Článek
Soustavné ukrajinské útoky na největšího ruského internetového prodejce začaly 18. července. Drony zasáhly distribuční centra Wildberries v Elektrostalu u Moskvy a v Kotovsku v Tambovské oblasti. V Kotovsku zahynulo sedm pracovníků noční směny a dalších 25 utrpělo zranění. Požár skladu v Elektrostalu se podařilo uhasit až po třech dnech.
Během následujícího měsíce zasáhly drony zhruba dvacet zařízení od Petrohradu přes Moskvu po Samarskou oblast a Ural. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že vyřadilo sedm z deseti největších logistických uzlů firmy. Údaj zahrnuje také sklady, které obnovily alespoň část provozu. V druhé půli srpna pak přišel první velký úder i na sklad konkurenční společnosti Ozon.
V principu nejde o nový cíl. Sklady a distribuční centra patří mezi cíle od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022. Podle odhadu ukrajinského logistického odvětví bylo jen v roce 2022 zničeno 600 až 700 tisíc metrů čtverečních moderních skladů.
Ruská raketa v říjnu 2023 zabila šest zaměstnanců třídicího depa ukrajinské společnosti Nova Poshta u Charkova. I proto jeden z vysoce postavených ukrajinských představitelů označil první údery na Wildberries za odvetu za ruské útoky na Nova Post (bylo to jen jedno z mnoha vysvětlení, jak uvidíme dále). Rusové pak letos na konci července a v srpnu se stejnou logikou eskalovali své útoky proti ukrajinským skladištím.
Je to začátek nové „války skladů“? A jaké jsou skutečné dopady úderů na ruskou ekonomiku, obyvatelstvo i armádu?
Přehled ukrajinských útoků na velké logistické sklady v Rusku
Vojenské zboží, omezený objem
Velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi označil Wildberries za „dodávkovou službu ruské války“. Na platformě se prodávaly neprůstřelné vesty, přilby, vysílačky, elektronika a součástky využitelné při výrobě dronů. Některé nabídky nesly označení „prověřeno v SVO“, tedy v takzvané „speciální vojenské operaci“, jiné prodejci propagovali jako zboží, které si vybírají ruští vojáci nasazení na Ukrajině.
Po začátku útoků se po zadání hesla „Vše pro SVO“ přestaly objevovat výsledky. Jednotlivé výrobky šlo dál najít pomocí jiných výrazů. Heslo sloužilo k vyhledávání a propagaci zboží, platforma pro vojenské výrobky neměla samostatnou sekci.
Rozsah těchto nákupů zmapovala redakce ruského opozičního webu Meduza. Našla 77 proválečných kanálů a skupin na Telegramu a síti VK, které odkazovaly na lékárničky, ochranné vybavení, vysílačky, přístroje pro noční vidění, terminály Starlink a díly dronů. Nakoupené zboží mělo směřovat konkrétním ruským jednotkám a dobrovolnickým skupinám.
Přímo dohledatelné nákupy dosáhly objemu asi 18,6 milionu rublů, tedy v pracovním přepočtu necelých pět milionů korun. Do součtu se nedostaly všechny sbírky ani všechny jejich nákupy. Zjištěná čísla přesto nedokládají zásobování v rozsahu srovnatelném s armádní logistikou. Odkazy na Ozon se objevovaly téměř stejně často a někdy vedly ke specializovanější technice.
Přes Wildberries a jiné internetové prodejce tedy ruští dobrovolníci či vojáci skutečně nakupovali vybavení na frontu – ale rozhodně to není tak, že by šlo o službu pro armádu zásadní.
Veřejné podklady také nedokazují, kolik vojenského materiálu se nacházelo v jednotlivých napadených skladech, a nestačí proto ani k právnímu posouzení každého úderu.
Proč se drony ke stejné síti skladů vracejí, lépe vysvětlují jejich velikost a konstrukce.
Obři, kteří se neschovají
Společnost Wildberries postavila jádro své logistické sítě na zhruba dvou desítkách obřích distribučních center. Ozon a Yandex Market využívají více menších skladů. Takto centralizovaná síť za běžného provozu usnadňuje třídění a distribuci. Za války však soustřeďuje zásoby i riziko na několik málo adres.
Některé haly mají plochu až 300 tisíc metrů čtverečních a zásobují síť přibližně 100 tisíc výdejních míst. Jediný zásah tak může zničit zboží a narušit provoz, který konkurenční firmy rozložily mezi více budov. Firma může zásilky přesměrovat, stojí ji to však čas a peníze.
Obchodní sklady jsou pochopitelně imobilní a nejsou stavěné tak, aby odolaly útoku ze vzduchu – na rozdíl od velké části ruského průmyslu, který v dobách SSSR byl stavěn i s ohledem na možné bombardování ze vzduchu (týká se to nejen zbrojních závodů, ale třeba i rafinerií). Zajištění protivzdušné obrany u každého skladu by přitom vyžadovalo velké množství radarů, zbraní a obslužných týmů.
