by měla řešit problémy se špatně odvodněnou konstrukcí mostu či degradujícím materiálem a zastřešením. Terminál by měl být nově jednopodlažní a zcela bezbariérový, autobusy se přesunou na úroveň metra.

„Cílem rekonstrukce je vytvořit atraktivní místo s náměstím, obchody, stromy a dopravním terminálem, které bude příjemné pro obyvatele sídliště, přestupující, nebo také návštěvníky obchodních center v blízkosti terminálu,“ uvedli architekti ve studii.

Koncepční studii revitalizace schválili radní v únoru 2023, od té doby ale leží „v šuplíku“. Na stránkách IPR je dnes napsáno, že rekonstrukce se vzhledem k investičním nákladům a náročnosti procesu přípravy nepředpokládá dříve než v roce 2032.

„Za nás jsme prostřednictvím IPRu splnili dodělání koncepční studie v roce 2022, kterou jsme následně předali gesci dopravy, tedy Zdeňkovi Hřibovi, v této chvíli leží odpovědnost za dořešení na gescích dopravy a rozpočtu,“ uvedl k tomu náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán Petr Hlaváček (STAN).

Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman potvrdil, že aktuálnější informace než ty uvedené na stránkách IPR nyní nejsou. „Záležet bude na finanční náročnosti projektu a také na politické reprezentaci,“ uvedl.