Trumpisté se bojí „krvavé lázně“: Osm volebních klání, která rozhodnou

Zdražování. To je hlavní téma kampaně před volbami do americké Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, které se konají 3. listopadu.

Jde zejména o potraviny, které podle amerického statistického úřadu za poslední rok zdražily o 1,8 procenta. A o paliva, obzvlášť naftu, jejíž cena se u čerpacích stanic v USA po americké a izraelské válce proti Íránu téměř zdvojnásobila.

To se odráží i v rekordně nízké popularitě prezidenta Donalda Trumpa, podle nedávného průzkumu agentur Reuters/Ipsos dosahuje pouhých 31 procent.

„Pokud demokraté získají Sněmovnu a Senát, nebude to díky jejich levicovým šíleným kandidátům, ale kvůli lidem, kteří jsou naštvaní z cen benzinu, a chápu to,“ řekl otevřeně republikánský senátor Bernie Moreno.

„Bojujeme o přežití,“ přiznal na uzavřeném jednání senátor Tim Scott, který má na starosti republikánskou senátní kampaň. Od konzervativců zaznívají i slova jako „krvavá lázeň“ a „historické ztráty“, mluví o „Trumpovi, který nás stahuje ke dnu“, nebo nevylučují, že je „zasáhne asteroid a stranu vymaže“.

Se ztrátou Sněmovny reprezentantů strana víceméně počítá už delší dobu. V Senátu ale dlouho vyhlížela vítězství, protože teď republikáni drží relativně silnou většinu 53 senátorů ku 47 demokratickým a letošní senátní mapa je vůči nim příznivá - volí se častěji ve stabilně konzervativních státech.

Jenže to se změnilo. Další a další průzkumy už několik měsíců naznačují, že demokraté svádějí těsné souboje s republikány i tam, kde by volby vůbec těsné být neměly. A v mnoha z nich mají dokonce mírný náskok. Průzkumy se můžou mýlit, ale v letech, kdy Američané nevolí prezidenta, bývají zpravidla spolehlivější.

K ovládnutí Senátu demokraté potřebují čistý zisk nejméně čtyř dosud republikánských křesel. Pokud by přebrali jen tři, v komoře by to byla remíza 50:50, ale v případě rovnosti hlasů má právo o výsledku rozhodnout viceprezident, což je v současnosti republikán J. D. Vance.

Pokud by republikáni ztratili dokonce obě komory Kongresu, výrazně by to zkomplikovalo druhou polovinu Trumpova mandátu. Prezident by jen těžko prosadil jakýkoli spornější zákon nebo by se mu zkomplikovalo jmenování soudců či ministrů. Vyloučit se nedá ani další pokus o Trumpův impeachment, čili o jeho sesazení.

Seznam Zprávy rozebírají situaci v osmi nejsledovanějších státech, kde se rozhodne o senátní většině. V sedmi z těchto křesel dosud sedí republikáni.

Je to stát, který mají téměř vždycky na dosah, ale nikdy tam nevyhrávají. Pokud se nejmenují Barack Obama a zrovna nevstupují do Bílého domu po nejvýraznějším prezidentském vítězství v tomto století.

Ano, demokraté v celostátních federálních volbách v Severní Karolíně triumfovali naposledy v roce 2008.

Tentokrát se to nejspíš změní a podle předvolebních průzkumů to ani nebude těsné. Počítají s tím i republikáni, kteří začátkem října výrazně omezili v tomto státě výdaje na reklamu a přesunuli je tam, kde ještě mají šanci ubránit pozice.

Za demokratickým „zázrakem“ v Severní Karolíně stojí hlavně jméno jejich kandidáta. Bývalý guvernér Roy Cooper si i přes desítky let nepřetržité přítomnosti v místní politice zachoval vysokou popularitu.

Jasným favoritem byl podle průzkumů dávno předtím, než republikánům začala výrazně škodit Trumpova politika. Vede tak dlouho a tak výrazně, že i někteří demokraté zapomínají, že také v Severní Karolíně jim jde o senátní většinu.

„Je jako náš hvězdný sportovec, kterému nikdo nevěnuje pozornost,“ přiznala pro agenturu Reuters analytička Neera Tandenová, šéfka think-tanku Center for American Progress napojeného na demokraty.

Cooper v kampani hodně mluví o rostoucích životních nákladech. „Lidé by si neměli vybírat mezi tím, jestli půjdou k lékaři, nebo budou mít jídlo na stole,“ řekl na jednom z mítinků. Na rozdíl od jiných demokratů ale neprosazuje univerzální zdravotní pojištění.

„Republikáni teď trpí nedostatkem důvěry v otázce ekonomiky a (Michael) Whatley nedokázal tu důvěru obnovit,“ prohlásil pro Reuters republikánský politický stratég Paul Shumaker. Whatley je Cooperův protikandidát.

