Hlavní obsah
Online

Online: Američané vystavují účet Trumpovi, účast láme rekordy

Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump během mítinku na podporu republikánského kandidáta do Senátu za stát Michigan Mikea Rogerse.

aktualizováno •

Volby ukážou, jak Američané vnímají politiku prezidenta Donalda Trumpa. Kampaň poznamenalo zdražování potravin a paliv v důsledku celní politiky a americko-izraelské války s Íránem.

Článek

To nejdůležitější

Trumpova nepopularita jako faktor voleb

„Říká se, že uprostřed volebního období jsou volby jakýmsi referendem o straně, která je momentálně u moci, tedy jak jsou spokojeni se současným prezidentem,“ vysvětluje analytik Elliott Morris z agregátoru FiftyPlusOne.

Pokud by to tak bylo, tak to není pro republikány dobrá zpráva, protože podpora Donalda Trumpa je momentálně poblíž svého minima (38 %), zatímco v lednu 2025 začínal své druhé prezidentské období na 52% maximu.

Foto: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

​

Trump se navzdory tomu opakovaně snažil na mítincích prezentovat volby do Kongresu jako referendum o jeho osobě.

Že je letos pro republikány spíše přítěží, si přitom uvědomují i republikáni: „Ve volbách prezidentův postup nahrává demokratům, a mohlo by jim to přihrát Sněmovnu,“ varoval už v květnu republikánský stratég Karl Rove. V září to zopakoval: „Čím více dělá Trump z voleb referendum o sobě, tím více nahrává druhé straně.“

Poslední okamžiky kampaně ve fotkách

Foto: Reuters

Mítink na podporu republikánské senátorky za stát Maine Susan Collinsové. Tradiční umírněný hlas uvnitř strany Donalda Trumpa letos čelí nejnáročnějším volbám za téměř 30 let v Senátu.

Foto: Reuters

Abdul El-Sayed (vpravo), člen levicového křídla Demokratické strany, si na poslední mítink v Detroitu přizval muzikanta Commona. V posledních hodinách kampaně se musel vyjadřovat k rozhodnutí jeho soupeřky z primárek Haley Stevensové nečekaně podpořit republikána Mika Rogerse. Stevensová to zdůvodnila zejména El-Sayedovým kritickým postojem vůči Izraeli.

Foto: Reuters

Republikánský kandidát Ken Paxton po sérii skandálů může být politikem, který „předá“ baštu současného konzervatismu Texas do rukou demokratů. V kampani ho silně podpořil prezident Donald Trump, přesto v posledních dnech náskok jeho demokratického soupeře Jamese Talarica v průzkumech mírně rostl.

Foto: Reuters

Demokrat Josh Turek se uchází o senátorský mandát v relativně soutěživém státu Iowa. Ke zvolení mu ale nemusí stačit ani společenská atmosféra nakloněná demokratům, protože čelí nebývale silné republikánské kongresmence Ashley Hinsonové.

Demokraté potřebují k ovládnutí Senátu čtyři křesla

Demokratům v průběhu kampaně narostlo sebevědomí a pomýšlí kromě Sněmovny reprezentantů i na ovládnutí Senátu, kde to ale mají mnohem složitější.

K převzetí horní komory potřebují dosáhnout čistého zisku čtyř republikánských křesel. Těsně před volbami analytici v souvislosti s kláním o kontrolu Senátu mluvili o osmi hlavních rozhodujících státech.

Sedm z nich v současnosti drží republikáni, přičemž zisk jednoho (Severní Karolína) mají demokraté podle průzkumů v podstatě jistý. Demokraté jsou oproti tomu ve větším nebezpečí jen v jednom státě (Michigan), kde ale zároveň patří k mírným favoritům.

Kdy začalo a kdy končí hlasování?

