Článek
Christa Gail Pikeová (50) dostala za vraždu spolužačky z ledna 1995, kdy jí bylo osmnáct let, trest smrti. Měla se stát první ženou popravenou v tomto státě za více než dvě století. Popravu naplánovanou na středu 30. září amerického času (1. října českého) ovšem přežila i přesto, že dostala postupně dvě injekce smrtící látky.
„Je to nejhorší případ, jaký jsme viděli, a nepodobá se žádné jiné zpackané popravě moderní doby. Nemá to precedens,“ řekla listu The New York Times Robin Maherová, ředitelka Death Penalty Information Center (DPIC). Centrum shromažďuje data o trestu smrti a k trestu samotnému je kritické.
Pro tvrzení o chybějícím precedentu má ale Maherová věcný důvod. Od roku 1976 přežilo pokus o popravu sedm lidí, vždy však proto, že tým nedokázal zavést kanylu do žíly a látku vůbec nepodal. Pikeová je první, kdo přežil i po podání látky.
Běžná praxe
Přitom z hlediska použité metody šlo de facto o standardní typ usmrcení odsouzených, přestože neexistuje jednotný předpis, jak ho provádět. Žádný federální úřad státům nepředepisuje, jak má poprava probíhat. Metodu určuje zákonodárný sbor každého státu, podrobný postup vězeňská správa, často s utajenými částmi.
Trest smrti má 27 amerických států a také federální vláda a armáda. Ve čtyřech z těchto států ale platí moratorium vyhlášené guvernérem. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) látky k popravám neposuzuje, protože k tomu podle ministerstva spravedlnosti nemá pravomoc. Osmý dodatek americké ústavy sice zakazuje „kruté a neobvyklé tresty“, Nejvyšší soud USA ale dosud neprohlásil za protiústavní žádnou metodu popravy.
Přesto je v posledních desetiletích jedna metoda jednoznačně nejběžnější: od roku 1976 vykonaly USA 1 492 poprav smrtící injekcí, 163 elektrickým proudem, 19 plynem (z toho osm dusíkem), šest zastřelením a tři oběšením (DPIC). Na injekci tak připadá téměř devět poprav z deseti.
Všech 29 poprav, které USA letos vykonaly do konce září, proběhlo za použití smrtících injekcí. Pod tímto názvem se ale skrývají tři různé postupy. Florida (16 poprav) podává tři látky, z nichž první je anestetikum etomidát. Oklahoma a Alabama (pět poprav) kombinují sedativum midazolam s dalšími dvěma látkami. Zbylých osm v Texasu, Arizoně a Tennessee proběhlo s jedinou látkou, pentobarbitalem. Texas ho používá od roku 2012, Tennessee od prosince 2024.
Potíže při popravách přitom nejsou výjimečné. Austin Sarat z Amherst College prošel americké popravy z let 1890–2010 a podle jeho výpočtu bylo v případě využití smrtící injekce nějakým způsobem „zpackáno“ zhruba sedm procent vykonání rozsudku – víc než u ostatních metod.
Saratovu metodiku někteří autoři kritizují, berte proto čísla jako orientační. V případě Tennessee, které popravy obnovilo v květnu 2025, ovšem byly zaznamenány nějaké potíže u tří ze šesti pokusů i jen za tak krátkou dobu.
Proč zrovna injekce
První „recept“ na smrtící injekci se zrodil v Oklahomě v roce 1977, rok poté, co Nejvyšší soud USA po čtyřleté přestávce znovu povolil provádění rozsudků smrti. Poslanec Bill Wiseman hledal levnější a šetrnější náhradu za elektrické křeslo. Ostatně, každá nová metoda poprav ve Spojených státech byla inzerována jako humánnější než ty předchozí – právě proto New York v roce 1890 nahradil oprátku elektrickým křeslem, Nevada v roce 1924 také z „humanitárních důvodů“ zavedla plynovou komoru.
V Oklahomě tamní lékařská komora pomoc z etických důvodů odmítla, a tak recept do zákona nadiktoval soudní lékař Jay Chapman. Využívaná látka měla tři složky: barbiturát thiopental, který uspí, paralytikum, které ochromí svaly, včetně dýchacích, a chlorid draselný, který zastaví srdce.
