Článek
Evropská unie se snaží více propojit své kapitálové trhy, aby firmy mohly snáze získávat peníze od investorů napříč členskými zeměmi a investoři měli jednodušší přístup k nabídkám z celé Evropy. Jednou z připravovaných změn je i přesun části dohledu nad finančními institucemi z národních regulátorů na evropskou úroveň. Právě k jeho podobě má ale Česká národní banka výhrady.
U části finančního trhu by navíc ČNB zvolila jiné řešení než české ministerstvo financí. Zatímco resort během vyjednávání prosazoval, aby menší poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy zůstali pod národními regulátory, centrální banka by dohled nad celým tímto sektorem raději svěřila Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Ministři financí zemí Evropské unie se 9. října dohodli na společné vyjednávací pozici k balíčku, který má evropské kapitálové trhy více propojit a změnit také rozdělení dohledových pravomocí. Nejde ještě o hotová pravidla. Vlastní postoj připravuje Evropský parlament a konečná podoba legislativy vzejde až z následného jednání Parlamentu, členských států a Evropské komise.
„Podle názoru ČNB není tento kompromis ideální a ponechává mnoho interpretačních nejasností, zejména co se týče fungování přímého dohledu ESMA a vztahu mezi ESMA a národními orgány dohledu,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí centrální banky Jaroslav Krejčí.
Jedním z klíčových bodů je právě otázka, nad kterými finančními institucemi má přímo dohlížet ESMA a které mají dál kontrolovat regulátoři jednotlivých zemí, v Česku především ČNB. Ministerstvo financí považuje za důležitý výsledek jednání to, že se rozsah přímého evropského dohledu proti původnímu návrhu Evropské komise zúžil.
„Česká republika během jednání prosazovala, často společně s dalšími menšími a středně velkými státy, především přiměřenější kritéria pro přímý dohled ESMA a zachování významné role národních dohledových orgánů,“ uvedla pro Seznam Zprávy Šárka Pavlasová z oddělení komunikace Ministerstva financí.
U krypta by ČNB šla jinou cestou
Rozdíl mezi přístupem resortu a centrální banky je dobře vidět právě u kryptoaktiv. Evropská komise původně chtěla převést pod přímý dohled ESMA všechny poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy. Kompromis ministrů počítá pouze s nejvýznamnějšími hráči, například podle počtu uživatelů nebo objemu jejich činnosti. Ostatní by dál hlídaly národní instituce.
ČNB by ale postupovala jinak. Preferuje model, kdy nad jedním sektorem dohlíží buď ESMA, nebo národní regulátoři, nikoli oba podle velikosti jednotlivých firem. Právě u poskytovatelů kryptoslužeb proto podporovala jejich úplný přesun pod evropský dohled.
ČNB zároveň upozorňuje, že národní dohled má své výhody. „Výhodou zachování národního dohledu je blízkost dohledového orgánu k dohlíženému subjektu a znalost místního trhu a právního prostředí,“ uvedl Krejčí.
Za problematický naopak centrální banka považuje takzvaný duální model. Jeho nevýhodou je podle Krejčího „potenciálně odlišný přístup k dohledu nad stejným typem subjektů mezi ESMA a národními orgány dohledu“ a také zbytečné zdvojování expertíz, zdrojů a kapacit. Právě otázka regulátora však podle oslovených institucí není hlavním důvodem, proč evropský kapitálový trh stále nefunguje jako jeden celek.
„Nedomníváme se, že hlavní či podstatnou překážkou integrace kapitálových trhů v Evropě je existence více orgánů dohledu, respektive že centralizace dohledu sama o sobě přispěje k větší integraci,“ uvedl Krejčí. Hlavní příčiny roztříštěnosti podle centrální banky leží například v rozdílných daňových systémech, insolvenčním nebo korporátním právu.
Společný dohled sám o sobě nestačí
Podobně argumentuje ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Evropská unie se při snaze vybudovat hlubší kapitálový trh často inspiruje Spojenými státy. Podle Koblice však nelze z amerického modelu převzít pouze centralizovaný dohled a čekat stejný výsledek.
USA mají vedle federálního dohledu mnohem jednotnější pravidla například v oblasti cenných papírů, účetnictví, měny, zdanění investic nebo fungování penzijních fondů. Evropská unie je v řadě těchto oblastí stále rozdělena podle hranic jednotlivých států.
„Představa, že sjednocený dozor bude fungovat efektivně nad nesjednoceným trhem cenných papírů, je nebezpečný experiment,“ řekl Koblic pro Seznam Zprávy. Sjednocení evropských kapitálových trhů podle něj smysl má, ale společný dohled bez současného sbližování samotných pravidel nepovažuje za dostatečné řešení.
U velkých finančních skupin působících ve více zemích může mít naopak přesun dohledu na ESMA praktické výhody. Skupina, která provozuje několik burz či depozitářů napříč Unií, by mohla jednat s jedním regulátorem namísto několika národních institucí.
„Pro skupiny s mnoha burzami či depozitáři může být dohled ESMA výhodný především sníženou administrativou, ale reálný dopad pro investory či emitenty bude minimální. Určitě nelze očekávat, že z osmi burz vznikne jedna,“ říká Koblic.
