Článek
Hasiči společně s ministerstvem vnitra pracují na nové příručce, jak by se české domácnosti měly nachystat na mimořádné situace typu povodně nebo blackout.
Podle nového generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Martina Legnera ji resort zveřejní během několika příštích měsíců, a kromě samotného textu budou k dispozici i videa.
„Bude tam větší penzum informací a bude to o přípravě na mimořádné situace obecně, nepůjde jen o první tři dny, ale směřujeme k dlouhodobé odolnosti společnosti,“ vysvětluje Legner v rozhovoru pro Seznam Zprávy, čím se bude právě chystaný materiál lišit od příručky 72 hodin.
Tu vydalo ministerstvo vnitra, tehdy vedené Vítem Rakušanem (STAN), loni na podzim a lidé se v materiálu dozvěděli, jak se připravit na první tři dny krize. Podobné návody publikují státy po celém světě, nicméně v tom českém – na rozdíl třeba od skandinávských příruček – úplně chybí téma vojenské krize. A chybět bude i v nové příručce, přiznává Legner.
„Z našeho pohledu je jedno, jestli výpadek elektrického proudu způsobí dronový útok, nebo spadlý strom. Řešíme obecně mimořádnou událost, kde je v 90 procentech postup stejný.“
Nový šéf hasičů ani ministerstvo vnitra o novince víc prozrazovat nechtějí, materiál plánují představit veřejnosti, až bude hotový.
Mimořádností přibývá
Právě téma civilní ochrany, kam spadá varování obyvatelstva, evakuace nebo ochrana při mimořádných událostech, jako jsou různé živelní katastrofy, požáry nebo havárie, je jednou z Legnerových priorit.
„Mimořádné situace se nám v posledních 20 letech nevyhýbaly, lidé jsou tím vycvičení, vědí, kde hledat informace, ale na druhou stranu nejsou připravení do té úrovně, kterou bychom chtěli mít,“ míní nový šéf hasičů o úrovni tuzemské připravenosti.
Například loňská analýza ministerstva vnitra ukázala, že téměř tři čtvrtiny Čechů se na krizi nijak nechystají. Ke zlepšení má podle Legnera pomoct i právě dokončovaná koncepce ochrany obyvatelstva.
Martin Legner
Brigádní generál Martin Legner pracoval v letech 2003-2012 u policie, nejdřív jako uniformovaný policista a následně ve službě kriminální policie a vyšetřování. V roce 2012 přešel k hasičům, kde začínal jako technik chemické služby, poté pracoval jako vedoucí oddělení či odboru integrovaného záchranného systému, nejdříve na Krajském ředitelství HZS Středočeského kraje a od roku 2022 na generálním ředitelství HZS ČŘ. Od 1. října 2026 je novým generálním ředitelem celého sboru.
„Nechceme nikoho strašit, ale mimořádná událost nás může potkat kdykoliv. Třeba povodně nebo větrné smrště nás zasahují opakovaně, vidíme za posledních pět let nárůst. Pokud obyvatelstvo ví, co má dělat, a bezpečnostní složky jsou schopny se o ně postarat, je to ucelený kruh, který funguje, a tím se dostáváme k odolnosti celého Česka,“ dodává Legner s tím, že by ji Bezpečnostní rada státu mohla schválit v první polovině příštího roku.
Podle Legnera se nebude nová koncepce zásadně lišit od aktuálně platné verze, větší důraz prý ale bude klást na varování obyvatel, tedy na to, jak dostat k lidem informaci o hrozícím nebezpečí a celkově jak s nimi komunikovat v krizi.
Cílené varování již brzy
Některé s tím související projekty běží už nyní. Ve fázi testování je teď takzvaný „cell broadcast“, tedy systém varování občanů v nouzových situacích. Na jeho přípravě začalo ministerstvo vnitra pracovat po střelbě na pražské filosofické fakultě před třemi lety. Tehdy se ukázalo, že v Česku chybí možnost rozeslat SMS zprávu nebo upozornění s varováním na všechny mobilní telefony v určité vybrané lokalitě.
„Do konce roku pojedeme v testovacím režimu a výhledově zkraje příštího roku by to mohlo běžet už v provozu, který bude pro nás jako bezpečnostní složky přijatelný,“ odhaduje harmonogram šéf hasičů.
Náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka na čtvrtečním jednání sněmovního výboru pro bezpečnost doplnil, že cvičnou zprávu, která by měla sloužit ke zkoušce systému, by měli dostat všichni obyvatelé Česka příští rok 11. února.
S komunikací v krizi souvisí i další opatření, které Legner nedávno představil vládě a prezidentovi na jednání Bezpečnostní rady státu, kterého se účastnil poprvé ve funkci generálního ředitele hasičského sboru.
Jde o plánované zodolnění mobilních vysílačů tak, aby i při déletrvajícím blackoutu dál fungovaly, a lidé se mohli dovolat na krizové linky.
„Chceme prodloužit dobu jejich fungování, hlavně v případě blackoutu nebo povodní, to znamená, že je potřeba zajistit vysílače nějakým náhradním zdrojem, aby fungovaly minimálně dalších šest hodin, což je dostatek času na to, abychom během této doby dovedly zajistit spojení jiným způsobem,“ popisuje Legner, čemu se budou hasiči věnovat společně s mobilními operátory.
Kde naopak větší změny nový generální ředitel Hasičského záchranného sboru nepředpokládá, jsou stálé kryty nebo také kryty civilní obrany. Jde o stavby budované přibližně v 50.-80. letech minulého století, zejména ve větších městech a strategicky významných oblastech. Aktuálně je v nich místo pouze pro tři procenta obyvatel Česka.
„Tyto kryty nejsou v naší správě, můžeme k tomu vydávat metodické doporučení, ale nemůžeme vlastníky k ničemu nutit nebo jim něco nařizovat,“ vysvětluje Legner s tím, že ochranu před různými mimořádnými událostmi jako je tornádo nebo zemětřesení, poskytnou provizorní kryty, například ve sklepě domů.
„Plánujeme v budoucnu tyto informace víc sdílet, v brzké době se to občané dozví,“ slibuje Martin Legner.