Podobný příběh mimořádně šťastného výběru kandidáta na straně demokratů ztělesňuje Mary Peltola. Než oznámila kandidaturu, analytici vnímali senátní křeslo na Aljašce jako jasně republikánské, teď už ho někteří přesunuli dokonce do škatulky „spíše demokratické“. Přesto Peltola nemá vítězství takřka v kapse jako Cooper.

„Aljaška je trochu specifická, a stejně tak i demokratická kandidátka,“ podotkl pro Seznam Zprávy amerikanista Jiří Pondělíček z University of New York Prague.

„Peltola je v mnoha věcech konzervativnější nebo se vymyká. Byla jediným demokratickým kandidátem, kterého podpořila Národní asociace držitelů zbraní, protože má kladný vztah ke zbraním, když říká, že to je součást americké kultury,“ upozornil Pondělíček.

V její prospěch mluví volební historie. Před čtyřmi lety se stala první demokratkou po půl století (a také první původní obyvatelkou Aljašky), která za tento stát zasedla ve Sněmovně reprezentantů. O dva roky později křeslo zase ztratila, ale tehdy byly celkové nálady spíše na straně republikánů a vítězného Trumpa.

Přesvědčivý výkon předvedla v letošních primárkách, v nichž se na Aljašce na rozdíl od většiny dalších států střetávají kandidáti všech stran. Peltola už v nich porazila dosavadního republikánského senátora Dana Sullivana, byť to neznamená, že se to musí v listopadu opakovat.

Nerozhodnost aljašského klání dokládá i fakt, že Sullivana v kampani osobně podpořil Trump. Prezidenti přitom do tohoto odlehlého státu obvykle přesvědčovat voliče nejezdí.

„Udělal jsem pro tento stát víc, než pro jakýkoli jiný stát unie,“ prohlásil Trump a připomněl své snahy přilákat investice z Asie a úsilí podpořit místní ropný průmysl, což je i Sullivanovo téma.

Republikánům ale v zemědělské Aljašce ještě víc než jinde škodí vysoké ceny pohonných hmot, uznává bývalá ředitelka republikánské komunikace v tomto státě Suzanne Downingová. Odcházejí jim hlavně mužští voliči. „Mají rádi Trumpa, ale mají pocit, že je zklamal,“ řekla.

To senátorka Susan Collinsová zase platí za republikánský fenomén. Zastupuje stát, který jinak na federální úrovni volí demokraty, ale ona se tomu už léta vymyká. Sílu ukázala před šesti lety, kdy navzdory většině průzkumů demokratickou soupeřku poměrně s přehledem porazila.

V čem tkví její tajemství? Je to partajní rebelka, na poměry Republikánské strany liberální, například hájí právo Američanek na interrupce. A také má pověst političky, která umí „doručit domů“ peníze. V Senátu léta zajišťuje finance pro nejrůznější projekty v Maine.

Jenže první část její pověsti se trochu rozpadá. Podle analýzy nestranické společnosti CQ Roll Call loni podpořila Trumpovy postoje v 94,6 % sledovaných senátních hlasování. Během jeho prvního funkčního období s ním hlasovala přibližně v 90 % případů.

Letošní volby jsou hodně právě o vztahu k Trumpovi.

Collinsová se proto v televizní debatě se svým demokratickým vyzyvatelem Troyem Jacksonem znovu snažila distancovat od prezidentovy politiky. Zdůraznila, že byla hlasitou odpůrkyní cel na zboží z Kanady, se kterou Maine sousedí a čile obchoduje.

„Byla jsem úspěšná a dostala jsem beton, celulózu a posypovou sůl z celního seznamu,“ připomněla senátorka. „Nemůžeme jíst posypovou sůl,“ kontroval její soupeř s tím, že spousta položek clům stále podléhá.

Jackson jí vyčetl i to, že ve výboru podpořila škrty ve zdravotnictví, aby pak ve finále hlasovala proti. „Senátorka Collinsová je jako žhář, který pomohl založit požár a pak žádá uznání za to, že přinesla hrnek vody, aby ho uhasil,“ prohlásil.

Jacksonovi škodí jeho výbušná povaha, která je v ostrém kontrastu s uměřenou Collinsovou. Jako předseda senátu státu Maine prý často křičel nebo bouchal do stolu. Republikáni mu po jedné z debat vyčetli, když na Collinsovou rozčíleně vykřikl: „Zmlkni.“

Navíc v politice začínal jako republikán a vystupoval proti interrupcím nebo sňatkům osob stejného pohlaví.

Senátní klání v Ohiu má pro republikány zvláštní symbolický význam. Letos by se tam vůbec nevolilo, kdyby se předchozí senátor J. D. Vance nestal viceprezidentem. Stranické barvy tak hájí Jon Husted, který byl do funkce jmenován a v kampani proto úplně nemá tradiční výhodu úřadujícího senátora.

