Článek
Soudce Městského soudu v Praze dokončil už třetí rozsudek v kauze Čapí hnízdo. A ačkoli podle pokynů odvolací instance musel vynést odsuzující verdikt, v několika bodech připomněl svůj postoj, že europoslankyně Jana Nagyová a potažmo premiér Andrej Babiš nic trestného nespáchali.
V písemném vyhotovení verdiktu čítajícím přes 150 stran, shrnul svůj názor, že Nagyová (ani Babiš) nespáchali dotační podvod, do několika konkrétních bodů.
Jednak podle něho důkazy nevyloučily, že Babišovi příbuzní - manželka Monika a dcera Adriana Bobeková - chtěly na Farmě Čapí hnízdo podnikat.
Dále se podle Šotta jednoznačně neprokázalo, že došlo k účelovému vyčlenění firmy z holdingu Agrofert jen proto, aby následně získala evropskou dotaci ve výši necelých padesáti milionů korun na stavbu středočeského multifunkčního areálu.
Navíc - jak Jan Šott dále napsal - výpovědi obžalovaných Babiše a Nagyové potvrzoval ve své svědecké výpovědi také stavební technik Jan Bareš. V případě Nagyové pak ještě zmínil, že nevěděla, kdo skutečně společnost Farma Čapí hnízdo vlastní, a ani to, že syn premiéra Andrej Babiš mladší neměl o podnikání žádný zájem.
„Z uvedených důvodů Městský soud uzavřel, že nebylo mimo důvodnou pochybnost prokázáno, že se obžalovaní dopustili projednávané trestné činnosti,“ popsal Šott v rozsudku, který Seznam Zprávy získaly.
Případ premiéra Andreje Babiše byl vyloučen do samotného řízení, protože ho poslanci po loňských sněmovních volbách odmítli vydat k trestnímu stíhání.
Takže nyní na lavici obžalovaných usedla jen Jana Nagyová. A soudce ji na rozdíl od předešlých dvou případů odsoudil k podmíněnému trestu a zaplacení peněžitého trestu 500 tisíc korun za to, že se dopustila dotačního podvodu.
Jan Šott také vysvětlil, proč navzdory svým názorům, vynesl odsuzující verdikt podle vrchního soudu.
„Neslučitelnost závěrů obou soudů, jakkoli zásadní, soud prvního stupně nemůže řešit nerespektováním závazných pokynů odvolacího soudu,“ napsal Šott. „Takový postup by představoval vědomé porušování povinností soudu, navíc by vzhledem k jednoznačně vyjádřenému postoji Vrchního soudu v Praze vedl pouze k dalšímu neúčelnému prodlužování řízení,“ doplnil.
Jana Nagyová se po vyhlášení rozsudku odvolala, případ tak nyní znovu posoudí vrchní soud a je pravděpodobné, že bude Nagyová odsouzena pravomocně. Šott připomněl, že se poté bude moci europoslankyně ještě obrátit na Nejvyšší soud a také Ústavní soud.
U nich se podle Šotta teprve ukáže, zda měl v tomto případě pravdu on, nebo odvolací instance. „Příslušné soudy nepochybně i s ohledem na argumentaci obžalované náležitě a zodpovědně posoudí, zda skutečně zdejší soud aplikoval zásadu presumpce neviny nepřijatelně extenzivně, jak vyplývá z velmi důrazných formulací užitých opakovaně v odůvodnění rozhodnutí odvolací soudu,“ napsal Šott.
Obžalovaná Nagyová ve své závěrečné řeči postoj vrchního soudu kritizovala. Například na jeho argumentaci, že Farma Čapí hnízdo byla firma vytvořená účelově, reagovala slovy, že „se tento odstavec nedá číst, aby člověk nezešílel nebo neskočil do zdi“.
Odvolací soud přitom také zmínil, že myšlenka vybudování Čapího hnízda zcela nepochybně vzešla od Andreje Babiše. A když se objevila možnost čerpat dotaci, pokusili se ji Nagyová a Babiš získat. Vrchní soud navíc neuvěřil ani slovům Babiše, že předal Farmu Čapí hnízdo dětem, aby si vyzkoušely podnikání.
Deset let vyšetřování a soudů v kauze Čapí hnízdo
- V březnu 2016 Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí, uvedl, že majitelem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo byly dvě jeho děti a bratr jeho manželky Moniky, Martin Herodes.
- V srpnu 2017 obdržela Poslanecká sněmovna první žádost o vydání Andreje Babiše i tehdejšího poslance ANO Jaroslava Faltýnka. 6. září 2017 hlasovala pro jejich vydání, na začátku října 2017 si obvinění převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Původně bylo obviněno celkem 11 lidí.