V lehké budově dokáže i poměrně malá nálož založit rozsáhlý požár. Oheň se živí snadno hořlavými obaly, textilem, plasty, bateriemi a spotřebním zbožím. Elektrostalský sklad se hasil tři dny a další škody po zásahu způsoboval především oheň. Ve skladu v Novosemejkinu v Samarské oblasti podle místních úřadů požár zachvátil asi 160 tisíc metrů čtverečních a zničil veškeré uložené zboží.
Z čistě aritmetického hlediska (necháváme stranou pochopitelnou námitku o legalitě takového výpočtu) jde o velmi výhodnou operaci. Cena ukrajinského dronu FP-1 s dlouhým doletem se pohybuje snad někde kolem 55 tisíc dolarů, tedy v pracovním přepočtu asi 1,2 milionu korun. Ukrajina nasazuje několik různých typů a cena stroje nezahrnuje všechny náklady na přípravu a provedení útoku. Vzhledem k charakteru skladu ovšem jediný zásah může zničit zboží mnohonásobně dražší a tím ruské – do velké míry dnes válečné – ekonomice způsobit výrazně větší škody, než kolik činila jeho cena.
Kudy projít?
Sklad má pochopitelně výrazně menší strategický význam než rafinerie nebo továrna na rakety, a Kyjev to dobře ví. Musí ovšem pracovat se zbraněmi, které má, a to jeho možnosti výrazně omezuje.
Ruská protivzdušná obrana rozhodně není bezzubá a bezmocná při ochraně možných cílů. My vidíme především úspěšné zásahy (a to platí na obou stranách konfliktu), záběry zmařených úderů jsou výrazně méně populární. Ovšem dostupná čísla naznačují, že veliká většina dronů se přes obranu k cíli nedostane.
Z ruských hlášení o počtu sestřelených protivníkových strojů se zdá pravděpodobné, že Ukrajina v červenci vyslala řádově deset tisíc dronů s dlouhým doletem, možná i více. Rusko hlásilo v průměru kolem 425 strojů denně. Takový průměr by za 31 dní znamenal více než 13 tisíc dronů.
Zdroj je pochopitelně diskutabilní. Čísla mohou zahrnovat klamné cíle, opakovaně započítané stroje i drony, které spadly bez zásahu obrany. Moskva má zároveň důvod zveličovat hrozbu i úspěšnost vlastní obrany. Faktem ovšem je, že ruské údaje alespoň do této doby odrážely trendy doložené jinak.
Zároveň se ukazuje, že tam, kde je protivzdušná obrana opravdu hustá, mají drony malou šanci na úspěch. To je příklad Moskvy. Jedno mapování založené na ruských hlášeních zaznamenalo přibližně 1500 hlášení o odhalení, či sestřelení dronů. Podle jeho autorů zastavily první dvě obranné linie asi 93 procent strojů.
Jistě, ani taková obrana nezachytí všechno. Dne 16. srpna zasáhly drony Koledino u Podolsku, jeden z největších uzlů Wildberries v Moskevské oblasti – a právě proto, že šlo o logistický sklad, vznikl rozsáhlý požár, který viděla prakticky celá Moskva.
Tento jeden úspěch nemění nic na skutečnosti, že pokud prolétne jen každý desátý, patnáctý nebo dvacátý dron, výše zmíněná aritmetika úderů přestane vycházet. Opakovat neustále útoky na stejné cíle tedy má pro útočníka stále menší přínos.
Naopak, čím pestřejší škálu cílů Ukrajina ohrožuje, tím více se musí Rusko rozhodovat, kam rozmístí radary či raketové systémy. Útoky do ruského týlu podle AP narušují provoz letišť a zvyšují výdaje na ochranu a opravy, i když drony k zamýšlenému cíli nedoletí.
Tuto „past“ jsme podrobněji popsali v předchozí analýze vzdušné války: pokrýt drahou protivzdušnou obranou celé Rusko ani Ukrajinu není reálně možné. Je ovšem důležité protivníka donutit, aby se o to alespoň pokusil. A útoky na internetové sklady k tomu mají nejspíše Kreml donutit i kvůli ohledům na veřejné mínění.
Válka v nákupním košíku
Brovdi v rozhovoru pro AP otevřeně řekl, že cílem útoků je, aby Rusové pocítili válku v osobním životě. Přes Wildberries nakupují lidé po celé zemi a jeho sklady zásobují přibližně 100 tisíc výdejních míst. Zákazník požár skladu pocítí jako zpoždění zásilky, zrušenou objednávku, nebo omezenou nabídku.
