Africká legenda na lavičce Slovanu. Reklamní tah, nebo terno?

Většinou má emoce pod kontrolou. Nepoznali byste na něm, jestli chválí, nebo kárá. Snaží se držet jednotnou linii a dekorum. Jenže tentokrát se Yaya Touré každou chvíli naštvaně drbal pod bílou kšiltovkou, kroutil hlavou, koulel očima a kousal se do rtu. Tolik mu vadil výkon rozhodčího při utkání Slovanu Bratislava v poslední kvalifikaci o Ligu mistrů, že to z něho muselo jít ven.

„Zkazil mi večer. Jsem na něj na*raný,“ ujelo mu v angličtině, když dořekl svou stížnost.

Slovan doma minulý týden uhrál remízu 1:1 se slovinským Celje. Cítil se poškozený od německého sudího Felixe Zwayera, kterému vyčítal neodpískanou penaltu v závěru nebo dva drsnější souboje, které nepotrestal vyloučením.

Pokud jste utkání závěrečného předkola sledovali v televizi, z původního komentáře byste museli mít dojem, že Slovan na vyprodaném Tehelném poli podle zařízli. Ostatně podobný tón převzal taky Yaya Touré, když se posadil před novináře. Jenže ve skutečnosti se nic tak dramatického na hřišti nedělo. Řečí čísel to byl vyrovnaný zápas. Hráči Celje drželi víc míč a častěji stříleli na branku. Jestli se odehrály problematické okamžiky, pak rozhodně neměly nádech skandálu, kterým už týden žije fotbalové Slovensko. Je totiž přesvědčené, že soupeř z Celje měl u rozhodčího zastání kvůli tomu, že předsedou evropské unie UEFA je Slovinec Čeferin.

„Všichni známe pravidla, protože fotbal je úplně jednoduchá hra. Je neuvěřitelné, jak mohl rozhodčí do utkání zasáhnout tak zásadně ,“ hněval se Yaya Touré. Odveta se hraje dnes večer, a pokud chce Slovan postoupit podruhé v historii do Ligy mistrů, musí vyhrát. V případě další remízy v prodloužení nebo na penalty. Když neuspěje, má garantovaný podzim v Evropské lize, což taky není soutěž k zahození, ovšem Liga mistrů je o několik úrovní výš.

Teď se jeví jako klíčové, aby Touré připravil mužstvo hlavně po mentální stránce.

Přišel, aby vítězil. Samozřejmě nejen ve slovenské lize, ve které bude Slovan útočit na devátý titul za sebou.

Přišel za Ligou mistrů.

Přišel, aby Slovanu přinesl evropský zvuk.

Přišel, aby se sám zviditelnil.

Dosud byl maximálně asistentem. Třeba v Doněcku, Grozném nebo Lutychu. Taky si ho Roberto Mancini, jeho někdejší boss z Manchesteru City, přizval k reprezentaci Saúdské Arábie. Teprve Slovan mu ovšem dal hlavní roli. „A na penězích jsme byli domluvení hned,“ zdůraznil klubový ředitel Ivan Kmotrík mladší. Tourého měsíční gáže se odhaduje v přepočtu na půldruhého milionu korun. Bez bonusů.

Než Kmotrík s Tourém natočil uvítací video, ve kterém se v nažehlených oblecích potkali ve výtahu, měl i pár jiných netradičních nápadů.

Líbil se mu někdejší ukrajinský střelec Serhij Rebrov, temperamentní chorvatský expert Igor Biščan nebo progresivní Francouz Valérien Ismaël, nakonec však zvolil Tourého, jednoho z nejlepších Afričanů všech dob. „Když jsem byl hráč, choval jsem se jako vítěz. Jako trenér v tom chci pokračovat,“ vyhlásil Yaya Touré pro klubovou televizi.

