Špatná nálada Němců žene AfD vzhůru. Blíží se možná zlomové volby

Krajně pravicová Alternativa pro Německo reálně pomýšlí na vládu v jedné ze spolkových zemí. Podle průzkumů ji chce v Sasku-Anhaltsku, které čekají volby už na začátku září, dát hlas přes 40 procent lidí. Lídři strany přitom mluví ještě o širších mocenských metách. Co stojí za masivní podporou AfD na východě Německa?

Část německých spolkových zemí už příští měsíc čekají zemské volby. Pozornost nejen místních, ale také zahraničních pozorovatelů se přitom stáčí převážně k Sasku-Anhaltsku, kde lidé zamíří k urnám 6. září a kde průzkumy přisuzují Alternativě pro Německo (AfD) více než 40 procent hlasů. Stranu přitom německá kontrarozvědka loni označila za extremistickou a ostatní politické síly s ní na celonárodní úrovni dlouhodobě odmítají spolupracovat.

Německý novinář a volební expert veřejnoprávní stanice MDR Jens Hänisch, který je hostem středeční epizody podcastu 5:59, upozorňuje, že ještě nic není rozhodnuto. Na druhou stranu je ale patrné, že AfD má v Sasku-Anhaltsku stabilní podporu, kdy se v tamních průzkumech drží nad hranicí 30 procent hlasů už od roku 2024.

Část Němců, zejména na východě země, zkrátka vkládá do AfD své naděje a ukazuje, že je s tradiční německou politikou mimořádně nespokojená. A podle Hänische za to mohou především špatné hospodářské výsledky celého Německa. „Voliči už tuto stranu dávno nevolí pouze na protest proti zavedené politice, ale skutečně jí připisují jistou odbornou kompetenci,“ říká muž, který jako moderátor provází zpravodajskými relacemi MDR.

Případná vláda, v jejímž čele by usedla AfD, by ale podle Hänische představovala „reálný zlom“. A to nejen pro Sasko-Anhaltsko, ale třeba i pro celé Německo. „Může to ukazovat, jakým směrem se Německo jako celek politicky ubírá,“ říká novinář.

Je podle Jense Hänische pravděpodobné, že právě v Sasku-Anhaltsku bude mít Německo prvního šéfa zemské vlády z AfD? Jaké změny by strana ve spolkové zemi prosazovala? A znamenala by první zemská vláda vedená AfD historický předěl? Ptáme se v rozhovoru.

Proč by ty blížící se zemské volby v Sasku-Anhaltsku měla sledovat také veřejnost v Česku? Má tohle regionální hlasování celoněmeckou, nebo dokonce celoevropskou rezonanci a význam?

Ano, myslím, že tyto volby v Sasku-Anhaltsku jsou sice regionální, ale mají celoněmecký a nejspíš i evropský rozměr, protože by se v nich poprvé mohla v jedné ze spolkových zemí Německa dostat do čela vlády strana, která je označována za pravicově extremistickou. A to by samozřejmě mělo důsledky pro celoněmeckou i evropskou politiku.

Ujasněme si ale jednu věc: v těchto volbách ještě není nic rozhodnuto. Všechno, co zatím známe, jsou výsledky průzkumů. A ty nepředstavují předpověď volebního výsledku, ale odraz momentálních nálad. Ještě se může leccos stát.

Když mluvíme o průzkumech: V těch nejnovějších má AfD v Sasku-Anhaltsku přes 40 procent. Jak k tomu vlastně došlo? Je to především úspěch AfD, nebo spíš špatné vysvědčení pro strany politického středu?

Myslím, že svou roli hrají oba důvody, které jste zmínil. Musíme si uvědomit, že v celém Německu, a především na východě země – tedy v nových spolkových zemích – panuje mezi obyvatelstvem mimořádně špatná nálada. Tu vyvolávají především špatné hospodářské výsledky. Máme jen malou důvěru v budoucnost. Když se podíváme na výzkumy veřejného mínění, vidíme hodnoty, jaké jsme od znovusjednocení Německa skutečně ještě nezažili. Jsou tu rekordně nízké hodnoty podpory i oblíbenosti kancléře a spolkové vlády. Negativně je hodnocena také práce zemské vlády v Sasku-Anhaltsku. Když to tedy shrneme, vidíme silný úbytek důvěry v zavedenou politiku. To je jedna stránka věci.

Na druhé straně je tu naděje, že AfD by to mohla zvládnout, že by mohla dělat věci jinak. A vidíme tak, že voliči této strany už ji dávno nevolí pouze na protest proti zavedené politice, ale skutečně jí připisují jistou odbornou kompetenci. V této souvislosti je ovšem třeba si připomenout, že přisuzování odborné kompetence Alternativě pro Německo samozřejmě nevychází ze zkušenosti. AfD se dosud nikdy nepodílela na vládě a nikdy nenesla politickou odpovědnost. Vychází to tedy především z naděje. Tak nějak lze ve stručnosti popsat situaci. Alternativa pro Německo tedy přichází s nabídkou vlastního politického programu, ale zároveň jí velmi silně prospívá nespokojenost v zemi.

