Článek
Vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem v posledních dnech houstnou a zřejmě je čeká další eskalace.
Ministerský předseda Andy Burnham v pondělí vyrazil do Kyjeva, aby bránící se zemi ujistil o pokračující britské podpoře.
„Velká Británie dnes stojí za vámi a bude za vámi stát tak dlouho, jak bude třeba,“ vzkázal britský premiér ještě před návštěvou, kterou naplánoval na den, kdy si země připomíná 35. výročí nezávislosti na Sovětském svazu.
Burnhamova cesta, mimochodem vůbec první zahraniční ve funkci, ovšem nemá být pouze symbolická. Ostrovní média dopředu informovala, že premiér na Ukrajině oznámí plány, které mají významně posílit vojenské schopnosti válkou zmítané země.
Labouristická vláda dala obranné společnosti MBDA povolení sdílet tajné informace o britských součástkách francouzské rakety dlouhého doletu Scalp, která je ekvivalentem britských Storm Shadow a dokáže zasahovat cíle hluboko za nepřátelskými liniemi.
Známka důvěry
K rozhodnutí došlo poté, co Ukrajina a Francie minulý týden uzavřely přelomovou dohodu, která umožňuje zřídit montážní linky pro výrobu těchto zbraní přímo na území napadené země.
Díky tomu, že Kyjev dostane „zelenou“ i od Londýna, bude moci začít vyrábět vlastní rakety dlouhého doletu, o což dlouhodobě usiloval.
Raketa Scalp dokáže zasáhnout cíle ve vzdálenosti zhruba 240 kilometrů za ruskou hranicí. Stanice BBC podotýká, že se svou kapacitou sice nemůže rovnat dronům, rozhodnutí Británie a Francie nicméně představuje významný krok.
Ukrajinský zpravodaj BBC Dan Johnson poukazuje na to, že ochota sdílet zbrojní technologie je důležitým signálem toho, že Londýn a Paříž Kyjevu důvěřují.
Podle Justina Crumpa, ředitele analytické společnosti Sibylline, se kterým stanice mluvila, mají rakety dlouhého doletu mnohé přednosti. Nejenže jsou více smrtící než drony, ale představují podle něj nejvhodnější prostředek k zásahu „zpevněných bunkrů a vysoce důležitých vojenských cílů“.
(Text pokračuje pod grafikou.)
Napětí na ose Londýn–Moskva
Než se přelomová dohoda promítne do situace na bojišti, ještě to nějakou dobu potrvá. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem ale její efekt zřejmě pocítí okamžitě. Britský deník The Guardian odhaduje, že oznámení zvýší napětí, které mezi zeměmi v poslední době panuje.
Ke znatelnému vyostření došlo poté, co minulý týden vyšlo najevo, že ukrajinská armáda v posledních měsících využívá k „hloubkovým úderům“ na ruské území i britské drony Nyan.
Rusko v reakci na to obvinilo Británii z toho, že se „stává spolupachatelem a spoluviníkem krvavých zločinů a teroristických útoků“.
„Činy Londýna nevyhnutelně ponesou důsledky, za které se bude muset zodpovídat,“ uvedla ruská ambasáda v Británii s tím, že čím hlubší bude zapojení Londýna, „tím vyšší cenu za to zaplatí“.
Z Londýna zaznělo, že neustoupí. „Nejsme přátelé jen pro dobré časy. Když Ukrajina potřebuje pomoc, stojíme při ní. Na tom se nic nezmění,“ prohlásil premiér Burnham.
Během pondělní tiskové konference v Kyjevě pak reagoval na slova mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle kterého Británie přilévá olej do ohně ruské války. „Kdo ten oheň zapálil? To je ta otázka,“ vzkázal Burnham.
Peskov se ostře vymezil proti britskému rozhodnutí sdílet plány na výrobu raket. Podle něj tím Londýn zabránil „i tomu nejmenšímu pokroku“ na cestě k dosažení míru.
Novinářům pak řekl, že ruská armáda již shromažďuje údaje za účelem lokalizace všech závodů na výrobu raket, aby je mohla zničit.
Rusko v posledních dnes zesílilo raketové útoky na Ukrajinu. Ta mezitím drony útočí na cíle hluboko ze ruskou hranicí. V posledních dnech se jim podařilo zasáhnout mimo jiné ropné rafinerie ve Volgogradu na jihozápadě Ruska a v Jaroslavli nedaleko Moskvy.
Británie byla v roce 2023 první zemí, která Ukrajině začala dodávat rakety Storm Shadow s dlouhým doletem, které se od spojenců snažila získat. Nejprve měla povolení je užívat k útokům pouze na okupovaná území. Od roku 2024 s nimi útočí i na cíle přímo na ruském území.