Je pravda, že během nového angažmá ještě neprohrál ani jednou z devíti soutěžních zápasů. V přípravě porazil i Slavii. Ale pořád je to jenom začátek dlouhé cesty, kterou si sám ve třiačtyřiceti letech zvolil. „Na jedné straně do Slovanu vklouzla euforie, protože tak světově uznávané jméno na lavičce nikdo nečekal. Na druhé straně vnímám fanoušky, kteří to berou s rezervou. Poslouchají Tourého sebevědomá prohlášení, jak chce hrát dominantní fotbal, jak chce ovládat míč, jak chce být moderní a progresivní, jenže zároveň on nikdy hlavním koučem nebyl,“ popisuje novinář Pavol Spál z webu sportnet.sk.

Yaya Touré, rodák z Pobřeží slonoviny, býval excelentní fotbalový záložník. Vynikal energií, univerzálností, důvtipem, silou, vytrvalostí, přehledem, bravurní prací od šestnáctky po šestnáctku. Čtyřikrát za sebou (2011, 2012, 2013, 2014) se stal nejlepším fotbalistou Afriky. V tom, jak se uprostřed hřiště prezentoval, vlastně neměl konkurenci. Jestli za prototyp fotbalového metronomu, který určuje tempo hry, můžeme aktuálně považovat španělského pracanta Rodriho, kapitána mistrů světa, pak Yaya Touré měl během hráčské kariéry podobné parametry.

V létě 2007 si ho pořídila Barcelona za deset milionů eur z Monaka, což se zpětně jeví jako jeden z nejlepších nákupů moderního fotbalu. Touré, jehož starší brácha Kolo býval elitním stoperem, pomohl Barceloně k prvenství v Lize mistrů. Teď nechme stranou, že se do krve rozhádal s trenérem Pepem Guardiolou. Později v Manchesteru City strávil přes sedm let a třikrát vyhrál Premier League.

Góly střílel zřídka, nicméně hru svých týmů ovlivňoval jako málokdo. O totéž se chce zasadit v roli trenéra. Na první pohled si to sedlo jako skládačka lega: Slovan po odchodu Vladimíra Weisse hledal velké jméno a Yaya Touré hledal klub s vítěznou mentalitou, byť na úrovni slovenského fotbalu.

Vzdáleně to připomíná situaci, kdy Slováci povolali ke své reprezentaci vcelku neznámého asistenta z Neapole, Franceska Calzonu. Nebáli se před čtyřmi lety vkročit do neprobádaného terénu. Česko se zatím drží spíš zkrátka. Trenérského pomocníka z ciziny, konkrétně Santiaga Deniu, angažovalo až po letošním zpackaném mistrovství světa. A taky na klubové scéně – na rozdíl od Slovenska – se zahraniční experti objevují jen zřídka. Aktuálně pracuje v české lize jediný cizinec, Dán Brian Priske ve Spartě. Zatímco ve dvanácti klubech na Slovensku jsou hned čtyři: Touré ve Slovanu, Španěl Antonio Muñoz v Trnavě, Němec Robert Klauss v Dunajské Stredě a Nizozemec Ricardo Moniz v Trenčíně.

Zdaleka největší tlak bude na africkou legendu. Jeho předchůdce Vladimír Weiss platil za trenérskou veličinu, byť často nevrlou, přisprostlou a náladovou. V červnu znovu převzal slovenskou reprezentaci. Se Slovanem válcoval domácí soutěž, zároveň však málokdy dokázal překročit vlastní stín. Přes náročná předkola do Ligy mistrů dokázal postoupit jen před dvěma lety a s národnostním mišmašem, který si za pomocí majitele Kmotríka sám vytvořil, prohrál všech osm zápasů při skóre 7:27.

Od Tourého se čeká víc. Aby mužstvo omladil. Aby dával víc šanci slovenským mladíkům. Aby hráče Slovanu vrátil na přestupní trh. Aby klubu dodal šmrnc.

Ale nejdřív se musí zklidnit, koncentrovat se na přípravu a přejít přes Celje, soupeře ze Slovinska.