V Brně demonstruje dav lidí. „Ty, Andreju, asi máš povolební krizu“

Na půl pátou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii demonstraci do Brna na náměstí Svobody. Shromáždění je reakcí na vládou chystané změny financování České televize a Českého rozhlasu, které podle organizátorů ohrožují nezávislost médií veřejné služby.

Krátce po zahájení se prostranství rozeznělo skandovaným pokřikem Média nedáme.

Na okraji davu postává i dvojice seniorů. Žena se představuje jako Dušana Hráčková. Na stejném náměstí stála i v roce 1969. Tehdy ji zatkli a zavezli do vazební věznice v Bohunicích.

„To byla doba, kdy se nic nedalo dělat. A dneska, když bychom mohli být svobodní, přimykáme k nějakým ruským a proruským haj**ům. Štve nás to,“ stěžuje si s tím, že má strach, že se může utahování znovu opakovat.

A s kritikou nešetří ani ve chvíli, kdy mluví o premiérovi. „I když jsme takový ročník, jaký jsme, jsme absolutně proti Babišovi, proti této vládě. Nic horšího tady snad nebylo.“

Lidé na demonstraci mají české vlajky, jiní transparenty s nápisy jako „Média nedáme“, „Babiš končí tak kope“ či „Média nemají patřit politikům“.

Mnozí na sobě mají taky večerníčkovské čepice vyrobené z novin.

V jedné takové postává Alena Urbanová. „Chtěla jsem vyjádřit nesouhlas s tím, jakým způsobem narychlo včera přijali poslanci zákon v prvním čtení. Bylo to bez veřejné debaty, bez nějaké větší přípravy. Vypadá to skoro jako kdyby věděli, že dělají něco, co se nebude veřejnosti líbit. A chtěli nás prostě všechny obejít. Nemyslím si, že tak důležitý zákon jako změna financování České televize se má přijímat takhle diletantsky a narychlo,“ myslí si.

Poukazuje i na to, že rozpočet obou médií zkrátí o významnou částku. „Pokud Českou televizi zahrnou pod veřejný rozpočet, určitě to nějakým způsobem bude ovlivňovat její fungování, jak ze strany této vlády, tak ze strany těch příštích,“ dodává.

Matěj Gryc chodí na podobné protestní akce pravidelně. Schválení návrhu zákona o veřejnoprávních médiích v prvním čtení ho prý nepřekvapilo. Pozastavuje se ale nad způsobem, jakým se to stalo.

„Dozvěděl jsem se to ještě v noci, sledoval jsem to do rána,“ říká. „Štve mě přístup vlády, která se chová, jako kdyby to tady vlastnila. Pořád jsou to jako volení zástupci lidu, nejsou to majitelé země. A Česká televize je dlouhodobé téma, jsem rád, že mám svobodu a můžu si tady stoupnout,“ dodává.

Akci na náměstí Svobody povolila radnice městské části Brno-střed. „Podle našich odhadů dorazily 4 tisíce lidí,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí radnice Michal Šťastný.

V davu stojí i Lenka Nováková. Vysvětluje, že vystudovala mediální obor, proto účast na tomto typu akce vnímá jako svoji povinnost. „Je důležité bránit demokracii, bránit veřejnoprávní média, které jsou její nedílnou součástí,“ zdůrazňuje. „Nejde jen o samotnou změnu, ale i o to, kdo ji provádí a jak,“ dodává.

Na improvizovaném pódiu se střídají další a další řečníci. „Je okamžik, kdy i hlídací psi demokracie potřebují pomoc. Je to útok na Českou televizi a Česky rozhlas,“ řekl Miloš Šenkýř z brněnského studia rozhlasu a Syndikátu novinářů ČR.

Podobné argumenty používá i Kristián Pospíchal, který na akci dorazil se skupinkou kamarádů. „Ničení veřejnoprávních médií vidíme i v ostatních státech, společně s jejich pádem padá i systém, který je spravuje a poskytuje nezaujaté informace, které jsou potřeba. Jen oligarchové nemůžou vlastnit velká média, která ovlivňují masy,“ myslí si.

Tisíce protestujících rozhýbal taky hudebník Pavel Helan, který spolupracoval na senátní kampani s hejtmanem Janem Grolichem. A přetextoval již všeobecně známý song: „Ty, Andreju, asi máš povolební krizu, tak toužíš zestátnit rozhlas, televizu,“ roztancoval lidi na náměstí.

„Veřejnoprávní média nejsou majetkem vlády, ale nás všech. Jejich financování musí zůstat mimo dosah politiků, kteří by o něm mohli rozhodovat podle toho, jak se jim líbí zpravodajství,“ uvádějí organizátoři.

Výzvu Ruce pryč od médií na podporu ČT a ČRo podepsalo téměř 190 tisíc lidí. Na akci přislíbila účast například ředitelka Hnutí DUHA Zuzana Lenhartová, divadelní režisérka a dramatička Janka Ryšánek Schmiedtová, herec Divadla Husa na provázku Dalibor Buš nebo předseda Sdružení Paměť Jakub Straka.

Zákon převádí financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků na státní rozpočet. Zároveň jim výrazně omezuje peníze. Zatímco letos Česká televize hospodaří s částkou přibližně 6,73 miliardy korun, předloha zákona na příští rok stanovuje 5,74 miliardy. Český rozhlas by měl získat zhruba 2,1 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než z poplatků v tomto roce.

Motoristé čelí kritice za to, že ve vládě změnili názor, do médií veřejné služby původně zasahovat nechtěli. Ministr kultury Oto Klempíř ještě jako kandidát na ministra při svém představení prezidentovi měl na svých podkladech napsáno, že veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou „zlatý grál“.

Teď se strana odvolává na slib zrušení poplatků z programového prohlášení.

Článek aktualizujeme v celém rozsahu.