Server The Kyiv Independent sledoval přibližně tisíc regionálních skupin na Telegramu a síti VK a pod příspěvky o Wildberries napočítal 223 793 reakcí. Z nich je patrné, že si lidé útoků všimli a že je rozčilovaly – bylo to hlavní téma řady konverzací. Použité výrazy i emotikony přitom naznačovaly, že lidé na požár skladu, ze kterého jim chodí objednávky, reagovali jinak než na zásah vzdáleného průmyslového provozu.
To neznamená pochopitelně, že by útoky donutily Rusy zásadně změnit postoj k válce či své vládě. Kritika ruských úřadů a protivzdušné obrany se nevylučuje s hněvem vůči Ukrajině, podporou války nebo rezignací. Samy reakce o změně politických postojů nevypovídají.
V případě útoků na Wildberries lze ovšem alespoň doložit, že útoky zaujaly pozornost jinak velmi otupělé ruské veřejnosti. Nemusí to mít žádné další důsledky, Rusy to dokonce může nahněvat, ale z hlediska Kyjeva jde nepochybně o další, vedlejší výhodu tohoto typu útoků.
Byť zásadní změnu ruského kurzu od nich asi na Ukrajině nikdo nečeká. Výzkumy účinků strategického bombardování dlouhodobě ukazují, že ani rozsáhlé ničení samo o sobě obvykle nevynutí požadované rozhodnutí státu. Zvláště když škody nejsou z hlediska celostátní ekonomiky až tak veliké.
Velká rána pro firmu, malá pro Rusko
Nejlépe doložený veřejný odhad vyčísluje zničené zboží prodejců na 215 až 280 miliard rublů, tedy zhruba 56 až 73 miliard korun. Společnost Data Insight částku odvodila z kompenzací po požáru skladu v Šušarech v roce 2024 a nesčítala přitom jednotlivé prověřené žádosti o náhradu (jde tedy o model založený na datech z minulosti).
Skupina RWB, do níž Wildberries patří, za rok 2025 vykázala čistý zisk 175 miliard rublů, přibližně 46 miliard korun. I spodní hranice odhadu zničeného zboží tedy převyšuje roční zisk firmy. Většinu zásob ovšem vlastnili jednotliví obchodníci. Pokud by RWB hradila podstatnou část, kompenzace by mohly pohltit více než celý její roční zisk.
Rozhodující je, kdo zničené zboží zaplatí. Společnost Wildberries před útoky upravila smlouvu tak, aby vyloučila odpovědnost za škody způsobené raketami a drony. Současně začala odškodňovat desítky tisíc prodejců a její banka jim odložila splátky. Není také vyloučeno, že část ztráty by později na sebe mohl vzít stát nebo banky (na pokyn státu, pochopitelně).
Ale ať zaplatí nakonec kdokoliv, stále půjde o tutéž původní škodu. Když Wildberries vyplatí kompenzaci, převezme část ztráty prodejce. Odklad splátky se změní ve ztrátu banky teprve tehdy, když dlužník nakonec nezaplatí. Státní pomoc přesune část soukromé škody do veřejných financí či do rozvahy bank (které to nepoloží: ruská centrální banka přitom finanční systém země nadále hodnotí jako odolný).
V poměru k velikosti ruské ekonomiky jde o částku malou: odpovídá zhruba 0,10 procenta ročního HDP. Zdůrazněme, že jde pouze o orientační poměr mezi hodnotou zničených zásob a ročním výkonem ekonomiky, který neříká, o kolik skutečně klesne HDP.
Na druhou stranu, tato malá škoda se přidá k větším, které válka Rusku způsobila. Ruské hospodářství zároveň po válečném boomu výrazně zpomaluje. Centrální banka v červenci snížila odhad letošního růstu na nula až jedno procento a ponechala základní sazbu na 14 procentech. Krátkodobé rublové úvěry pro malé a střední firmy byly v květnu úročeny v průměru 18,2 procenta. Prodejci i Wildberries by tak měli nahradit zničené zboží i sklady v době, kdy půjčovat si je drahé a ekonomika téměř neroste.
Rusové, ať už jde o jednotlivce nebo firmy, by přitom měli očekávat, že ze všech výše popsaných důvodů se podobné útoky budou s největší pravděpodobností opakovat. A nikoli pouze údery na logistické sklady, ale obecně útoky na zranitelné části ekonomiky, které mají s válkou jen volnou, nebo prakticky žádnou souvislost.
Ukrajinské schopnosti útočit do ruského týlu rostou, ale především co se týče množství zbraní, jenž dokáže nasadit. Kvalitativní vzestup zdaleka tak výrazný není. A po čtyřech letech války a stále silnějších leteckých útoků Kyjev dává útoky na Wildberries i dalšími akty jasně najevo, že „hájených“ cílů na ruském území vidí stále méně.