V samotný volební den se ve Spojených státech hlasuje od časného rána. V částech státu Vermont v Nové Anglii smí lidé volit už od 5:00 místního času (11:00 SEČ). O hodinu později se otevřely volební místnosti například v New Yorku, New Jersey, Kentucky nebo Maine. Následují postupně další státy na východním pobřeží USA.

Poslední volební místnosti se zavřou ve středu v 7:00 SEČ na Aljašce na severozápadě více než 340milionové země. Právě tam se letos netradičně rozhoduje také o celkových vítězích voleb, takže čekání na vypovídající výsledky se tentokrát může protáhnout.

Foto: Reuters

Desítky milionů Američanů vyjádřily svůj názor už před volebním dnem během tzv. předčasného hlasování.

Senát a Sněmovna reprezentantů: V čem je rozdíl

Obě komory Kongresu jsou ve Spojených státech rovnocenné v tom smyslu, že jedna nemůže přehlasovat druhou. Pokud každá schválí nějaký zákon v jiné podobě, musí se zvláštní komise dohodnout na finálním znění.

Z pohledu prezidenta se o něco důležitěji může jevit Senát než Sněmovna reprezentantů, protože právě horní komora schvaluje kandidáty na členy kabinetu a další pozice uvnitř administrativy, soudce Nejvyššího soudu a velvyslance. To je pro prezidenta klíčové zejména na začátku jeho volebního období.

Sněmovna reprezentantů má 435 členů, všichni se volí každé dva roky znovu. Zastoupení jednotlivých amerických států odpovídá jejich populaci.

Senát má 100 členů. Každý z 50 států americké federace volí dva. Členové se obměňují podobně jako v Česku – každé dva roky se volí třetina senátorů, vždy na šestileté období. Pokud některý senátor odstoupí dříve, mohou se konat doplňovací volby.

Foto: Shutterstock.com

Senát i Sněmovna reprezentantů sídlí ve washingtonském Kapitolu.

Trump věnoval velkou část posledního projevu jezírku

Poslední veřejný předvolební projev prezident Donald Trump nezvykle situoval před washingtonský Lincolnův památník. Jde o místo, kde se nachází jezírko, jehož rekonstrukci a chybám, ke kterým při ní došlo, šéf Bílého domu věnoval značnou část letošního roku.

Trump v dlouhé úvodní části projevu vysvětloval podrobnosti týkající se renovace jezírka, dokládal je detailními fotografiemi potrubí či spárů mezi žulovými kameny. Mluvil o zkrášlování celé metropole, připomenul třeba plánované zvelebení golfového hřiště ve Washingtonu, kde budou podle něj moci hrát i obyvatelé města, kterým bude poskytnuta sleva.

Foto: Evan Vucci, Reuters

Trump během projevu před Lincolnovým památníkem.

Úterní volby do Kongresu označil za nejdůležitější „v našem životě“, demokratické kandidáty pak považuje za „nejnebezpečnější vůbec“. Opoziční strana podle něj chce zvýšit daně v řádu bilionů dolarů, „otevřít hranici“, aby přes ni proudili migranti, kteří je posléze budou volit, či umožnit zdravotní péči pro transsexuální děti, kterou nazval „transgenderovým mrzačením“.

Mluvil také o válce v Íránu, která ho v očích mnoha voličů poškodila. „Snadno vítězíme proti Íránu,“ prohlásil. Írán podle něj již nemá žádné námořnictvo ani protivzdušnou obranu a chce dosáhnout dohody. „Mohlo by k tomu dojít,“ dodal prezident.

V předčasném hlasování volil rekordní počet lidí

Američané měli i tentokrát možnost odevzdat svůj hlas v tzv. předčasném hlasování. Letošní účast v mnoha státech překonala rekordy z předchozích midterms, např. v Severní Karolíně, Texasu nebo Georgii.

Svůj hlas už před volebním dnem odevzdalo přes 54 milionů voličů, při předchozích volbách konaných uprostřed prezidentského mandátu v roce 2022 to bylo celkově necelých 46 milionů lidí.

