Článek
Možná už jste také takový příběh někde četli nebo viděli. Mladý člověk, sportovec, který nikdy neměl žádné zdravotní problémy, dostane najednou ze svých chytrých hodinek upozornění na nepravidelnost srdečního tepu. To se stalo například triatlonistovi Connorovi, který nakonec kvůli zjištěné fibrilaci síní podstoupil několik operací srdce a následně se stal hrdinou reklamní kampaně na hodinky Apple Watch. Podobné příběhy, kdy chytré hodinky své nositele upozornily na abnormální hodnoty a oni se tak včas dostali k potřebné léčbě, se občas objevují i v dalších médiích, včetně českých, nebo na sociálních sítích.
Právě představa, že můžete mít nonstop u sebe diagnostický přístroj, mnoho lidí láká a prodeje chytrých zařízení rostou. Odborníci ale upozorňují, že byste jejich statistiky měli brát s rezervou.
Lékař, kterého nosíte s sebou?
Chirurg a sportovní nadšenec Ondřej Vojtěchovský nosí na zápěstí chytré hodinky a na prstu chytrý prstýnek. Podle něj mají tyto technologické hračky spoustu výhod právě pro lidi, kteří chtějí sledovat svou aktuální fyzickou kondici i její trendy. Varuje ale před tím, aby se lidé spoléhali na hodinky stejně jako na lékařský monitoring EKG.
„Nedá se říct, že by se s jejich využitím dala diagnostikovat choroba, ale jsou dobré k tomu, aby vás motivovaly držet se v rozumném životním stylu. Dřív byly přístroje drahé, velké, málo dostupné. Teď máte přístroj, který je relativně laciný, jednoduchý a provádí vám vyšetření každý den. A to je zásadní,“ vysvětluje lékař. Navíc firmy, které výstupy zpracovávají, mají k dispozici data milionů uživatelů na celém světě, takže dokáží postavit software, který spolehlivě upozorňuje na potenciálně nebezpečné odchylky i dlouhodobé trendy.
S tím souhlasí i vystudovaný buněčný biolog a fitness nadšenec Adam Obr, který sám nosí na zápěstí jeden z levnějších modelů chytrých hodinek. „Už jen to, že se rozhodnete nějakou konkrétní metriku svého těla, jako třeba klidovou tepovou frekvenci nebo kvalitu spánku, pomocí zařízení sledovat, vám dává možnost s ní nějakým způsobem pracovat a snažit se ji vylepšit. Jelikož nosíte hodinky nebo prstýnek každý den delší dobu, získáváte z nich přehled o dlouhodobých dějích uvnitř vlastního těla,“ vysvětluje vědec.
Chytrá zařízení vám tedy mohou ukázat, jak se vyvíjí vaše fyzická kondice nebo jak kvalitní je váš spánek. V aplikaci si ženy také mohou sledovat menstruační cyklus. Na displeji hodinek celou řadu různých údajů - například počet kroků, vystoupaná patra, momentální srdeční tep nebo uběhnuté kilometry za týden - přečtete rovnou, podrobnější údaje najdete v aplikaci, kterou si nainstalujete do svého mobilu. Chytré prstýnky, jako například Oura nebo Ultrahuman, samy o sobě žádný displej nemají a je k nim tedy vždy nutné mít mobil s aplikacemi.
Co říkají marketingové průzkumy
- Trh s nositelnými technologiemi, jako jsou chytré hodinky, prstýnky nebo také brýle či náramky, celosvětově neustále roste - v průměru ročně o 14,5 %.
- Nejvíc roste segment chytrých prstenů, a to o 21 % ročně.
- 92 % zákazníků se pro koupi výrobku rozhoduje právě proto, že chtějí mít lepší přehled o svém zdraví a kondici.