„Nedělal jsem žádný výzkum. Jen jsem věděl z vlastní zkušenosti s anestezií, co je potřeba,“ řekl později organizaci Human Rights Watch. Metodu poprvé v roce 1982 použil Texas a další státy ji převzaly bez samostatného lékařského posouzení.
S postupem času se složení injekcí ovšem měnilo a dál mění. V roce 2011 přestala být k dispozici jedna ze složek (thiopental), když firma Hospira, jediný americký výrobce, ukončila výrobu.
Americké státy, které popravy provádějí, proto přešly na pentobarbital, barbiturát, který humánní medicína dnes používá jen okrajově a veterináři jím utrácejí zvířata. Jeho použití je na pohled také výrazně jednodušší, protože ve vysokých dávkách tato látka utlumí činnost mozku, až dojde k zástavě dechu, a další látky tedy nejsou zapotřebí.
Ale i v případě této látky se posléze objevily potíže se zajištěním přísunu. Dánská firma Lundbeck, která ho v USA prodávala jako Nembutal, brzy zablokovala jeho dodávky věznicím a Evropská unie podřídila vývoz takových látek povinnému licencování, které využití k popravám neumožňuje. Americké státy proto pentobarbital kupují od lékáren, které léky míchají na zakázku, nebo z jiných neprůhledných zdrojů. A hlavně dodavatele tají. V praxi to znamená, že o látce, kterou stát odsouzenému podá, často nic neví ani samotný soud.
Kde se to výjimečně dá posoudit, se zároveň objevují problémy. Zpráva federálního ministerstva spravedlnosti z ledna 2025 napočítala 88 lékáren, které injekční pentobarbital míchaly. FDA jich 31 nikdy nezkontrolovala a u 55 z 57 zkontrolovaných inspektoři zjistili „závažné nevyhovující podmínky“. Podrobněji to popisuje žaloba dvou texaských vězňů z letošního srpna.
Texaská vězeňská správa podle ní míchá pentobarbital z účinné látky koupené v roce 2016, kterou v roce 2023 zasáhl požár věznice v Huntsvillu. Hotové lahvičky skladuje při pokojové teplotě, ačkoli lékopisná pravidla jim v takovém případě dávají trvanlivost nejvýš 24 hodin. Texaský trestní odvolací soud nedovolil, aby kvůli žalobě nižší soud popravy zastavil, a jednoho ze žalobců stát v září popravil.
V Tennessee takové údaje veřejné nejsou. Soudce v Knoxville loni v prosinci nařídil zveřejnit data expirace a výsledky testů zásob, totožnost dodavatelů ale zákon dál chrání. Úředníci ještě letos v květnu odmítli říct, zda je jejich pentobarbital prošlý.
Co se mohlo pokazit
Zda něco z toho sehrálo roli, není jasné. Oficiální vysvětlení zatím neexistuje. Svědci popsali, že si Pikeová krátce po podání stěžovala na pálení v paži a ptala se, jestli je to normální. Pak upadla do útlumu a hlasitě chrápala, opona do popravčí místnosti byla většinu času zatažená.
Vězeňská správa tvrdí, že personál dodržel „každý krok“ protokolu a že látka byla dosud „vždy účinná“. Obhajoba mluví o obtížném přístupu do žil, prasklých žilách a „degradovaném pentobarbitalu“.
František Duška, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Královské Vinohrady, z toho, co popsala média, pro Seznam Zprávy usuzoval po události na takzvanou paravazaci. Látka mohla uniknout mimo žílu do okolní tkáně, odkud se vstřebává pomalu a v krvi nedosáhne smrtící koncentrace. Pálení v paži tomu odpovídá.
Podobný mechanismus potvrdilo vyšetřování v Oklahomě v roce 2014, kdy kanyla Claytona Locketta nebyla správně zavedená a látky tekly do tkáně, nikoli do žil. U Pikeové jde zatím o hypotézu. Z vyjádření obhajoby o „dvou stříkačkách“ navíc není jasné, zda Pikeová dostala jen předepsanou dávku, nebo i záložní sadu, kterou protokol vyžaduje mít po ruce.
