Článek
„Vyplňuje mezeru v systému, kterou stát neřeší,“ tvrdí starostové o zařízení Schindlerův háj na okraji Svitav. Podnikatel Leoš Mikulecký jej provozuje jako ubytovnu s téměř 30 klienty. Podle nedávno zveřejněné zprávy ombudsmana je to přitom nelegální domov pro seniory.
Jak zjistila redakce, zařízení je už více než rok v hledáčku policie. „Od první poloviny roku 2025 prověřujeme podezření z trestného činu neoprávněného podnikání, prozatím nebyl nikdo obviněn,“ potvrzuje krajský policejní mluvčí Tomáš Dub.
Mikulecký namítá, že s klienty nijak špatně nezacházel. „To bylo na anonymní udání, kdy někdo napsal, že se tady lidem ubližuje a že se jim lámou kosti v těle. Policie přijela a přesvědčila se, že nic z toho se neděje,“ tvrdí Mikulecký redaktorům.
V zařízení žijí sociálně slabší senioři, včetně hendikepovaných a nemobilních lidí. Už v červnu 2024 jej navštívili pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv a jejich nedávno zveřejněná souhrnná zpráva mluví jasně: Domov funguje nelegálně a poskytovaná péče může klienty ohrožovat.
Ve svitavském domově před dvěma lety narazili na deky propálené od cigaret, vlhké stěny, zápach. Zmiňovali i nedostatečnou protipožární ochranu.
Mikulecký se kritice brání a se závěrem šetření ombudsmana nesouhlasí. Po zveřejnění zprávy a mediální pozornosti čelí zvýšeným kontrolám a zvažuje, že zařízení zavře.
Toho se však obávají místní starostové. Otevřeně přiznávají, že neregistrovaný domov funguje s tichou podporou úřadů. „Je to tak. Pokud by zavřel, řada z těch lidí skončí na ulici,“ míní svitavský starosta David Šimek.
Podobně mluví starosta Petr Škvařil z Květné, která leží nedaleko Svitav a klienti domova pochází i odtamtud. „Stát nedává řešení, jak ubytovat sociálně slabší seniory. Měl by nastavit podmínky, aby to vycházelo i ekonomicky. Ne každý do té branže vstupuje jako zbohatlík,“ je přesvědčený.
Zástupce ombudsmanky Vít Schorm zdůrazňuje, že neregistrovaná zařízení jsou opravdu nebezpečná. A jeho spolupracovníci se v nich setkávají s mnohonásobně horší péčí. „Z celkem 22 navštívených nelegálních služeb jsme se ve 20 z nich setkali se špatným zacházením s klienty nebo s jeho vysokým rizikem. Oproti tomu v legálních službách konstatujeme špatné zacházení pouze ojediněle,“ uvádí.
Starostové ze sousedních radnic ale domov hájí. „Ombudsman vydal zprávu s výsledky téměř dva roky staré kontroly. Provozovatel řadu výtek napravil. Vnímáme, že je služba neregistrovaná. Je to systematicky špatně, ale klienti nemají peníze na to, aby si zaplatili registrovaný domov, který kvůli zaplněným kapacitám stejně není k dispozici,“ říká Šimek.
V Schindlerově háji klienti platí za jídlo a nocleh 490 korun na den, tedy asi 15 tisíc korun měsíčně.
Kvalitu zařízení s poskytováním sociálních služeb mají hlídat krajští úředníci. Při kontrolách Schindlerova háje v říjnu 2024 a lednu 2025 nezaznamenali situaci, která by ohrožovala život nebo zdraví klientů. „Záležitost je v tuto chvíli stále v řešení na straně Police ČR a věc tak nebyla postoupena krajskému úřadu do přestupkového řízení,“ reagoval na konci července mluvčí krajského úřadu Dominik Barták.
Při srpnové neohlášené návštěvě redaktorů působí zařízení uklizeněji než před více než měsícem. Klienti si novinářům nestěžují. „Žiju tady dva roky a jsem tu nadmíru spokojený,“ říká devětašedesátiletý Josef Novák. Před odchodem do důchodu pracoval jako skladník, dříve bydlel u kamaráda, který si však našel přítelkyni a Josef nechtěl v bytě překážet. Asistovanou péči nepotřebuje, na rozdíl od dalších obyvatel domova.