Když jste mluvil o tématech ovlivňujících politické nálady v Německu, jedno jste ještě nezmínil. Je migrace hlavním nebo důležitým tématem, které mobilizuje voliče AfD? Mimochodem, v Sasku-Anhaltsku vlastně tolik cizinců nežije…

Je to tak. Když se dělají reprezentativní průzkumy mezi obyvateli Saska-Anhaltska, drtivá většina příznivců AfD skutečně uvádí migraci a integraci – tedy stejné téma, jen šířeji pojaté – jako nejdůležitější problém, který je třeba v zemi řešit. Když se podíváme na fakta, je to skutečně poněkud překvapivé. Jak jste zmínil, v Sasku-Anhaltsku máme poměrně nízký podíl cizích státních příslušníků: osm procent. Přistěhovalecký původ má 11pr ocent obyvatel Saska-Anhaltska. Pro srovnání – celoněmecký průměr je 30 procent.

To tedy znamená, že voliči nemohou vycházet ze současné každodenní životní zkušenosti. Musíme si ale uvědomit, že když se podíváme na volební kampaně a program AfD, zjistíme, že strana spojuje s tématem migrace prakticky každou jinou věcnou otázku. Dělá to velmi obratně. Není pak samozřejmě divu, že příznivci Alternativy pro Německo, kterým se tato strana zamlouvá, následně uvádějí migraci jako nejdůležitější téma, které je třeba řešit.

Sasko-Anhaltsko patří mezi země bývalého východního Německa:

Odborníci to vidí jinak. Za mnohem větší problémy v zemi považují ekonomiku, školství a fungující infrastrukturu. Proti takové náladě se však argumenty prosazují očividně jen velmi obtížně. A AfD si počíná opravdu obratně, zčásti za pomoci jednoduchých argumentačních řetězců. Problém financování nemocnic se například propojí s počtem žadatelů o azyl, kteří se v zemi nacházejí: Když je všechny pošleme pryč, ušetříme náklady, nebudeme tedy už muset dávat tolik peněz do zdravotnictví, které bude pečovat o mnohem menší počet cizinců. Odborníci říkají, že to nedává smysl. Nevychází to, není to pravda, je to ekonomicky chybné. Přesto takové argumenty na voliče zabírají.

V české debatě občas slýcháme, že Alternativa pro Německo je autentickou opozicí, kterou politický a mediální mainstream vyčleňuje, či dokonce šikanuje. Je na tomto tvrzení něco pravdy?

Z mého pohledu vůbec nic. A je to také doložitelné. Zaprvé a zcela jasně: Podle právních pravidel, jimiž se musíme řídit – zvlášť ve veřejnoprávním vysílání a v období předvolební kampaně tím spíš –, je AfD povolenou a řádně registrovanou stranou a zachází se s ní stejně jako se všemi ostatními stranami, které byly v této zemi připuštěny k volbám. Dostává stejný, vyvážený prostor.

Velké veřejnoprávní stanice ARD a ZDF právě odvysílaly letní rozhovory se spolkovými předsedy Alternativy pro Německo, stejně jako se všemi ostatními spolkovými stranickými předsedy. Zástupci AfD jsou samozřejmě přítomni ve všech velkých předvolebních debatách. Právě tuto středu proběhne takzvaný duel, protože volební kampaň se koncentruje do souboje mezi CDU a AfD. Oba lídři těchto stran dostanou v našem dlouhém pořadu prostor.

A o Alternativě pro Německo se samozřejmě běžně informuje stejně jako o všech ostatních stranách. Je však třeba vědět jednu věc: Stavění se do role oběti – zachází se s námi špatně, hůře než s ostatními, jsme diskriminováni – patří svým způsobem k DNA této strany. A ta ho skutečně vehementně dává na odiv.

Zmínil jste, že je stále všechno otevřené. Nemluvíme o volebních výsledcích, ale o průzkumech. Přesto nakolik je pravděpodobné, že se Sasko-Anhaltsko stane první spolkovou zemí, v jejímž čele bude ministerský předseda za AfD?

Mohu se jen opakovat. V tuto chvíli to nelze říct, protože momentálně sice dokážeme zachytit náladu v zemi, ale nedokážeme předpovědět výsledek voleb. Je nutné vědět, že zejména ve východním Německu je vazba lidí k politickým stranám slabší a tradičně ne tak výrazná. Máme velké množství nerozhodnutých občanů, kteří se teprve v posledních týdnech, posledních dnech nebo možná dokonce až ve volební místnosti rozhodnou, kterou stranu chtějí volit.

