Otázky a odpovědi. O poplatky se svedou další bitvy, povinnost platit nekončí

Poslanci sice v sobotu nad ránem po dramatickém nočním jednání schválili v prvním čtení koaliční návrh na zrušení poplatků České televize a rozhlasu. Povinnost platit poplatky ale hned tak nezmizí. O samotný zákon se ještě svede řada politických bitev, byť s předvídatelným výsledkem.

Předloha zamířila k posouzení do výboru pro média a kulturu. Zamítnutí podpořilo 81 ze 177 přítomných poslanců stejně jako vrácení zákona vládě k přepracování. Opoziční poslanci neuspěli ani s požadavky, aby předlohu posoudilo dalších čtrnáct sněmovních výborů.

Nyní se tedy zákon vydá další parlamentní procedurou. Během té lze znění zákona upravit, nebo případně zcela zamítnout, pokud by poslanci vládní koalice změnili svůj dosavadní názor.

Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na deset podstatných otázek, které celou problematiku provázejí.

Platí se poplatky dál?

Ano, platí. Na této povinnosti se nic nezměnilo. V platnosti je nyní stále poplatek 155 Kč měsíčně za ČT a 55 Kč měsíčně za ČRo.

Do kdy se bude platit?

Až do doby, než bude zákon schválen a vejde v účinnost. S jistotou lze říct, že to nebude od začátku nového roku 2027. Může vejít v platnost v průběhu roku nebo od začátku roku 2028. Samozřejmě za předpokladu, že projde všemi stupni schvalování.

O kolik peněz mají média podle nového zákona přijít?

Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, to je o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně proti současnému stavu.

Jak citelné je pro veřejnoprávní média snížení objemu peněz?

Objem finančních prostředků se podle návrhu zákona má fakticky vrátit do stavu, ve kterém byl pro televizi od roku 2008 a pro rozhlas od roku 2005. Od roku 2008 stouply ceny v souhrnu o více než 80 procent. Hodnota peněz se naproti tomu za stejnou dobu snížila o 45 procent.

Je zrušení poplatků zestátnění?

Status České televize a Českého rozhlasu se nezmění, stále se bude jednat o veřejnoprávní média. Fakticky tedy nejde o „zestátnění“. Podřízení jejich financování státnímu rozpočtu je však více než dnes připoutává ke státní a politické moci. O změně rozpočtu médií by se rozhodovalo změnou zákona stejně jako u poplatků. Na rozdíl od eventuálního snižování poplatků ale může omezení prostředků ze státního rozpočtu jakákoli vláda snáze omlouvat jinými nezbytnými výdaji.

Jaký bude další krok v projednávání?

Zákon je nyní přidělen k projednání do výboru. Ten tak musí učinit za nejméně třicet a nejvýše šedesát dnů. Lhůtu lze i zkrátit, ale to se v tomto případě nestane, protože zkrácení neprojde, pokud nesouhlasí buď dva poslanecké kluby, nebo 50 poslanců (obojí opozice má). V rámci projednávání ve výboru mohou jeho členové vznášet pozměňovací návrhy. To je pro opozici první šance, jak do současné podoby zákona zanést některé změny – například pojistky proti politickému ovlivňování médií, o kterých opoziční politici hovoří. A je to tím pádem také prostor pro první navazující souboj o podobu zákona.

Kde vzplanou další bitvy?

Po projednání ve výboru půjde zákon do tzv. druhého čtení, kdy jej opět projednává Sněmovna a jednotliví poslanci (všichni, nikoli pouze členové výboru pro média) mohou předkládat pozměňovací návrhy nebo návrhy na zamítnutí zákona. Součástí druhého čtení je obecná i podrobná rozprava, kde se dá opět vést politický souboj.

Ve třetím čtení se pak schvalují pozměňovací návrhy a také návrh zákona jako celek (s přijatými pozměňovacími návrhy). Zde je opět rozprava a dá se zde svést další bitva o poplatky a politický vliv na média mezi koalicí a opozicí.

Bude Senát zákon vetovat?

S největší pravděpodobností ano. Opozice má v Senátu drtivou většinu, nebude pro ni žádný problém zákon vetovat a vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. V té je pak potřeba 101 hlasů k přehlasování senátního veta. Koalice ANO, SPD a Motoristů disponuje 108 hlasy.

Bude zákon vetovat prezident?

To zatím není jisté, prezident se dosud k možnému vetu explicitně nevyjádřil. Vyslovil však pochybnosti nad tím, jakým způsobem byl zákon nyní projednáván. Pokud prezident zákon vetuje, může jej Poslanecká sněmovna opět přehlasovat 101 hlasy.

Může opozice uspět se stížností u Ústavního soudu?

Vyloučené to není. Koalice sice postupovala podle nově upraveného jednacího řádu, ale zároveň přitom ohýbala dosavadní zvyklosti (například přestávky na porady jednotlivých klubů). Stejně tak využila institut takzvaného pevného hlasování, který má pomoci překonat obstrukce, ještě před tím, než mohly vůbec nějaké obstrukce skutečně začít. Ústavní soud ovšem bude, jak připomíná například ústavní právník Marek Antoš, posuzovat celou proceduru schvalování zákona, nikoli pouze dění od pátku do sobotního rána. Na Ústavní soud se lze obrátit až poté, co zákon projde celým legislativním procesem, včetně případných vet a jejich přehlasovávání.

Z uvedených odpovědí je patrné, že se o osud koncesionářských poplatků svedou ještě nejméně čtyři bitvy na parlamentní půdě (výbor, druhé a třetí čtení, přehlasování Senátu), možná i více. Pokud ovšem vládní koalice neztratí své odhodlání, má dost sil na to, aby všechny střety ve Sněmovně vyhrála.