Článek
Do Moskvy v úterý vůbec poprvé po pěti letech – alespoň pokud je známo – zavítal šéf americké CIA. Washington se k cestě Johna Ratcliffa nevyjádřil, ale Kreml už ji potvrdil.
„Žádná setkání s Putinem nebyla v plánu,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Pro americký list The Washington Post (WP) pak dodal, že účelem návštěvy byly „kontakty mezi bezpečnostními službami“.
Ratcliffe opakovaně komunikoval se šéfem ruské Služby vnější rozvědky Sergejem Naryškinem – obě organizace spolu domlouvaly například výměny vězňů –, ale osobně se podle dostupných informací zatím nesetkali. Naryškin dal ale dříve najevo, že je ochoten se se šéfem CIA vidět.
O čem mohl Ratcliffe v Moskvě jednat, tak zůstává předmětem spekulací. Jasné je v podstatě jen to, že na přetřes musely přijít některé zásadní otázky.
„Američané běžně neposílají tak vysoce postavené představitele do Moskvy bez oznámení a na poslední chvíli, pokud se něco neděje,“ řekl pro stanici BBC bývalý britský vojenský atašé v ruské metropoli John Foreman.
Americký letoun C-17 Globemaster během přistání v lotyšské Rize, odkud zamířil do Moskvy. Právě na jeho palubě zřejmě cestoval do ruské metropole John Ratcliffe.
Seznam Zprávy rozebírají možná témata moskevského jednání, o kterých analytici nejčastěji mluví.
Varování před eskalací v Evropě
Tato varianta se skloňuje hlavně kvůli možné paralele s předchozí návštěvou šéfa CIA v Moskvě. Ratcliffův předchůdce William Burns byl v ruské metropoli v listopadu 2021, aby Kreml varoval před chystanou invazí na Ukrajinu.
„Kdybych si měl tipnout, řekl bych, že Ratcliffe je v Moskvě, aby varoval před eskalací ruských akcí proti Evropě a NATO,“ napsal na síti X analytik spolupracující s ruským investigativním webem The Insider Michael Weiss.
„Souvisí to s informacemi amerických zpravodajských služeb, které byly sdíleny s Poláky, Balty a Skandinávci, a dochází k tomu uprostřed znatelného nárůstu podezřelých sabotážních operací GRU a aktivity ruských dronů,“ domnívá se Weiss.
S touto variantou souhlasí i expertka na Rusko z think-tanku American Enterprise Institute Angela Stentová. „Napadne vás, co se děje v Evropě, včetně Německa. Výbušné drony na letišti Lipsko/Halle, další sabotáže v západoevropských zemích, v pobaltských státech, v Polsku,“ řekla v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle.
Podle zdrojů amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) mohl Ratcliffe Moskvu varovat před údajně chystanou další mobilizací a případným pokusem otestovat odhodlání NATO.
Válka na Ukrajině
Tématem jednání by ale mohla být i hrozba další eskalace „jen“ vůči Ukrajině, nikoli NATO. Stentová zmínila stupňující se ruské útoky balistickými raketami na Kyjev a další města a možnost dalšího zhoršení energetické situace na Ukrajině před nadcházející zimou.
Podle ní není příliš pravděpodobné, že by Ratcliffe v Moskvě dojednával mír. Šéf CIA by ze své pozice měl řešit spíše zpravodajské než diplomatické záležitosti. Bývalý bezpečnostní poradce amerických senátorů Bradley Bowman ale tuto variantu nevylučuje.
Expert na Rusko Glen Howard v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) poznamenal, že Ratcliffe je v rámci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa považován za politika s jestřábím přístupem vůči Rusku. V tom se liší od zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který má zpravidla diplomatické kontakty s Moskvou na starosti.
Howard připomněl, že Ratcliffe prosazoval setrvání poradců CIA na Ukrajině i v době, kdy ministerstvo obrany pod vedením Petea Hegsetha své poradce stahovalo. Podle něj má šéf CIA na Trumpa vliv. „Prezident mu dopřává sluchu,“ řekl expert amerického think-tanku The Saratoga Foundation.
Vztahy s Íránem
Ratcliffova návštěva by ale tolik nemusela souviset s děním v Evropě, jako spíše s konfliktem na Blízkém východě, který v posledních měsících americkou vládu zaměstnává mnohem víc než Ukrajina.
„Z různých zdrojů víme, že Rusové dodávají Íráncům zpravodajské informace o amerických cílech v oblasti,“ připomněla Stentová. „Také víme, že Trumpova administrativa zavádí sankce na země obchodující s Íránem. Rusko je samozřejmě významným obchodním partnerem Íránu,“ dodala.
Howard se domnívá, že Írán by mohl být dokonce stěžejním tématem moskevského jednání. Podle něj se mohl Ratcliffe pokusit Rusko důrazně varovat, aby přestalo dodávat Íránu vojenskou pomoc i zpravodajské informace.
Výměna vězňů
Poslední zmiňovanou variantou jsou debaty o propuštění Američanů vězněných v Rusku. CIA sehrála důležitou roli při propuštění novináře Evana Gershkoviche i bývalého vojáka Paula Whelana, sám Ratcliffe se zasadil o osvobození Rusoameričanky Ksenie Karelinové uvězněné v Rusku kvůli podpoře Ukrajiny.
„Každý představitel americké vlády má důležitou zodpovědnost při jakékoli příležitosti mluvit s kteroukoli zemí, která neprávem zadržuje americké občany, aby dosáhl jejich propuštění,“ řekl pro RFE/RL exporadce Bowman, který v současnosti pracuje pro analytickou organizaci Foundation for Defense of Democracies.
Weiss však tuto možnost zpochybňuje. „Na výměny vězňů nepotřebujete ředitele CIA,“ namítl.