Podívejte se na minulé volby. Například před posledními zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku jsme velmi dlouho předpokládali, že půjde o souboj mezi lídrem AfD a lídrem CDU. Nakonec však lídr CDU zvítězil s poměrně výrazným náskokem. To neznamená, že se to musí stát znovu. Ukazuje to však, že v této zemi a v těchto volbách se může stát cokoliv. Předpovídat je velmi obtížné. Záležet bude také na menších stranách a na otázce, kdo překročí pětiprocentní hranici. Jak se pak rozdělí většina v zemském sněmu? Kolik hlasů se vůbec bude rozdělovat? Kolik mandátů se nakonec bude rozdělovat? Předpověď je tedy velmi obtížná. Nic není vyloučeno.

Ale přesto, čistě hypoteticky, existují pro AfD i jiné cesty, jak získat funkci ministerského předsedy v Sasku-Anhaltsku, než absolutní většina?

Početně samozřejmě vždy existují jiné možnosti. Pokud se totiž Alternativa pro Německo stane v Sasku-Anhaltsku nejsilnější stranou – a to můžeme s jistotou předpokládat, otázkou jen je, s jakým výsledkem –, může samozřejmě stejně jako každá jiná strana hledat koaliční partnery a zajistit si parlamentní většinu. Tak funguje parlamentarismus, a to i v Německu.

Je však třeba dodat, že všechny ostatní strany dosud spolupráci s AfD vylučují. Sám její lídr v Sasku-Anhaltsku navíc říká: Ano, chci vládnout, ale pouze s absolutní většinou, do žádné koalice vstupovat nechci. Taková je nynější výchozí situace. Zda se po volbách budou všichni skutečně držet toho, co před nimi prohlašovali, zůstává otevřené.

Předpokládejme, že by AfD tím či oním způsobem převzala vládu: Co konkrétně by udělala? A co by vůbec dělat mohla?

Ani to není úplně jednoduché. Musíme rozlišovat: Co může zemská vláda skutečně změnit? Jaký má prostor pro jednání? A kde ho má spolková vláda, či dokonce Evropská unie? Vidíme – a AfD v Sasku-Anhaltsku na to velmi silně sází –, že by mohla velmi výrazně zasahovat do kulturní a vzdělávací politiky. Tady avizuje zásadní změnu kurzu.

Začíná to hrozbou, že vypoví státní smlouvy o veřejnoprávním vysílání. Pokud bude v zemi u moci, může to udělat. Pokračuje to zásahy do vzdělávací politiky. Přinejmenším chce AfD zrušit povinnou školní docházku. Nikoli povinnost vzdělávat se, ale povinnost docházet do školy. Chce zrušit inkluzivní třídy, a tudíž vyučovat děti s postižením odděleně. Chce rozdělit školní třídy a děti cizinců nadále vyučovat odděleně od dětí německého původu.

V kulturní politice by tedy šlo o velmi výrazné zásahy, které by se mimochodem týkaly také dotační politiky. Které spolky a občanské organizace budou v budoucnu dostávat podporu a budou moci pokračovat v činnosti? Sahá to až k tomu, že by strana získala kontrolu nad zemskou tajnou službou. To znamená, že by měla přístup k úřadu, který má mimo jiné bránit pravicově extremistickým aktivitám. Každý si může domyslet, co by to znamenalo.

Alternativa pro Německo by však nemohla splnit své velké sliby ve sféře azylové politiky, protože ta z velké části nespadá do kompetence spolkových zemí. Ubytování a integrace ano, ale rozdělování žadatelů a samotné přistěhovalectví samozřejmě nikoli. To je věcí spolkové a evropské politiky.

Znamenala by první zemská vláda vedená AfD v Německu pro zemi velký symbolický předěl?

Víte, myslím, že by to nebyl jen symbolický předěl, ale velký reálný zlom. I když mluvíme o vládě v jedné spolkové zemi – a někdo by mohl říct, že jde „jen“ o jednu vládu ve spolkové zemi –, může to zaprvé ukazovat, jakým směrem se Německo jako celek politicky ubírá. Někteří odborníci říkají, že východ Německa je jakousi vývojovou laboratoří politiky v celém Německu. A existují tendence, které skutečně potvrzují, že tomu tak je.

Pak tu máme zcela praktické důsledky. Spolková země Sasko-Anhaltsko má své zástupce ve Spolkové radě (horní komoře německého parlamentu, pozn. red.). Může tedy ovlivňovat politické rozhodování, rozhodování na celoněmecké úrovni. Má vliv na legislativní proces. A v krajním případě to může mít dopad dokonce i na pozici Německa v evropské politice.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co by podle novináře Jense Hänische měly strany politického středu v Německu dělat, aby sílící AfD zastavily. Nebo jestli je možné, že někdy CDU/CSU prolomí takzvanou protipožární zeď, která zakazuje jakoukoli spolupráci s AfD. Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.