Článek
V Česku se prohlubuje demografický průšvih. Stát nestačí uspokojit poptávku po domovech pro seniory a rychle přibývají nelegální zařízení, která využívají mezery v systému. Reportéři Seznam Zpráv vedle dalších domovů popsali situaci Schindlerova háje ve Svitavách. Podnikatel Leoš Mikulecký jej provozuje jako ubytovnu s téměř 30 klienty. Podle nedávno zveřejněné zprávy ombudsmana je to přitom nelegální domov pro seniory, před nimiž ochránce práv varuje.
Regionální politici teď apelují na vládu, aby podfinancovaný systém sociálních služeb řešila. Velkou část domovů důchodců sice oficiálně zřizují kraje, ty však jednotlivým poskytovatelům z velké části přerozdělují státní dotace. „Peníze na provoz absolutně nestačí,“ zdůraznil náměstek hejtmana Pardubického kraje Pavel Šotola, který má sociální péči v gesci.
Tamní kraj letos pro tyto účely získal od ministerstva práce a sociálních věcí 1,44 miliardy korun, o 40 milionů korun více než v loňském roce. „Navýšení vůbec neodpovídá potřebám služeb. Příklad? Vláda letos svým nařízením od druhého čtvrtletí navýšila platy v sociálních službách, ale stát na to neposlal ani korunu,“ doplnil Šotola. Podle něj kraje potřebují za letošek doplatit minimálně 1,5 miliardy korun.
Podobně hovoří také svitavský starosta David Šimek. „Chodí k nám lidé z charity i dalších sociálních služeb ve městě, že nemají na výplaty, a hrozí výpověďmi. V první linii je systémové řešení, aby stát opravdu zaplatil registrované sociální služby,“ nabádal.
Jednání o rozpočtu
Šimek nedávno jednal i s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), který se stranickou kolegyní a šéfkou resortu financí Alenou Schillerovou v těchto dnech opakovaně řeší rozpočet resortu a možné navýšení peněz pro sociální služby. Jeho základní parametry mají být známy na konci srpna. „Jednání o podobě rozpočtu na rok 2027 stále pokračují, a v tuto chvíli proto nechceme jejich průběh ani případné konkrétní částky komentovat,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Slavík.
Statistiky o stárnutí české populace přitom hovoří jasně. Co pět let přibude asi 20 tisíc lidí s potřebou lůžka v pobytových sociálních službách, v roce 2030 to bude přes 1,1 milionu starších lidí.
Mezery v kapacitách i skřípajícím systému péče vyplňují podobná zařízení jako Schindlerův háj ve Svitavách. Přestože jej část úřadů toleruje jako ubytovnu, mezi 26 klienty figuruje hned sedm lidí, kteří mají uznán čtvrtý nejvyšší stupeň závislosti. Podle zákona tak zařízení nelegálně poskytuje sociální služby.
Starost o nemohoucí podle provozovatele zařízení Leoše Mikuleckého zajišťují asistenti péče. „To jde mimo mě,“ prohlásil a tvrdí, že mu úřady posvětily ubytovnu. Redaktoři přitom při opakovaných návštěvách Schindlerova háje na ošetřovatele či pečovatele nenarazili, přestože část klientů potřebuje celodenní péči. „Jsou tu, ale nechtějí s vámi mluvit,“ hájil se Mikulecký.
Částečnou podporu nachází i na svitavské radnici. V Schindlerově háji totiž pobývají i sociálně slabší, kteří dříve žili na ulici, opakovaně byli ve výkonu trestu nebo měli problémy s alkoholem.
Podle mluvčí svitavského úřadu Kateřiny Kotasové však legální zařízení pro podobné klienty v Česku prakticky neexistují. „Potřebu takového typu zařízení dlouhodobě komunikujeme s Pardubickým krajem. Jsme přesvědčeni, že v těchto případech představuje zázemí ubytovny pro klienty důstojnější a bezpečnější alternativu než život na ulici,“ uvedla mluvčí.
