Článek
Jako bývalý tajný agent CIA chtěl vydat knihu, která by zpravodajskou službu podrobila kritice. Někdejší důstojník pod pseudonymem Sam R. Oyken uspěl až po dvanácti letech odporu kontrolorů a soudních jednání.
Román s názvem The Pickle Factory (Výraz The Pickle Factory se dříve používal jako neformální přezdívka CIA - pozn. red.) vyšel koncem července tohoto roku. Sám autor, který dříve působil v utajení bez oficiálního krytí diplomata, považuje vydání knihy za vyvrcholení dlouholetého sporu s cenzory, píše americký deník The Washington Post.
Kontroloři CIA poprvé zamítli vydání autorova rukopisu v roce 2014. Ačkoli jde o fikci, podle bývalých představitelů agentury kniha obsahuje jen mírně zastřené podrobnosti o fungování špionáže a akcí tajné služby. Díla bývalých zaměstnanců navíc vždy podléhají kontrole komise CIA, která rozhoduje, zda je třeba odstranit utajované informace.
„Ještě několik let poté, co jsem jim odevzdal rukopis svého románu, trvali na tom, že nesmím zveřejnit jediné slovo. Bylo to naprosto jasné porušení prvního dodatku ústavy (Ten zaručuje svobodu projevu, pozn. red.),“ řekl Oyken v rozhovoru pro deník Washington Post. List jeho pravé jméno nezveřejňuje.
Operativci tajné služby pracují v terénu buď pod oficiálním krytím, nebo bez něj - pro ně CIA používá zkratku NOC. Agenti s oficiálním krytím vystupují například jako diplomati, což jim při odhalení zajišťuje diplomatickou imunitu a ochranu před zatčením. Agenti NOC však coby běžní civilisté či podnikatelé v případě odhalení nemají žádnou právní ochranu a hrozí jim vězení nebo trest smrti za špionáž.
Kniha kritizuje bývalé vysoké úředníky, kteří dohlíželi právě na operativce působící bez oficiálního krytí. Popisuje také snahu CIA po 11. září 2001 získat miliardy dolarů z prostředků vyčleněných Kongresem na výrazně rozšířený program NOC.
Satirická novela sleduje agenta bez oficiálního krytí Kraye, který má v zahraničí na starosti nábor agentů. Když se vrátí do ústředí CIA, zjišťuje, že se miliardy vyčleněné Kongresem utrácejí za konzultanty a koblihy v rámci tajného Projektu GOOWIKI, a začíná tušit, že jediní, kdo v systému chybí, jsou skuteční špioni.
Konec v CIA
Soudní spory o vydání knihy začaly v roce 2015, kdy Oyken CIA obvinil, že potlačila vydání jeho románu v rámci širší odvetné kampaně vůči jeho osobě. Jeho žaloba z procesních důvodů neobstála a o rok později ji soud zamítl.
Čas a změny ve vedení agentury zřejmě zmírnily obavy spojené s knihou a CIA dala Oykenovi na počátku tohoto roku konečný souhlas k vydání.
Oyken byl z CIA propuštěn v roce 2010. Podle obou sad dokumentů, které prozkoumal deník The Washington Post, jeho odchod doprovázela vypjatá atmosféra. Nadřízení ho obviňovali z finančních nesrovnalostí, zanedbávání manažerských povinností, šikany podřízených a nevhodného milostného vztahu s kolegyní. Kvůli němu však Oyken, tehdy známý pod přezdívkou Mack Charles, CIA žaloval. Tvrdil, že se představitelé tajné služby na propuštění domluvili, protože se vztahem nesouhlasili.
Šlo o „chronický případ dlouhodobého chování, které zcela podkopalo důvěru vedení v tohoto důstojníka“, uvádí se v odtajněném memorandu agentury.
„Vrhli se na mě jako smečka divokých psů,“ opáčil na kritiku Oyken v rozhovoru pro The Washington Post.
Coby absolvent práv na Harvardově univerzitě se Oyken přidal k CIA v roce 1996. Podle dokumentů, z nichž deník vycházel, byl po předčasně ukončené tajné misi v Evropě, která začala v roce 1999, přidělen jako instruktor pro stážisty CIA a následně vybrán do vedoucí role programu NOC. Soudní dokumenty uvádějí, že měl více než 80 podřízených, včetně dalších operačních důstojníků NOC.
Oyken zdůrazňuje, že program hlubokého utajení naléhavě potřebuje reformu. „Existuje určitý typ manažera CIA, který dává přednost tomu, aby agenti NOC byli spíše účetními na plný úvazek než špiony, kteří podstupují rizika,“ řekl. „Zatímco oni sami rozhazují miliardy dolarů a přivírají oči, když jejich kumpáni mizí s hromadami zlatých prutů,“ dodal.
V květnu letošního roku byl například zatčen David J. Rush, vysoký představitel CIA, který se podílel na přísně tajných programech pro shromažďování zpravodajských informací. Čelí obvinění z krádeže veřejných prostředků, mimo jiné z údajné krádeže zlata v hodnotě 40 milionů dolarů z agentury.