Žádný český subjekt by podle současného kompromisu pod přímý dohled ESMA spadat neměl. Koblic to nyní hodnotí pozitivně. Současně připustil, že pražská a vídeňská burza by se jako jedna skupina mohly někdy v budoucnu pro společný evropský dohled rozhodnout, pokud by jim dával praktický smysl.
Česká firma stále nedosáhne snadno na celou Evropu
Mnohem větší problém vidí šéf pražské burzy v tom, že evropské firmy stále nemají jednoduchý přístup k investorům napříč celou Unií.
Ideální by podle něj bylo, kdyby česká firma mohla po vstupu na burzu nabídnout své akcie bez dalších administrativních překážek investorům v celé Evropě. Dnes ale existují nejen regulatorní, ale také obchodní bariéry. Evropskému trhu například chybějí investiční banky s obdobně silnou celoevropskou distribuční sítí, jakou mají velcí hráči v USA.
Koblic rozdíl přibližuje právě na příkladu Spojených států. Investor na Floridě podle něj vnímá úpis akcií firmy z Kalifornie jako domácí americkou investici, i když jej zprostředkovává banka z New Yorku. V Evropě podobně jednotný trh nefunguje. „Pro investora v ČR je finské IPO, které mu zde nikdo ani nenabídne, prostě cizí, neznámou emisí. A razítko z ESMA to skokově nezmění,“ zdůrazňuje Koblic.
Mezi další bariéry řadí přeshraniční nabízení akciových emisí, rozdíly v účetnictví, vypořádání daní z dividend nebo chybějící panevropské působení penzijních fondů. Podle něj proto nelze hledat jednu překážku, jejímž odstraněním by se evropský kapitálový trh rázem přiblížil americkému.
ČNB zároveň upozorňuje, že připravovaný balíček se netýká jen dohledu. Obsahuje také změny, které mají zjednodušit fungování finančních firem napříč Evropskou unií a usnadnit investorům přístup k investičním příležitostem v jiných členských zemích.
„Nelze však očekávat, že samotný balíček zásadně změní přístup českých firem ke kapitálu,“ uvádí Krejčí. Rozvoj tuzemského trhu podle ČNB závisí také na ochotě podniků financovat se přes kapitálový trh, množství dlouhodobých investičních peněz nebo na velikosti a likviditě českého trhu.
Depozitářský pas revoluci nepřinese
Jednou z konkrétních změn, které české ministerstvo při jednání podporovalo, je také takzvaný depozitářský pas. Členským státům by umožnil povolit fondům využívat depozitáře z jiné země EU. Depozitář kontroluje nakládání s majetkem fondu a patří mezi instituce, které mají chránit peníze investorů.
Ani zde ale zástupci tuzemského trhu neočekávají revoluci. Podle Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) funguje v Česku deset depozitářů, z toho šest bankovních, a zdejší nabídka je vzhledem k velikosti fondového sektoru konkurenční.
„Neočekávám proto, že by i v případě využití této možnosti Českou republikou české fondy začaly okamžitě a masově přecházet k zahraničním depozitářům,“ uvedla pro SZ výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani. Přeshraniční možnost podle ní může být užitečná například pro fondy investující do specifických druhů aktiv.
Zároveň upozorňuje na komplikace, které mohou vzniknout při komunikaci zahraničního depozitáře s regulátorem fondu, pokud pravidla nebudou mezi zeměmi dostatečně sjednocena. Širším cílem evropské reformy je ale také přimět domácnosti, aby větší část svých úspor investovaly místo toho, aby je držely na bankovních účtech.
Ani tady AKAT neočekává, že by samotný balíček přinesl zásadní změnu. „Současný balíček přes veškerou snahu větší část úspor evropských domácností do investic a financování firem nedostane,“ má jasno Brodani.
Za důležitější považuje nastavení penzijního systému, daňové pobídky, podporu investování, finanční vzdělávání nebo rychlejší postup proti podvodným investičním schématům. Zároveň upozorňuje na rostoucí náklady, které regulace přináší licencovaným fondům a investičním společnostem, a na rozdíly ve výkladu stejných evropských pravidel v jednotlivých zemích.
„Jestli lokální společnosti a fondy něco trápí, tak je to narůstající regulatorní náročnost, která jejich fungování prodražuje bez jakéhokoliv přínosu pro investora,“ shrnuje Brodani.
O definitivní podobě evropské reformy přitom stále není rozhodnuto. Evropský parlament nyní připravuje vlastní pozici a následovat budou jednání s členskými státy a Komisí. Česká republika chce podle ministerstva i v další fázi hájit významnou roli národních regulátorů, přiměřená pravidla pro přechod firem pod ESMA a specifika menších kapitálových trhů.
„Za zásadní považujeme zachování dohodnuté rovnováhy mezi evropským a národním dohledem,“ dodává Pavlasová z resortu financí. Cílem podle ní má být hlubší propojení evropských trhů, aniž by menším zemím a finančním institucím vznikala nepřiměřená regulatorní a administrativní zátěž.