O samotné látce se ví málo. Jak již zaznělo, tennesseeský zákon tají každého, kdo se na jejím opatření podílí, a protokol neuvádí, zda jde o průmyslově vyráběný, nebo na zakázku míchaný pentobarbital.
Alternativy
Protože se látky špatně shánějí a o humánnost podávání injekcí se vedou soudní spory, vracejí státy v posledních letech do zákonů i starší metody usmrcování odsouzenců.
Zastřelení je od července 2026 hlavní metodou v Idahu a povolují ho další čtyři státy. Jižní Karolína v roce 2025 takto popravila tři muže, kteří si zastřelení sami zvolili. Tamní protokol předepisuje, že odsouzený sedí připoutaný na židli a tři dobrovolníci z vězeňské služby střílejí ze vzdálenosti asi 4,5 metru na terč nad srdcem.
Zatímco v některých případech konstatoval lékař smrt asi minutu po výstřelech, v případě odsouzeného Mikala Mahdiho pitva ukázala, že střely minuly srdce, a znalec obhajoby odhadl, že byl při vědomí 30 až 60 sekund. Nejvyšší soud Jižní Karolíny přitom metodu schválil s předpokladem, že smrt nastane za 10 až 15 sekund.
Dusíkem popravuje Alabama od ledna 2024 a Louisiana od roku 2025. Odsouzený má na obličeji masku, kterou proudí čistý dusík, takže tělo přestane dostávat kyslík.
Jak rychle člověk ztrácí vědomí, je sporné. V případě prvního takto popraveného, Kennetha Smithe, svědci popsali, že se několik minut třásl a zmítal. Dosud proběhlo osm takových poprav, sedm v Alabamě a jedna v Louisianě. V červnu 2026 federální soudkyně Emily Marksová zakázala Alabamě popravit dusíkem Jefferyho Leeho kvůli „podstatnému riziku vážné újmy“. Nejvyšší soud USA zákaz ponechal v platnosti a Alabama Leeho v září popravila injekcí.
Elektrické křeslo povoluje devět států, naposledy ho v roce 2020 použilo Tennessee. Kdo tam spáchal čin před rokem 1999, si ho může zvolit místo injekce. Pikeová by tuto podmínku splňovala, zda o tom uvažovala, ale není známo.
Přitom to v jejím případě – pokud nedojde k nějakému nepředvídatelnému vývoji danému třeba tím, že jí nepodařený pokus vážně poškodil mozek – bude v blízké budoucnosti asi relevantní otázka. V případě nezdařených pokusů totiž státy obvykle popravy na čas přeruší, nechají události prošetřit a pak znovu přikročí k vykonání rozsudku.
Další pokus nejspíše přijde
V roce 1946 v Louisianě přežil sedmnáctiletý Willie Francis vadně zapojené elektrické křeslo. Nejvyšší soud USA o rok později poměrem pěti hlasů ku čtyřem rozhodl, že druhý pokus není krutým trestem, protože první selhal nešťastnou náhodou. Francis byl v květnu 1947 popraven.
Oklahoma po záměně jedné z látek ve smrtícím koktejlu v roce 2015 přestala popravovat a znovu začala v roce 2021. Alabama po selháních v roce 2022 nechala postup interně prověřit a popravy obnovila o osm měsíců později. Tennessee po zrušené popravě v roce 2022 zadalo nezávislou zprávu, přepsalo protokol na pentobarbital a v květnu 2025 začalo znovu popravovat. Výjimkou je Ohio, které od roku 2018 nepopravuje.
Zákonodárci obvykle přidávají metody a utajení. Idaho po nezdařené popravě Thomase Creeche v roce 2024 zavedlo jako hlavní metodu zastřelení, Jižní Karolína v roce 2023 přijala zákon, který tají dodavatele látek.
Guvernér Lee v prohlášení po středečním pokusu napsal, že obyvatelé Tennessee očekávají, že vykonání trestu bude „nejen legální a ústavní, ale také efektivní“. Šetření, které nařídil, má podle toho hledat chybu v použitém postupu. O trestu smrti jako takovém v prohlášení řeč není.