Za jeho zvolení na jednom z mítinků svérázným způsobem orodoval Trump. „Nedělám to s muži často. Zkoumal jsem jeho zadek, pak jsem se podíval na jeho ramena,“ prohlásil a zmínil i chodidla, ruce a čelist. „Pak jsem ho poplácal po rameni, a to bylo jako kus oceli. Dodnes se z toho vzpamatovávám,“ dodal.

Hustedův soupeř Sherrod Brown už 18 let senátorem za tento stát byl, než ho před dvěma roky srazila republikánská vlna.

V Ohiu jde o známé jméno, někteří analytici dokonce napůl žertují, že voliči budou právě jeho považovat za úřadujícího senátora, protože naposledy nezaregistrovali jeho prohru. Přispět k tomu může i Hustedova kampaň, která demokrata občas označuje jako „senátora Browna“.

Kromě minulosti Brown sází na odpor vůči datovým centrům a Trumpově politice. I pro Ohio je Kanada největším obchodním partnerem. Ve státě se mimo jiné montují části do automobilů kanadských firem. Brown byl v minulosti u dělnických profesí populární.

Proti Brownovu návratu do Senátu hrají zejména dlouhodobé politické trendy. Ohio bývalo jedním z nejvýznamnějších států, které měly rozhodující slovo v prezidentských volbách. V trumpovské éře se ale posunulo silně doprava.

Jestliže předchozí čtvery zmíněné volby píší příběhy nezvykle silných kandidátů v pro ně nepříznivém prostředí, Texas vypadá jako případ, kde může slabý kandidát připravit stranu o dlouholetou baštu.

Republikán Ken Paxton má pověst muže s radikálními názory, ale především ho provází několik korupčních skandálů. Texaská Sněmovna reprezentantů (pod kontrolou republikánů) ho v roce 2023 dokonce odvolala z funkce nejvyššího státního zástupce Texasu. Ve funkci zůstal jen díky těsnému hlasování v tamním senátu.

Politik, který se hlásí ke konzervativnímu výkladu křesťanství, má také složitý osobní život. Jeho manželka Angela Paxtonová, členka texaského senátu, loni podala žádost o rozvod z „biblických důvodů“, což údajně znamenalo, že měl mimomanželský poměr.

Paxtonová začátkem října natočila klip, v němž Paxtona ve volbách fakticky podpořila a varovala před hrozbou ze strany demokratů. Jméno svého manžela ale nevyslovila.

Někteří prominentní republikáni se od Paxtona odklonili, včetně dcery a bratra exprezidenta George Bushe mladšího, strana sype do Texasu další a další peníze a do kampaně povolala i šéfa Bílého domu. I Trump se ale o výsledek bojí a prohlásil, že kandidát „dokáže být osina v zadku“, byť právě díky němu Paxton prošel primárkami.

„Jsou to nejtěsnější volby, které jsme v tomto státě viděli za třicet let,“ pojmenoval pro list The Guardian důsledek Paxtonových problémů politolog James Henson z Texas Politics Project.

Svůj podíl na tom má ale i demokratický kandidát James Talarico. Strana v něm po letech našla politika, který dokáže mluvit i ke konzervativním voličům v Texasu: jako absolvent presbyteriánského semináře často zmiňuje Ježíše Krista a náboženství.

Talarico je ale zastáncem progresivistického výkladu křesťanské víry, což mu zase může v části Texasu škodit. Na rozdíl od některých křesťanských konzervativců také jasně podporuje odluku státu a náboženství, například se ostře vymezil vůči plánu republikánů zavést do škol povinné studium Bible.

Republikáni Texas někdy vnímají za vzor amerického konzervatismu 21. století. Jeho ztráta by pro ně tedy byla silnou ránou, politický reportér agentury Bloomberg Jonathan Tamari tento scénář dokonce popsal jako „seizmický otřes“.

Trumpova cla a zvyšující se ceny paliv a také hnojiv kvůli válce v Íránu zasáhly Iowu coby silně zemědělský stát obzvlášť výrazně. A místní farmáři to také právě prezidentovi kladou za vinu.

Když Trump minulý týden do Iowy přijel podpořit republikány v kampani, dva kongresmani, kteří těžce bojují za znovuzvolení, se s ním pro jistotu ani neukázali. Kandidátka na senátorku Ashley Hinsonová se sice nechala od prezidenta podpořit, ale jinak si od něj drží určitý odstup.

Veřejně kritizuje válku v Íránu, vyzvala k jejímu „okamžitému konci“ a přímo ji spojila s rostoucími cenami. Na druhou stranu v Kongresu několikrát hlasovala proti rezolucím vyzývajícím prezidenta, aby válku ukončil.