Jak vyplývá z červencového sociálního šetření svitavského městského úřadu, v domově žije sedm klientů, kteří bez pomoci nechodí a mají čtvrtý, nejvyšší stupeň závislosti.
Provozovatel tvrdí, že klientům Schindlerova háje zajišťuje jen ubytování a stravu, asistovanou péči podle něj zastávají jiní lidé. „Jsou tu dva pečovatelé přes den a jeden na noc,“ vysvětluje s tím, že se v zařízení střídá sedm poskytovatelů péče.
Redaktoři při opakovaných návštěvách na žádné nenarazili, podle Mikuleckého se s novináři bavit nechtějí. Není ani jasné, jestli mají potřebnou kvalifikaci.
Co obnáší registrace pobytové sociální služby
Registrovat domov pro seniory v Česku znamená získat oprávnění k poskytování sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb. Není to jen formalita. Zařízení, které klientům poskytuje i péči, musí splňovat požadavky na personál, prostory, hygienu i způsob poskytování péče.
Je třeba doložit právní vztah k budově, zaměstnávat kvalifikované pracovníky, mít schválený provozní řád a splněné hygienické požadavky, doložit bezúhonnost vedení i pracovníků.
A proč zařízení neregistroval, jak vyžaduje zákon? „Jsme v objektu v nájmu, majitel si nepřeje měnit ráz budovy. Samozřejmě, že s registrací jsou spojené nějaké věci, já jsem to nikdy podrobně nestudoval. Motiv byl takový, aby lidé měli střechu nad hlavou,“ uvádí Leoš Mikulecký.
Dodává, že se nedaří řešit jádro problému - chybějící kapacity v legálních službách. „Zatím to spíš vypadá tak, že se nehledá cesta, ale hledá se způsob, jak všechna zařízení ukončit. A kapacity stejně pořád nikdo nevytváří,“ domnívá se.
Jak už Seznam Zprávy informovaly, podle aktuálních plánů ministerstva práce a sociálních věcí by provozování nelegálních domovů mohlo být trestné. Starostové ze Svitavska namítají, že už v současném stavu kapacity registrovaných zařízení zdaleka nestačí.
Ministerstvo na konci července představilo Studii dlouhodobé sociální péče. Podle šéfa resortu Aleše Juchelky (ANO) je řešení stárnoucí české populace jedna z největších strategických výzev Česka a chystá změny v celém systému péče. Ta pobytová se podle něj musí vhodně doplňovat s domácí. Zdůrazňuje však i potřebu nových domovů pro seniory.
„Nejsou luxus. Pokud víme, že budeme potřebovat více míst pro seniory, musíme je začít stavět dnes, ne až za deset let. Chci, aby z evropských prostředků směřovalo více peněz do výstavby nových pobytových kapacit, jednoduše řečeno více peněz do betonu a železa,“ řekl ministr.
Háj jako ubytovna
V případě Schindlerova háje přitom dotčené úřady v tichosti přistoupily na Mikuleckého tezi. Přestože domov nesplňuje podmínky pro poskytování sociálních služeb, úřady jej vedou jako ubytovnu. Mikuleckého firma Lexami podniká v oboru Ubytovací služby a Hostinská činnost. „Živnostenský úřad eviduje zařízení jako ubytovnu,“ potvrzuje mluvčí svitavského městského úřadu Kateřina Kotasová.
Provozovatelé ubytovacího zařízení odvádějí poplatek obci za ubytování. „Ten se vztahuje na úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele. Vzhledem k tomu, že se v případě ubytovny Schindlerův háj jedná o pobyty přesahující délku 60 dnů, poplatek neodvádí,“ vypočítává mluvčí.
Starosta Svitav David Šimek tvrdí, že do zařízení externě dochází lékař i sociální pracovníci terénní služby, svitavští úředníci tam mají i opatrovance. „Objekt už kolaudačně i protipožárně odpovídá, což tak před kontrolou ombudsmana nebylo,“ reaguje starosta.
Sociální šetření v Schindlerově háji 27. července 2026
Sociální šetření bylo provedeno u všech klientů města Svitavy. Současně pracovnice úřadu nahlédly i do pokojů dalších klientů s vyšším stupněm závislosti a nezjistily žádné známky zanedbané péče.
Klienti s 3. a 4. stupněm závislosti již do ubytovny nejsou přijímáni.
