Hlavní obsah

Prvních 100 dní demokratů. Co chtějí změnit, když Trumpovi vezmou Kongres

Foto: Reuters

Lídr demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries hovoří s novináři v americkém Kapitolu ve Washingtonu, 30. září 2026.

Chtějí snížit životní náklady, změnit pravidla zdravotního pojištění a vyšetřovat Trumpovu administrativu. Co ale mohou demokraté skutečně prosadit, pokud získají většinu v americké Sněmovně reprezentantů?

Článek

Demokraté se připravují na možnost, že po listopadových volbách převezmou kontrolu nad americkou Sněmovnou reprezentantů.

Pokud uspějí, chtějí během prvních 100 dní prosazovat změny ve zdravotnictví, snižovat životní náklady a zahájit rozsáhlá vyšetřování administrativy Donalda Trumpa. S prvními kroky přitom hodlají začít dokonce už během prvních 100 hodin nového Kongresu.

Plán, který připravuje vedení demokratů v čele s Hakeemem Jeffriesem, zahrnuje také snahu zvrátit Trumpova cla, omezit americké vojenské operace proti Íránu a posílit kontrolu Bílého domu ze strany zákonodárců. Republikáni naopak demokratické návrhy kritizují jako příliš levicové a prosazují pokračování vlastní daňové a rozpočtové politiky.

Mezi předvolebními sliby a jejich uskutečněním ale stojí několik překážek. I kdyby demokraté získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, k prosazení většiny legislativních změn by potřebovali také podporu Senátu a podpis prezidenta. Některé z plánovaných kroků však mohou podniknout i bez nich.

Seznam Zprávy shrnují, co demokraté plánují během prvních 100 dní po případném převzetí Sněmovny reprezentantů a jaké překážky jim mohou stát v cestě.

1. Levnější pojištění a pomoc chudším

Jednou z hlavních priorit demokratů je obnovení daňových úlev na zdravotní pojištění v rámci programu Obamacare. Ty pomáhají Američanům snížit cenu pojistného. Zvýšené úlevy vypršely na konci loňského roku, což mnoha domácnostem pojištění zdražilo. Podle analýzy organizace KFF někteří lidé kvůli vyšším cenám přešli na levnější pojistky, u nichž však musí více platit za samotnou léčbu.

Demokraté chtějí také zvrátit škrty v programu Medicaid, který zajišťuje zdravotní péči především lidem s nízkými příjmy. Republikánská reforma zpřísňuje podmínky pro část jeho příjemců, mimo jiné prostřednictvím pracovních požadavků. Podle propočtů Kongresového rozpočtového úřadu by kvůli změnám mohly v příštích letech přijít o zdravotní pojištění miliony Američanů.

„Budeme bojovat za zvrácení škrtů v Medicaidu a prodloužení daňových úlev v rámci Obamacare,“ prohlásil v říjnu lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries.

2. Levnější bydlení, potraviny a energie

Demokraté slibují opatření ke snížení výdajů amerických domácností za bydlení, potraviny, energie nebo péči o děti. Pro jednotlivé oblasti vytvořili pracovní skupiny, v nichž spolupracují zástupci umírněného i progresivního křídla strany. Konkrétní legislativní návrhy zatím připravují.

Reagují tím na nespokojenost Američanů s vysokými cenami. Jak upozorňuje The Washington Post, spotřebitelské ceny ve Spojených státech od začátku pandemie vzrostly přibližně o 30 procent. K dalšímu zdražování podle ekonomů přispívají mimo jiné Trumpova cla a dopady války s Íránem na ceny energií. Zatím však není jasné, jak rychle by plánovaná demokratická opatření mohla domácnostem skutečně ulevit.

3. Trumpova cla a válka s Íránem

Po případném převzetí Sněmovny reprezentantů chtějí demokraté hlasovat o zrušení cel zavedených Donaldem Trumpem. Podle nich přispívají ke zdražování zboží a zatěžují americké domácnosti. Cla však prezident obhajuje jako nástroj na ochranu amerického průmyslu a domácích pracovních míst.

Další prioritou je omezení amerických vojenských operací proti Íránu. Demokraté požadují větší kontrolu Kongresu nad rozhodováním o pokračování konfliktu a argumentují mimo jiné jeho ekonomickými dopady, zejména růstem cen energií.

4. Vyšetřování Trumpovy administrativy

Demokraté plánují také vyšetřování možných střetů zájmů a podezření z korupce týkajících se Trumpa, jeho rodiny i dalších představitelů administrativy. Zaměřit se chtějí mimo jiné na prezidentovy kryptoměnové projekty, zahraniční obchodní vazby jeho rodiny či nakládání s dokumenty souvisejícími s Jeffreym Epsteinem. Vedení strany už pověřilo své zástupce ve sněmovních výborech pro dohled a justici přípravou vyšetřování.

Pokud demokraté získají většinu, budou moci pořádat slyšení, předvolávat svědky a požadovat dokumenty, aniž by k zahájení těchto kroků potřebovali souhlas Senátu či prezidenta.

Ve hře zůstává také možnost impeachmentu, tedy ústavní žaloby na prezidenta. Lídr demokratů Hakeem Jeffries ji zatím nevyloučil, ale ani nepotvrdil, že by ji strana chtěla prosazovat. Samotné schválení žaloby ve Sněmovně by však Trumpovo odvolání neznamenalo. O případném sesazení prezidenta rozhoduje Senát dvoutřetinovou většinou.

Co může demokratům stát v cestě?

Případné vítězství ve Sněmovně reprezentantů demokratům samo o sobě nezaručí, že svůj plán uskuteční. K prosazení většiny zákonů by potřebovali také podporu Senátu a podpis prezidenta, který může návrhy vetovat. Vyšetřování jeho administrativy však mohou zahajovat i bez souhlasu dalších politických institucí.

Další zkouškou bude jednota samotných demokratů. Strana sdružuje umírněné i progresivní politiky, kteří se neshodnou na všech prioritách. Případná sněmovní většina tak ještě nebude znamenat shodu na konkrétních zákonech.

„Protilékem je dosahovat výsledků,“ řekla agentuře AP demokratická kongresmanka Nikki Budzinskiová. Podle ní chce strana voličům ukázat, že demokraté dokážou vládnout.

Midterms 2026

Volby do Kongresu USA (midterms) se konají v úterý 3. listopadu 2026. Volí se v nich všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Mírnými favority v boji o Sněmovnu jsou demokraté. Rostou i jejich šance v Senátu, kde potřebují republikánům vzít „jen“ čtyři křesla. Výsledek může ovlivnit sílu mandátu prezidenta Donalda Trumpa a mohl by mu hrozit i impeachment.

Doporučované