Dron u Antonovu spustil změny. Německo přezbrojuje proti dronům

Dron s výbušninou míří na letišti Lipsko/Halle k velkému ukrajinskému nákladnímu letounu Antonov. Naráží do jeho křídla, ale nálož naštěstí nevybuchne.

Jen o několik hodin později se další nákladní letadlo při přerušeném přistání střetne se zatím neznámým létajícím objektem.

Incident ze začátku srpna úřady později označily za dosud nejvážnější útok svého druhu na německou dopravní infrastrukturu. „A nejde o ojedinělý případ,“ řekl teď při otevření nového Centra pro bezpečnost proti dronům spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Německo je podle něj „každodenním terčem hybridních útoků“ a čelí „stínové válce 21. století“, citoval ho server MDR.

Ministr se přitom vyhnul přímému obvinění Ruska, i když bezpečnostní složky podle týdeníku Der Spiegel o jeho zapojení do plánovaného útoku téměř nepochybují.

Nové centrum vzniklo na bývalém letišti v Cochstedtu uprostřed Saska-Anhaltska, kde Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) už několik let testuje bezpilotní technologie.

Místo pravidelných linek na asfaltu bývalého regionálního letiště startují experimentální drony. Výzkumníci tu mohou v reálném letištním provozu zkoušet, jak nepřátelský stroj odhalit, převzít nad ním kontrolu nebo ho bezpečně zneškodnit.

Vedle civilních projektů se teď zaměří především na obranu proti nepřátelským dronům.

„Jde o závody ve zbrojení mezi obranou proti dronům a technologiemi, které ji mají překonat,“ řekl ministr Dobrindt.

Centrum má být podle něj „ústředním pilířem bezpečnostní architektury“ proti hybridním hrozbám.

Nejde přitom jen o jednu novou instituci. Podle Dobrindta je výzkumné centrum třetím pilířem širší strategie. Tou první je speciální jednotka spolkové policie pro boj s drony, která má postupně posílit až na 300 specialistů.

Druhým je společné koordinační centrum spolkové vlády a spolkových zemí, kde si budou bezpečnostní složky vyměňovat informace o hrozbách.

V Cochstedtu budou výzkumníci testovat radary, optické senzory, rušení spojení s drony nebo zachytávací bezpilotní stroje. Do budoucna se počítá i s laserovými systémy.

„Cílem je dostat nové technologie pro odhalování a ničení nepřátelských dronů do praxe mnohem rychleji než dosud,“ citoval Spiegel Olafa Heintze z DLR. Podle něj mají na jednom místě spolupracovat bezpečnostní složky, vědci i průmysl.

Právě útok na letišti v Lipsku podle německých médií ukázal největší slabiny.

Vyšetřovatelé podle televize ZDF našli poblíž letiště anténu, která mohla sloužit k řízení dronu. Samotný stroj byl vybaven dvěma SIM kartami a komunikoval přes mobilní síť 5G, nikoliv běžným rádiovým spojením.

„Běžné detekční systémy ho proto nemohly zachytit,“ řekl ZDF expert na drony Christian Kaiser. Způsob provedení podle něj ukazuje na zkušené pachatele. „Lidé, kteří útok připravili, přesně věděli, co dělají. Kdyby použili běžný dron, byli by odhaleni,“ dodal.

Spiegel ale upozorňuje, že ani takový dron není neviditelný. Moderní systémy využívají vedle sledování rádiové komunikace také radary nebo kamery. Kvalitní radar by podle odborníků dokázal stroj zachytit už při přiblížení.

Právě proto spolková policie po útoku urychleně rozmístila na letišti v Lipsku mobilní radar určený k odhalování malých dronů.

Ještě větší kritiku než samotná technologie vyvolalo zabezpečení letiště.

Podle ZDF mohli pachatelé bez povšimnutí nainstalovat anténu jen několik set metrů od terminálu. Ukrajinské letouny Antonov navíc parkovaly v těsné blízkosti oplocení, přestože jsou součástí strategické letecké přepravy NATO.

„Představte si, že by útok uspěl a na německém letišti explodovalo letadlo vedle strojů plných dovolenkářů vracejících se z Mallorky. To by znamenalo dramatickou eskalaci,“ řekl ZDF poslanec Zelených Konstantin von Notz.

Také obyvatelé okolních obcí incident vnímají jako varování. „Pořád mi běhá mráz po zádech, když si představím, co všechno se mohlo stát,“ řekla stanici MDR obyvatelka 20tisícového města Schkeuditz, které leží poblíž lipského letiště.

Starosta města Rayk Bergner dodal, že útok je mezi místními hlavním tématem rozhovorů a lidé chtějí vědět, jak bude letiště lépe chráněno.

Incident změnil i náladu v německé společnosti.

Podle průzkumu agentury YouGov pro agenturu DPA má z útoku obavy 63 procent Němců. Ještě výraznější je skepse vůči připravenosti státu. Čtyři z pěti dotázaných si myslí, že Německo není schopno podobným útokům na letiště nebo další kritickou infrastrukturu dostatečně čelit.

Pouze jedenáct procent respondentů uvedlo, že je země na takovou hrozbu dobře připravena.

Ani podle opozice vládní kroky nestačí.

Zelení požadují svolání mimořádného summitu v kancléřství a chtějí, aby odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru před drony jednoznačně převzala spolková policie. Oznámená opatření označili za „symbolickou politiku“, napsal Spiegel.

Samotný ministr vnitra Dobrindt připouští, že ani rozsáhlé investice stoprocentní ochranu nezajistí. „Absolutní bezpečnost nemůže existovat, ale musíme udělat všechno pro to, abychom drželi krok s technologickým vývojem protivníka,“ dodal.