Podle krajského náměstka Šotoly to však znovu naráží na nedostatek peněz. „Je to také možností v území, buď stávající nemovitosti, nebo stavbě na zelené louce,“ upozornil s tím, že podobná zařízení i pro nižší desítky klientů vyjdou i na stovky milionů korun.
Starosta Šimek popisuje příklad ze sousední obce. „Loni tam otevřeli zařízení pro 24 lidí za 90 milionů korun. Je to prostě velmi nákladná záležitost,“ uvedl.
Registrované zařízení se pak musí dostat do sítě krajských poskytovatelů. „Díky tomu má poté nárok na státní peníze. Jenže kraj rozděluje peníze z víceméně stejné hromady. Také proto se brání velkému rozšiřování nabídky sociálních služeb, protože je pak nejsou schopni finančně pokrýt,“ doplnil Šimek. I proto navrhuje podobná zařízení jako Schindlerův háj zlegalizovat, třeba nastavením méně přísnějších kritérií.
Bezpečná a odborná péče
Ministerstvo práce a sociálních věcí už avizovalo, že chce nelegální podnikání v domovech pro seniory nově označit jako trestný čin.
Jeho zástupci však v aktuálním vyjádření uvedli, že si uvědomují, že taková zařízení někdy využívají lidé, kteří mají jen omezené možnosti získat bydlení a potřebnou pomoc prostřednictvím registrovaných sociálních služeb. „To ale nemůže znamenat rezignaci na zákonné podmínky. Registrace není jen administrativní požadavek – jejím smyslem je zajistit klientům bezpečnou, odbornou a kvalitní péči,“ reagoval mluvčí resortu Jakub Slavík.
Podle něj chce úřad řešit, jak postupovat při uzavření nelegálního domova. „Právě způsob, jak tuto péči bezpečně zajistit při uzavření nelegálního zařízení, chceme prověřit také v rámci připravované novely zákona o sociálních službách,“ doplnil.
Krajský náměstek Šotola vidí možnost také ve změně systému úhrad. Podle současné vyhlášky může maximální výše úhrady za poskytování sociální služby činit 335 korun denně za ubytování v běžném pokoji a 290 korun denně za celodenní stravu. V delším měsíci je to tedy 19 375 korun.
„Současně stanovené stropy neodpovídají reálným nákladům na ubytování, stravu a tak dále. Provozovatelé si nemohou říct o vyšší částky a zároveň od státu nedostanou víc, protože je ten systém šíleně podfinancovaný,“ reagoval.
Podle něj by pomohlo, pokud by se tento úhradový strop nevztahoval na registrované poskytovatele, kteří však od státu nedostávají žádné dotace. Cenu by si tak mohli nastavit podle poptávky klientů.
Také podle šéfa Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého nelze rezignovat na standardy zdravotnické a sociální péče, i když změny připouští. „Můžeme se bavit o přesunu kompetencí mezi sestrami nebo změnách u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. To se děje. Ale z mého pohledu není možné rezignovat na elementární kvalitu služby, kterou má stát garantovat, jen proto, že tu je hodně podnikatelů, kteří nechtějí být regulováni v úhradách a chtějí nižší náklady,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ministerstvo na konci července představilo Studii dlouhodobé sociální péče, zpracovanou externí firmou. Podle šéfa resortu Juchelky je řešení stárnoucí české populace jednou z největších strategických výzev Česka a chystá změny v celém systému péče. Ta pobytová se podle něj musí vhodně doplňovat s domácí. Zdůrazňuje však i potřebu nových domovů pro seniory.
„Nejsou luxus. Pokud víme, že budeme potřebovat více míst pro seniory, musíme je začít stavět dnes, ne až za deset let. Chci, aby z evropských prostředků směřovalo více peněz do výstavby nových pobytových kapacit, jednoduše řečeno více peněz do betonu a železa,“ řekl mimo jiné ministr.
