Merz chtěl upevnit svou pozici. Místo podpory přišel dopis o ztrátě důvěry

„Osobní setkání předpokládá alespoň minimální míru vzájemné důvěry a úcty. Ta za současné situace bohužel není dána.“ Takový dopis dostal spolkový kancléř Friedrich Merz od poslanců vlastní CDU v Porýní-Falci.

Zemská frakce tím reaguje na okolnosti kolem odvolání spolkového ministra dopravy Patricka Schniedera. Merzovi spolustraníci kvůli tomu zrušili plánované setkání s kancléřem v Berlíně.

V dopise píší, že způsob, jakým Merz celou personální změnu provedl, je pro její členy „těžko pochopitelný“.

Tak otevřený střet mezi spolkovým kancléřem a vlastní zemskou organizací je přitom v křesťansko-demokratické CDU velmi neobvyklý.

O to víc, že přichází ve chvíli, kdy se Merz pokouší rozsáhlou přestavbou kabinetu upevnit svou pozici.

Pobouření přitom nevyvolalo samotné rozhodnutí ministra vyměnit, ale to, jak celá personální výměna probíhala. Magazín Spiegel ji označil za „zpackanou“.

Merz minulý týden ministra Schniedera informoval, že ho chce odvolat. Ten se následně prostřednictvím SMS rozloučil s částí poslanců CDU a poděkoval jim za spolupráci. Jenže kandidát na jeho funkci Fritz Güntzler po jediné noci změnil názor a nabídku převzít ministerstvo odmítl.

Kancléř proto oznámení o výměně na poslední chvíli stáhl.

Vznikla tak prekérní situace: uvnitř strany už bylo veřejným tajemstvím, že ministr končí, oficiálně ale zůstával ve funkci. Schnieder nakonec oznámil, že sám požádá spolkového prezidenta o odvolání, aby ukončil, podle svých slov, „nedůstojný stav“.

V Porýní-Falci šlo o politickou rozbušku. Ministr patří mezi nejvýraznější tváře tamní CDU a region zastupuje ve Spolkovém sněmu už od roku 2009. Jeho mladší bratr Gordon Schnieder navíc od letošního roku stojí v čele zemské vlády i tamní organizace CDU.

Z Mohuče proto zaznívají slova o šoku, skandálu, náladě pod bodem mrazu a kancléřově „komunikační katastrofě“.

Rozhořčení nezůstalo jen v Porýní-Falci. Na pondělním zasedání předsednictva CDU zazněly podle týdeníku Der Spiegel výtky z různých částí strany.

Předseda brémské CDU Heiko Strohmann Merzovi vytkl, že „neřídí firmu, ale politickou stranu“. Předseda mládežnické organizace Junge Union Johannes Winkel zas mluvil o „zásadním problému s důvěryhodností“.

Podle účastníků jednání se přitom kancléře nezastal žádný z předsedů zemských organizací ani ministerských předsedů CDU. Merzovi se vyčítalo, že stranu řídí jako firmu.

Postup kancléře kritizoval i bývalý šéf kancléřství a dlouholetý ministr vlády Angely Merkelové Peter Altmaier. Uvedl, že je z celé záležitosti „rozhořčený a naštvaný“, a exministra Schniedera označil za zkušeného politika, který si podobné zacházení nezasloužil.

Ještě ostřejší slova zvolil Christian Bäumler, místopředseda vnitrostranické organizace CDA (Křesťanskodemokratické sdružení pracujících). „Spolková vláda by se neměla řídit jako feudální království,“ vyčetl Merzovi. Podle něj je legitimní ministry obměňovat, kancléř by to ale měl dělat předvídatelně a s respektem k lidem, kterých se změny týkají.

Sám Merz v pondělí řekl, že vzniklé situace lituje. Dodal, že s odvolaným ministrem osobně mluvil a že „mezi nimi nejsou žádné osobní spory“.

Přestavba kabinetu měla ukázat, že má Friedrich Merz situaci pod kontrolou. Impulzem se stala rezignace předsedy poslaneckého klubu CDU/CSU Jense Spahna, který odstoupil po kritice kvůli narození dítěte prostřednictvím náhradní matky ve Spojených státech. Merz využil uvolněného prostoru k největší personální rošádě od svého loňského nástupu do čela vlády v květnu 2025.

Do čela poslaneckého klubu prosadil svého dlouholetého spojence Thorstena Freie, novou šéfkou kancléřství se stala Nina Warkenová a ministerstvo zdravotnictví převzal dosavadní generální tajemník CDU Carsten Linnemann. Novou generální tajemnicí strany se stala Franziska Hoppermannová.

Při obměně sáhl kancléř po lidech ze svého nejbližšího okruhu. Například o Freiovi opakovaně mluví jako o člověku, k němuž má „absolutní důvěru“ a s nímž ho pojí „bezpodmínečná soudržnost“.

Jenže právě ve chvíli, kdy se snažil demonstrovat jednotu a pevné vedení, přišla nejostřejší veřejná kritika z vlastních řad od jeho nástupu do funkce.

Personální změny měly ukázat, že má kancléř situaci pod kontrolou. Místo toho otevřely debatu o jeho stylu vedení. Kritici Merzovi nevyčítají samotnou rekonstrukci kabinetu, ale způsob, jakým ji provedl.

Pro kancléře je to citlivý okamžik. Jeho vláda se už více než rok potýká s nízkou popularitou, preference CDU/CSU stagnují a v některých průzkumech ji předstihuje Alternativa pro Německo (AfD).

V září a na podzim navíc křesťanské demokraty čekají důležité zemské volby, které mohou náladu uvnitř strany ještě více ovlivnit.

Například v Sasku-Anhaltsku má opoziční krajně pravicová Alternativa pro Německo nakročeno k výraznému volebnímu vítězství a má ambice historicky poprvé získat post zemského premiéra.

Merz přitom už před několika týdny musel svou pozici obhajovat. V německých médiích se totiž otevřeně spekulovalo o tom, jestli by CDU v případě pokračujícího propadu preferencí neměla hledat jiného kandidáta na kancléře.

V debatách se opakovaně objevovalo jméno premiéra Severního Porýní-Vestfálska Hendrika Wüsta. Ten podobné úvahy veřejně odmítl a za Merze se postavil.