Tato strategie jí vcelku vychází. Iowa, donedávna tradiční kolbiště v prezidentských volbách, je v posledních letech silně republikánská. Pro Trumpa před dvěma lety hlasovala stejným rozdílem jako Texas nebo Aljaška, kde mají letos v senátních duelech mírně navrch demokraté.

Hinsonová ale v tom svém velmi těsně vede. A to ve chvíli, kdy v sondážích pro zdejší guvernérské volby naopak poměrně s přehledem vede demokrat.

Za demokraty se do Senátu chce dostat dvojnásobný zlatý paralympijský medailista v basketbalu Josh Turek. Ten se ostře vymezuje vůči Trumpově politice, ale zároveň se snaží dávat najevo ochotu překlenovat stranické rozdíly, když například odmítá další pokus o Trumpovo ústavní odvolání, tzv. impeachment.

Deník The Washington Post jeho postoj charakterizoval jako: proti Trumpově programu, ale ne proti Trumpovi. Turek řekl třeba, že s ním je ochoten spolupracovat při řešení imigrace.

Kansas je papírově ještě konzervativnější než Iowa: demokrata si místní do Senátu nezvolili od roku 1932. Přesto je na tom republikánský senátor Roger Marshall v průzkumech ještě o ždibec hůř než Hinsonová.

I tady můžou rozhodnout zemědělci a jejich postoj k Trumpovi. „On (prezident) je jako špatné počasí, je tornádo. Zklamal mě,“ podělil se o své pocity v rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv farmář Mitch Mayer.

Marshall se v otázce zdražování paliv drží postoje prezidenta. „Skutečný problém s cenou nafty číslo jedna je válka na Ukrajině, kvůli ní šla produkce nafty dolů,“ řekl v nedávné televizní debatě. Zároveň ale kritizoval Trumpa za dohodu o nákupu paliva z Ruska.

Od šéfa Bílého domu se distancuje i v otázce protiimigračních zátahů agentů z ICE, i když boj proti přistěhovalcům podporuje, nebo výjimek z cel na hovězí, která zasáhla právě kansaské farmáře.

Do kampaně vtahuje také kulturní války. „Chcete, aby váš syn ráno odešel do školy a vrátil se domů jako dívka? Adam Hamilton tyto děsivé operace na změnu pohlaví podporuje,“ řekl během jednoho z mítinků o svém demokratickém soupeři.

Hamilton přitom není demokratickým liberálem. Je to pastor a zakladatel největšího metodistického kostela v USA, kam na své bohoslužby láká tisíce lidí. Donedávna býval republikán. „(Demokratům) jde o zájmy chudých lidí, dětí, seniorů, o vzdělávání, zdravotní péči,“ vysvětluje své přeběhlictví.

Od celostátního vedení si drží odstup. Slibuje, že na senátního lídra nepodpoří dosavadního předáka Chucka Schumera, tradičního strašáka republikánů. A podle informací CNN také odmítl podporu v kampani od jiného úřadujícího demokratického senátora.

Vedení Demokratické strany si přálo jinou kandidátku, přesto v primárkách těsně vyhrál progresivista Abdul El-Sayed. V průzkumech si udržuje sice stabilní, ale velmi malý náskok a republikáni cítí jeho slabost, a tak do Michiganu investují hodně peněz. Výhrady vůči němu mají například černošští voliči, kteří jsou pro demokraty zásadní.

Pokud by El-Sayed uspěl, stal by se prvním muslimským členem Senátu USA. A právě na jeho víru republikáni v kampani také často útočí. Prezident Trump ho označil za džihádistu, další republikáni za hrozbu pro národní bezpečnost, jeho soupeř Mike Rogers jeho příbuzné podezírá z podpory terorismu.

El-Sayedova poloviční sestra tvrdí, že jejich biologická matka byla v 70. letech v Egyptě aktivní v Muslimském bratrstvu. Politika ale od tří let vychovával otec a jeho druhá žena na předměstí Detroitu.

El-Sayed se opakovaně od spojení s islamistickými silami distancoval, slibuje obhajobu demokracie a ústavy. Rogers mu to nevěří: „Pokud půjdete do Senátu Spojených států, potřebujeme vědět: Jste pro Ameriku, nebo jste pro tyto teroristické skupiny v zámoří?“ prohlásil při nedávné televizní debatě.

Kromě toho se i v Michiganu řeší známá témata - i tento stát poškodila cla vůči Kanadě, kandidáti se přou o rostoucí ceny potravin a paliv, zdravotní pojištění, budoucnost umělé inteligence nebo válku v Íránu.

El-Sayedovou výhodou je, že ani Rogers, bývalý agent FBI, není silným kandidátem. Do Senátu kandidoval už před dvěma lety a prohrál, přestože Trump ve stejný den v Michiganu v prezidentských volbách zvítězil.