Zdroj: průzkum New Market Pitch
V noci se ukáže, zda jste v pohodě
Tepovou frekvenci měří všechna chytrá zařízení v pravidelných intervalech. Sama o sobě není během dne nijak zvlášť důležitá. Zajímavé informace ale může přinášet klidová tepová frekvence (RHR), která se měří ve chvílích, kdy se nejméně pohybujete, zpravidla tedy v noci při spánku.
„Myslím, že je to dostatečně spolehlivý ukazatel, který zároveň vypovídá o tom, v jakém jsem zrovna stavu. Když mám tepovou frekvenci nižší, tak jsem pravděpodobně v menším stresu, líp regenerovaný a podobně. Když mi několik nocí za sebou tepová frekvence vyskočí o pět nebo více tepů za minutu, je to pro mě informace, že bych se měl víc soustředit na odpočinek a regeneraci,“ vysvětluje vědec Adam Obr. Běžná klidová tepová frekvence se pohybuje v rozmezí 60 až 80 bpm, neboli úderů za minutu, u sportovců se ale může pohybovat i mezi 40 a 50 bpm.
Zvýšení klidové tepové frekvence může způsobit například příliš intenzivní trénink, po kterém nepřišel dostatečný prostor na regeneraci, nebo také stres v práci či doma. Je to signál, abyste se zamysleli, kde můžete dočasně ubrat, abyste později mohli zase přidat. Může to být také signál, že se o vás pokouší nějaká viróza a tělo se s ní snaží poprat.
Stabilní srdeční tep není dobrá zpráva
Se srdeční akcí a její pravidelností je propojená další užitečná metrika, a tou je variabilita srdečního tepu (HRV). Dalo by se očekávat, že čím je srdeční tep stabilnější, tím lépe. Ve skutečnosti je to ale naopak. „Tepová frekvence u zdravého člověka není stálá, promítá se do ní několik pravidelných rytmů. Například když se nadechnete, tep maličko zpomalí, když vydechnete, tak zrychlí. Také se dá zjednodušeně říct, že čím víc jste v pohodě a v lepší kondici, tím je kolísání tepu větší. Když jste ve stresu, je tep více konstantní a ke kolísání nedochází,“ popisuje Ondřej Vojtěchovský.
Pokud vám hodinky signalizují, že se variabilita srdečního tepu snížila a k tomu se zvýšila průměrná tepová frekvence v klidu, měli byste se zaměřit na odpočinek, protože jste přetažení, případně se vaše imunita pere s nemocí. Když se obě metriky vrátí zase do běžných čísel, můžete si v tréninku klidně přidat a vaše tělo by to mělo ustát.
Jak moc se zadýcháváte
Další oblíbenou metrikou, kterou uživatelé chytrých hodinek rádi sledují a chlubí se s ní třeba na sociálních sítích, je VO2 max. V podstatě vyjadřuje objem kyslíku, který je vaše tělo schopné využít při vysoké zátěži. Čím vyšší je vaše VO2 max, tím méně se při aktivitě zadýcháváte a tím lepší výkon zvládnete podávat. Jinými slovy, ukáže vám, jak jste na tom s kondicí. S věkem obvykle hodnota VO2 max klesá, zatímco s lepší kondicí stoupá.
Chytré hodinky ani prstýnky nedokáží skutečně změřit objem kyslíku v krvi. Ve skutečnosti to, co vidíte ve své aplikaci nebo na svém zařízení, je pouze odhad. Pokud byste chtěli znát přesnou hodnotu, museli byste se vydat na zátěžový test do laboratoře sportovní medicíny. Přesto má smysl se na jeho hodnotu na hodinkách alespoň občas podívat.
„VO2 max je typická metrika, u které se vyplatí sledovat trend, tedy vývoj v čase. Pokud věnujete velké úsilí tréninku a vaše VO2 max přitom klesá, pravděpodobně něco neděláte správně,“ říká Ondřej Vojtěchovský. Možná jste přetrénovaní, možná málo spíte, běháte ve velkém horku nebo jste přibrali a tělo musí vyvinout vyšší námahu na stejný výkon. Nemusíte kvůli tomu být smutní, spíš máte důvod se zamyslet, co vám chce tělo říct.
