Frustrovaná Evropa má důvod k naštvání. Protesty se valí napříč kontinentem

Na náměstí českých měst vyhnaly v sobotu tisíce lidí obavy o budoucnost veřejnoprávních médií a plánované zrušení koncesionářských poplatků. Statisíce lidí už týdny vycházejí do ulic také ve Francii, kde se nespokojenost přelévá od podmínek ve školství po vysoké životní náklady.

Klid ale není ani jinde v Evropě. Protestuje se v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Bezprostřední důvody se liší, v požadavcích se ale opakují podobná témata - drahé bydlení a energie, tlak na životní úroveň, stav veřejných služeb a obavy mladých lidí z vlastní budoucnosti.

Spouštěče současných protestních vln jsou v každé zemi jiné a přišly v citlivou dobu.

Evropané mají za sebou několik let rychlého růstu cen, bydlení se zejména ve velkých městech stává stále méně dostupným a domácnosti znovu pociťují tlak dražších energií. Vlády současně kvůli napjatým veřejným financím hledají, kde šetřit – tedy právě ve chvíli, kdy část veřejnosti požaduje více peněz pro školy, veřejné služby, mzdy nebo sociální zabezpečení.

Společným jmenovatelem je vysoká účast mladých lidí, u kterých panuje obava, že ani vzdělání a práce jejich generaci nezajistí životní úroveň a jistoty, které byly dostupnější jejich rodičům.

Jednotlivá hnutí se navíc začala navzájem sledovat a inspirovat. Demonstranti v Itálii ve sloganech odkazují na protesty ve Francii, španělská mobilizace za dostupnější bydlení našla odezvu také v Portugalsku a studentské organizace z různých evropských zemí si vyměňují zkušenosti s organizováním protestů.

Výsledkem není jedna evropská vzpoura, ale několik souběžných vln nespokojenosti. A sobota ukázala, jak rozdílnou podobu mohou mít.

Francouzské studentské protesty našly odezvu v sousední Belgii. V Bruselu se v sobotu znovu sešly stovky převážně mladých demonstrantů, kteří požadují více peněz pro školství, lepší podmínky pro studenty a změny plánovaných reforem. Protestují také proti rozpočtovým škrtům a podle nich nepřiměřeným policejním zásahům při předchozích demonstracích.

Také tentokrát pokojný průběh narušily střety menších skupin s policií. Část demonstrantů se pokusila prorazit policejní kordon, další navršili na ulici sdílená kola a koloběžky a pokusili se je zapálit. Policie odpověděla slzným plynem a pepřovým sprejem, podle belgických médií nasadila také vodní dělo.

Sobotní protest byl podstatně menší než demonstrace z předchozích týdnů. Belgická studentská mobilizace začala na začátku října kvůli rostoucím nákladům na vzdělávání, přeplněným třídám a reformám, které podle studentů mohou zhoršit dostupnost vysokých škol. Postupně se propojila s širšími protesty proti úsporným plánům vlády premiéra Barta De Wevera.

Začátkem října vyšlo při celostátní odborové demonstraci do ulic Bruselu kolem 30 tisíc lidí. Protestovali proti vládním škrtům a připojily se k nim stovky studentů. Už tehdy demonstranti otevřeně přiznávali inspiraci protesty v sousední Francii.

Stovky vojáků a tisíce policistů v sobotu hlídkují také v Miláně. Po zkušenosti z minulého víkendu, kdy část demonstrací přerostla v rabování a střety s policií, nechali obchodníci podobně jako ve Francii zabednit výlohy luxusních butiků. Vláda do města vyslala dalších 500 vojáků. Bezpečnostní opatření doplňují drony a posílené policejní jednotky.

