Hlavní obsah

Přežila dvě smrtící injekce. Český lékař popisuje, jak k tomu mohlo dojít

Foto: Reuters

Christa Pikeová na archivním snímku z roku 2007.

Vražedkyně Christy Pikeová přežila vlastní popravu. Lékař František Duška vysvětluje, jak smrtící látka funguje a co mohlo stát za tím, že se nepodařilo padesátiletou ženu usmrtit.

Článek

Christě Pikeové ve čtvrtek v nashvillské věznici vpíchli do těla injekci s látkou pentobarbital. Po 30letém pobytu ve vězení se tak měl naplnit trest smrti, který v americkém Tennessee dostala za to, že jako 18letá zavraždila v roce 1995 svou spolužačku. Jenže usmrtit se ji nepovedlo ani po vpíchnutí druhé injekce.

Vražedkyně sice na chvíli ztratila vědomí, ale její srdce dále bilo a ozývalo se hlasité chroptění. Přítomní novináři popsali, že žena si stěžovala na bolest a kopala nohama tak intenzivně, že ze sebe strhla prostěradla, kterými byla přikryta.

Přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady František Duška se na základě toho domnívá, že smrtící látka nebyla správně podána.

„Látka se musí podat nitrožilně, tedy přímo do krevního oběhu. Podle toho, co jsem z médií vyčetl, došlo u popravené ženy k takzvané paravazaci. To znamená, že část nebo všechna látka unikne do podkoží, kde vyvolá bolest či odumření tkání, ale nevstřebá se. To je důvod, proč žena popravu nejspíš přežila,“ domnívá se profesor Duška.

Právníci odsouzené uvedli, že Pikeová vyjadřovala už předem obavy z celého procesu popravy - mimo jiné kvůli obtížnému přístupu k jejím žilám či údajně prošlé smrtící látce.

Video: Svědci popisují sled událostí na popravě Christy PikeVideo: Reuters

Důvod neúspěšného podání injekce Duška vidí i v možném nedostatečném vzdělání člověka, který popravu prováděl. „Americká lékařská asociace přísně zakazuje lékařům a zdravotníkům, aby u poprav asistovali, a to z etických důvodů. Existuje tedy kritický nedostatek osob, které by popravy chtěly provádět. Tím pádem dochází k situaci, že se pro popravu určí člověk bez medicínského vzdělání či tréninku žílu zajistit. Procedura tak často není provedena tak, aby byla humánní,“ vysvětluje Duška.

Úřad pro správu věznic ve státě Tennessee uvedl, že byly dodrženy všechny kroky zavedeného protokolu popravy. Jakékoli pochybení odmítl.

Žena může přežít bez následků

Informace o zdravotním stavu Pikeové dosud nebyly zveřejněny. Objevily se spekulace, že mohla při popravě utrpět nevratné poškození mozku. Podle Dušky je naopak možné, že žena z popravy vyvázne zcela bez následků.

„Pokud žena měla nedostatek kyslíku v těle, mohlo k poškození mozku dojít. Je také ale velmi dobře možné, že se látka pouze postupně vstřebala a dýchání tak v průběhu popravy bylo zachováno. To by znamenalo, že se normálně vzbudí. Šance, že Pikeová vyvázne zcela bez následků, je tak velmi realistická. Podrobnosti jejího stavu ale neznáme,“ říká profesor.

Duška popisuje, že látka se může používat i v medicíně při uspávání lidí, například před operacemi. „Hojně se používala v minulosti, dnes k tomu dochází zřídka, a to při úvodu do celkové anestezie. Jedná se o první lék, který vám podají, když vás uspávají před operací,“ popisuje Duška.

Nicméně dodává, že pentobarbital se v české medicíně nevyužívá. Používá se pouze ve veterinárních přípravcích určených pro eutanázii zvířat.

Látka tlumí dech, Biden ji zakázal

Při vyšších dávkách pentobarbital navodí hlubokou anestezii a utlumí dech. Právě proto se používá při popravách nebo asistovaných sebevraždách. V takovém případě se ale aplikuje až desetkrát vyšší dávka, než jaká se používá při uvádění do celkové anestezie.

„K uspání se používají stovky miligramů, již tato dávka vede k významnému útlumu dechu. Při popravě se používají vyšší dávky, nitrožilně se podá dva a půl gramu, tedy zhruba pětkrát víc než k úvodu do anestezie, a tato dávka se podle dostupných informací zopakuje,“ řekl profesor.

Injekce pentobarbitalu jako forma popravy není ve Spojených státech novým tématem, administrativa předchozího amerického prezidenta Joea Bidena tuto variantu na federální úrovni zakázala s tím, že během vykonání může dojít ke zbytečnému utrpení a bolesti. Přesto se později k pentobarbitalovým injekcím některé státy vrátily, a to zejména kvůli kritickému nedostatku jiných látek.

„Když projekty smrtících injekcí začaly, používala se takzvaná eutanatická směs tří látek, přičemž se jednalo o kombinaci látky navozující spánek, relaxující příčně pruhované svaly a zastavující srdce. Smrt tak byla třikrát pojištěná. Poprava nicméně vyžadovala tři různé látky, které farmaceutické firmy často kvůli zamýšlenému účelu odmítají prodávat. V případech, kdy je použito pouze uspávadlo, se poprava nemusí povést,“ uzavírá Duška.

Související témata:
Anesteziologie

Doporučované