Metriky, které se vyplatí sledovat
RHR - Resting Heart Rate - klidová tepová frekvence
- Měří se zejména v noci.
- Náhlé zvýšení o několik tepů za minutu může značit nedostatek odpočinku nebo blížící se nemoc.
HRV - Heart Rate Variability - variabilita srdečního tepu
- Měří drobné časové odchylky v milisekundách mezi jednotlivými údery srdce, které odrážejí aktuální zatížení nervové soustavy a schopnost těla regenerovat.
- Chytré zařízení po nějaké době vypozoruje, jaké je vaše běžné rozmezí.
- Pokud naměřená hodnota poklesne o cca 10-15 % pod obvyklé hodnoty, značí to také nedostatek odpočinku nebo nemoc.
VO2 max
- Udává objem kyslíku v mililitrech, který vaše tělo dokáže využít na kilogram hmotnosti za jednu minutu při maximální fyzické zátěži.
- Zjednodušeně řečeno tedy udává, jak dobrou máte „fyzičku“.
- Zařízení ho nedokáže změřit, dopočítává ho podle ostatních metrik.
- Nedává příliš smysl sledovat konkrétní číslo, ale vyplatí se sledovat, zda stoupá, nebo klesá.
Proč se nefixovat na čísla
Existuje víc důvodů, proč brát konkrétní čísla z chytrých zařízení s rezervou. Jedním z nich je fakt, že zařízení nemusí sedět každému na ruce úplně přesně. Čím rychleji se pohybujete, tím rychleji se hýbou i například hodinky na vašem zápěstí, a senzor srdečního tepu tak měří pokaždé na trochu jiném místě. V tomto mají výhodu chytré prstýnky, které obvykle na prstu drží pevněji.
Zejména v zimě se někdy mezi hodinky a kůži dostane rukáv a hodinky namísto tepu začnou měřit kadenci kroků. To samé se může stát, když ve velké zimě nemáte zápěstí dostatečně zakryté, cévy se vám stáhnou a hodinky opět ve snaze zachytit rytmus srdce přejdou na počítání kroků. Namísto běžných dejme tomu 140 úderů za minutu najednou vidíte v aplikaci například 190.
Spoléhat se nedá ani na počet spálených kalorií, jak upozornil instagramový profil dvou praktických lékařů Staymedik. Podle jedné korejské studie měří chytré hodinky sice poměrně přesně tep, energetický výdej při cvičení ale silně nadhodnocují, a to zejména při silovém tréninku. Jinými slovy, můžete mít dojem, že jste spálili hodně energie, a můžete si proto dopřát hodně kalorické jídlo bez výčitek. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Pohybem se spálí relativně málo energie, jak jsme psali zde.
Motivace, ale ne bič
Podle lékaře Ondřeje Vojtěchovského se někdy stává, že se zejména začínající sportovci na metriky ze svých chytrých zařízení silně upnou a prožívají značný stres, když se čísla nehýbou žádoucím směrem. „Všechny tyhle hračky jsou neskutečným lákadlem pro lidi, co v podstatě trpí poruchami příjmu potravy. Když neměli hodinky, řešili snědené kalorie. S hodinkami v aplikaci honí ta nejlepší čísla za každou cenu,“ upozorňuje Vojtěchovský.
„Postupem času už dokážete odhadnout, jak na tom jste. Jen občas si díky hodinkám nebo prstýnku třeba potvrdíte, že jste se vážně špatně vyspali nebo že jste dobře odhadli, že na vás něco leze,“ dodává biolog Adam Obr. Zdravý vztah k hodinkám nebo prstýnku se podle něj pozná jednoduše: sledujete je čím dál méně a čím dál víc jste schopni vnímat signály svého těla.