Minulý víkend policie v Miláně zadržela 45 lidí, z toho 34 nezletilých. Premiérka Giorgia Meloniová následně oznámila zpřísnění postihů pro nezletilé pachatele. Ministr obrany Guido Crosetto zároveň zdůraznil, že pravomoci vojáků zůstávají omezené: nově mohou používat plastová pouta, ale pouze v okolí nádraží, a nemají k dispozici pepřové spreje ani tasery.

V sobotu se v Itálii koná několik různých demonstrací. V Římě vyšly do ulic stovky studentů, kteří se chtěli mimo jiné distancovat od násilností minulého týdne. „Drtivá většina mladších generací chce studovat, chce přicházet s návrhy a nechce, aby ji zastupovali ti, kteří zneužívají problémy a potřeby k pustošení celých měst,“ řekl agentuře AP Riccardo Ponzio, předseda pravicového studentského sdružení Azione Universitaria.

Centrem Říma zároveň prochází samostatný protiválečný pochod. Italské protesty tak podobně jako ty francouzské nespojuje jediný požadavek: sahají od cen bydlení a životních nákladů přes školství až po zahraniční politiku.

Podstatně bouřlivější průběh má sobota v albánské metropoli. Pořádková policie v Tiraně použila vodní děla proti demonstrantům, z nichž někteří házeli na bezpečnostní složky předměty. V ulicích podle úřadů hlídkuje zhruba 2500 policistů.

Středoškoláci a vysokoškoláci požadují nižší školné, větší investice do vzdělávání a zásah proti korupci. Jejich protesty se ale mezitím propojily s širším protivládním hnutím požadujícím odstoupení socialistického premiéra Ediho Ramy.

Napětí se stupňuje už déle než týden. Při předchozích střetech demonstranti házeli kameny, světlice, pyrotechniku a zápalné lahve, policie odpovídala slzným plynem, vodními děly a obušky. Protestní náladu přitom několik měsíců živí také odpor proti plánovanému luxusnímu turistickému projektu na albánském pobřeží spojenému s investiční firmou založenou Jaredem Kushnerem.

Rama výzvy k rezignaci odmítá. V sobotu uvedl, že vláda připravuje odpověď na požadavky studentů, a vyzval je k dialogu.

Jinou tvář má sobotní mobilizace ve Španělsku. Centrem Madridu prošly desetitisíce lidí na obranu veřejného důchodového systému. Vládní delegace odhadla účast na 25 tisíc lidí, organizátoři hovoří o 50 tisících.

Demonstranti požadují zachování valorizace penzí podle inflace, vyšší minimální důchody a odmítají případnou privatizaci části systému. Protest přichází pět týdnů před předčasnými parlamentními volbami, v jejichž kampani se budoucnost důchodů stala jedním z hlavních témat.

„Ať vládne kdokoliv, důchody se brání,“ znělo jedno z hesel průvodu.

Důchody ale nejsou jediným zdrojem španělské nespokojenosti. Zemi už celé měsíce provázejí také protesty kvůli nedostupnému bydlení a právům nájemníků. Jedním ze symbolů se stalo zářijové vystěhování 87leté Maricarmen Abascalové z pronajatého madridského bytu. Na náměstí Puerta del Sol následně vznikl protestní stanový tábor.

Obě témata se částečně potkávají v obavách z klesající životní úrovně. „Myslím, že bytová krize mladé lidi probudila,“ řekla agentuře AFP čtyřiašedesátiletá Pilar, která se sobotního pochodu účastnila před odchodem do důchodu.

Bydlení je hlavním tématem také v Portugalsku. V Lisabonu se v sobotu scházejí demonstranti požadující dostupnější byty a větší ochranu nájemníků.

Kritizují především nedávná opatření vlády premiéra Luíse Montenegra, která uvolňují pravidla pro každoroční zvyšování nájemného a usnadňují vystěhování neplatičů. Vláda tvrdí, že změny mají obnovit důvěru pronajímatelů a rozhýbat trh s nájemním bydlením. Odpůrci namítají, že ještě více oslabí postavení nájemníků.