Léky jsou uzamčené v jedné místnosti, od které má klíč pouze provozovatel a zdravotní sestra. Ta léky klientům chystá dle předpisu lékaře. Nad užíváním léků dohlíží pečovatelé.
Ke klientům, kteří mají indikovánu zdravotní péči, dojíždí domácí péče Adnantis Medical, s. r. o. a MediClinic, a. s. (v současné době se jedná o čtyři klienty).
Skladba ubytovaných dle příspěvku na péči: • 5 klientů bez příspěvku na péči • 2 klienti s příspěvkem na péči v 1. stupni závislosti • 10 klientů s příspěvkem ve 2. stupni závislosti (1 klientka má pečující osobu syna) • 2 klienti s příspěvkem ve 3. stupni závislosti • 7 klientů ve 4. stupni závislosti
Zdroj: MěÚ Svitavy
Potvrzuje to také svitavský stavební úřad, který v minulosti dohlížel na proměnu původního hotelu na ubytovnu, jež může posloužit také nepohyblivým lidem. A s Mikuleckým řešil i další opravy. „Při stavebních úpravách došlo zejména k opatřením zajišťujícím požární bezpečnost stavby, jako výměna podlah, požárních uzávěrů a osazení samozavíračů,“ doplňuje mluvčí Kotasová.
Také v tomto případě byly požadavky nastavené na ubytovnu. „Domov pro seniory je zařízením sociálních služeb a podléhá zcela odlišnému režimu. Stavební úřad posuzuje stavbu z hlediska jejího stavebně-technického řešení a účelu užívání, nikoli z hlediska rozsahu poskytovaných sociálních služeb,“ upřesňuje mluvčí.
Ředitel Krajské hygienické stanice Pardubického kraje Lukáš Kristl potvrzuje, že má zařízení schválený provozní řád pro ubytovací zařízení. Ani hygiena neposuzuje, jestli jde ve skutečnosti o sociální zařízení nebo ubytovnu. „Krajská hygienická stanice při výkonu kontrolní činnosti nad zařízeními sociálních služeb primárně vychází z toho, zda je zařízení vedené v registru poskytovatelů sociálních služeb, to znamená zda má povolení k provozování zařízení sociálních služeb,“ říká Kristl.
Hygiena tak v zařízení kontroluje kromě provozního řádu zásobování či kvalitu jakosti teplé vody. Jenže pro domovy důchodců jsou pravidla přísnější.
Starosta Šimek tvrdí, že po zavření Schindlerova háje by řada klientů skončila na ulici. „Když budete živořit někde v garsonce ve třetím patře jako imobilní senior, budete rád, když vás někdo někdy snese dolů, a možná budete žít v horších podmínkách než zde,“ argumentuje.
Šedá zóna
David Šimek namítá, že když podobná služba splní všechny přísné stávající podmínky pro registraci sociální služby a vyjde ze „šedé zóny“, stane se výrazně dražší a pro chudší klienty nedostupnou. Podle něj má stát najít způsob, jak podobné „chudobince“ pro starší lidi zlegalizovat. „Je to systémová díra, kterou nikdo neřeší – a zároveň nikdo neřeší, co udělat s klienty, pokud takové zařízení skončí,“ dodává Šimek.
Podobně mluví také zástupci městského úřadu s tím, že situaci klientů v Schindlerově háji průběžně sledují. „Uvědomujeme si, že klienti, jejichž zdravotní stav vyžaduje určitý druh pomoci a péče, mají být primárně směřováni do registrovaných zařízení sociálních služeb. V praxi se ale setkáváme se situacemi, kdy kapacity těchto zařízení jsou plné s dlouhými čekacími seznamy,“ uvádí mluvčí svitavského úřadu Kotasová.
Dodává, že zařízení pro seniory, kteří dříve žili na ulici, opakovaně byli ve výkonu trestu nebo měli problémy s alkoholem, v republice prakticky neexistují. „Potřebu takového typu zařízení dlouhodobě komunikujeme s Pardubickým krajem. Jsme přesvědčeni, že v těchto případech představuje zázemí ubytovny pro klienty důstojnější a bezpečnější alternativu než život na ulici,“ sděluje mluvčí.
Seznam Zprávy o nelegálních domovech důchodců
Tématu neregistrovaných domovů pro seniory, před kterými dlouhodobě varuje Kancelář veřejného ochránce práv, se Seznam Zprávy věnují v sérii textů. Několik jich navštívily osobně.