Foto: Reuters

Voliči při předčasném hlasování v okrese Cuyahoga ve státě Ohio.

Ceny nafty jako rozhodující faktor voleb

V obří oprýskané nádrži o objemu deseti tisíc galonů má Nathan Staab zhruba šest tisíc galonů dieselu. Nádrž takto naplnil, protože se obával růstu cen paliva, které je pro farmáře životně důležité. Pohání traktory, kombajny či překládací a nákladní vozy.

Měl správné tušení. Cena za naftu i benzin opravdu vystřelila a i v Kansasu se na většině míst drží nad rekordní hranicí šesti dolarů za galon.

Podobně zdražilo hnojivo, jako třeba fosfáty. Ty tady aplikují na pšenici, jež se nejvíce kultivuje z celých USA právě v Kansasu. Podražilo také osivo, semena či chemikálie.

Nathan Staab odhaduje, že jeho náklady letos v porovnání s minulým rokem vzrostly zhruba o 30 procent. Podobnou sumu lze slyšet i od dalších farmářů po celém státě. I proto se zde mluví o politickém posunu k demokratům. Mnozí tu vůči republikánům zahořkli.

Z Kansasu, tradičně jasně republikánského státu, se tak stalo nečekané kolbiště letošních senátních voleb. I zdejší výsledek určí, o kolik komplikovanější vládnutí bude mít Donald Trump v druhé polovině svého volebního období.

Foto: Petr Cikhart

Nathan Staab před nádrží, kam dokázal dostat na šest tisíc galonů nafty.

„Upřímně řečeno, s blížícími se volbami a vzhledem k tomu, co všechno se děje, to pro Republikánskou stranu nevypadá vůbec dobře,“ říká Nathan, který vždy volil konzervativce a především potom Donalda Trumpa. Teď zvažuje demokraty.

Když ale dojde na Trumpa, nepustí se do žádné tvrdé kritiky, nenechá se unést výlevy hněvu. Nathan nabízí pohled člověka, který přišel o svůj idol a těžko si to připouští.

„No, já… nevím, jak to přesně vyjádřit. Trump se po svém nástupu do úřadu, řekl bych, že z celé řady našich posledních prezidentů, ukázal být jako ten, kdo byl pro zemědělce nejlepší. Ale spousta věcí, které letos udělal, měla na farmáře… jak bych to pojmenoval… no, měla na ně negativní dopady,“ dostane ze sebe po dlouhém přemítání a pečlivém výběru slov.

Jak to vidí další farmáři z Kansasu:

O co v těchto volbách jde?

Volby uprostřed volebního období většiny amerických prezidentů, zvané midterms, dopadají zpravidla špatně pro vládnoucí stranu. Potkalo to George Bushe, Baracka Obamu, Joea Bidena i Donalda Trumpa během jeho prvního mandátu.

I proto – a průzkumy to potvrzují – se už dlouho čeká, že demokraté se po hlasování 3. listopadu ujmou kontroly nad dolní komorou Kongresu – Sněmovnou reprezentantů. Otázkou tak spíš je, jak velkou převahu získají.

Situace v Senátu je složitější. Papírově to dlouho vypadalo, že republikáni by mohli Trumpovu nepopularitu přečkat, protože teď mají většinu 53 senátorů proti 47 demokratickým. Navíc se letos volí hlavně ve státech, které jsou jim tradičně nakloněny.

Pak ale přišlo zdražování a válka s Íránem. A demokraté si začali dělat naděje na vítězství v několika obvykle republikánských státech, jako jsou Texas, Kansas nebo Aljaška. Neznamená to, že tam nakonec zvítězí a většinu v Senátu získají, protože průzkumy tam byly stále těsné. Ale už to je varování: Za normální situace by těsné být neměly.

Reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler přímo ve Spojených státech pozoroval, jak se v důsledku Trumpovy politiky od republikánů odklánějí i jejich skalní příznivci. Přečtěte si jeho reportáž z farem v Kansasu:

Načítám